Nenávisť

K sérii "Ju-On" chovám kladný vztah již od svých deseti let, tudíž jsem si (i přes nízká očekávání) ani tento díl samozřejmě nemohl nechat ujít. Snaha dějově návázat na "The Grudge" z roku 2004 je naprosto zbytečná - snímek si nezachovává vizuální styl svého předchůdce, přechod z „šedého (ale živého)" filtru na „hnědo-černý" působí rušivě, což by samo o sobě tak nevadilo, ale pouze v případě, že by se tvůrci vydali cestou regulérního remaku, přišli alespoň s novými postavami a především do této srač*y nezatahovali nebohou Kayako (která má nevýrazný štěk hned v úvodu, jen aby se neřeklo)... Na chronologicky zpřeházený děj jsem v této sérii rovněž zvyklý (snad jediná "Smrtící nenávist 3" toto pravidlo porušila), ale abych se v dějových linkách a amerických hercích ztrácel a nevyznal víc než u jeho japonských předchůdců, to už opravdu o něčem vypovídá... Herecké výkony rovněž nikterak oslnivé nebyly a o lekačkách škoda mluvit, duchařiny už holt mají své nejlepší roky za sebou. Ta jedna hvězda je za těch několik málo slušných scén (které si už nepamatuji) a respektu k této sérii, která bohužel kvalitativně upadla stejně jako "Ring." (27.03.2020)

Na exkluzivní silvestrovskou předpremiéru snímku The Grudge v Cinestarech, kam mohl jít každý, kdo šel zrovna kolem a koupil si vstupenku, jsem šel s očekáváním nanejvýš průměrného kousku, což se i vyplnilo. Pokud se dá na nové Nenávisti něco pochválit, tak snaha natočit dospělý horor bez úliteb teenagerskému publiku. Vizuál je spíš ošklivý, než cool, a hlavní hrdinka Andrea Riseborough také rozhodně nepatří mezi prvoplánově krásné herečky. Ale že by se ona snaha přetavila v nějak zvlášť doporučitelný snímek, to se říct nedá. Podobně jako v předchozích Nenávistech a Ju-Onech se tu nechronologicky vypráví vražedná historie spjatá s jakousi kletbou, a celé je to hrozně zbytečné. Spousta času je věnována postavám, u nichž je jasné, jak dopadnou (spoiler: umřou), naopak málo ho pak zbývá pro hlavní hrdinku v chronologicky poslední linii. Komické třeba je, že v závěru tvůrci chtějí, aby se divák strachoval o osud synáčka hlavní hrdinky, přičemž ale divák nemá šanci si tu postavu nijak oblíbit. O tom, jakou péči tvůrci věnovali vykreslení jejich vztahu, asi nejvíc vypovídá fakt, že se synek objeví na začátku, a znova pak až zhruba po hodině filmu. Nová Nenávist působí rozpadle, jako kdyby se mohutně přestříhávala - což je dost dobře možné, vždyť původní premiéra byla asi o rok odsunuta. Následkem toho film nemá drajv, tempo ani gradaci a jen velmi problematicky funguje návaznost jednotlivých scén. 5/10 (02.01.2020)

Co se děje/scénáře týče, nic nového pod Sluncem - japonská klasika, překopaná, předžvýkaná a natrávená pro euroamerického diváka. U mě spokojenost - atmosféra temná, kamera pečlivá a pomalá, spousta starých známých horrorových gagů či aspoň horrorových gagů podle známých vzorců. Plusem je tentokrát modernější look a taky herecké obsazení, konkrétně Lin Shaye v pár brutálních scénách, ale hlavně skvělá androgynní Andrea R. v hlavní roli. Mínusem je snad jen poněkud banální závěr, ale nakonec proč v téhle dobře zajeté sérii vymýšlet něco nového, že jo. (02.08.2020)

Užívate Heero odporúča: "Doporučuji nekoukat se na trailer, protože nic víc ve filmu neuvidíte." Ja ale odporúčam pravý opak. Kuknite si trailer, uvidíte fakt všetko, ušetríte čas a napáľte tomu maximálne dve hviezdy. Pretože naozaj, všetko mimo traileru je vata a prázdne kecy. K tomu sa pridáva nejaká divná hudba, často pripomínajúca muchu chodiacu po mikrofóne. Hororové tu boli len tie vráskavé baby jagy s umelými zubami. (07.01.2020)

Překvapivě nejde zase úplně o to samé (i když de facto jde), pátrání policistky a skládání rozházených střípků, co se za poslední 2 roky stalo v „domě s nenávistí“ (čili jak brutálně a nechutně zemřeli jeho nájemníci či návštěvníci) je celkem o něčem. Jenže se totéž nedá říct o ubíjejícím plíživém strašení, o očekávaných lekačkách ani o nijak objevných fatalitách od naštvaných duchů (naštěstí různorodých, již megatrapné krkající „bledule“ zůstaly v Japonsku). (11.10.2021)