Nenávist
The Grudge
The Grudge
The Grudge
The Grudge
The Grudge
Réžia:
Nicolas PesceKamera:
Zack GallerHudba:
The Newton BrothersHrajú:
Andrea Riseborough, Demián Bichir, John Cho, Betty Gilpin, Lin Shaye, Jacki Weaver, Frankie Faison, William Sadler, Nancy Sorel, Tara Westwood (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Záhadná kliatba sa z Japonska dostala do USA, kde mučila každého, kto vstúpil do jej domova. Detektívka Muldoonová je však v meste nová a v nadprirodzené sily neverí. Názov však zmení, keď do prekliateho domu vstúpi aj ona a rozhodne sa kliatbu zastaviť za každú cenu... (Itafilm)
Videá (2)
Recenzie (167)
Je to jasný, Nicolas Pesce k smrti nenávidí sérii Nenávist a tak se jí rozhodl pomstít, zač je toho koleno. Nejvíc to odsrala chudák Kayako, která v celém filmu dostane prostor...chvilka napětí...počkej si...sedni si na to...sedíš?...tak jo...3 vteřiny !!! Ne, nedělám si prdel a jo, čteš správně, nebohý člověče. Kayako tam bude 3 vteřiny na začátku filmu. Proč? Proto! A tak jo, já to prásknu. Je to tím, že Pesce se rozhodl, že tuto sérii okoření a tak každá oběť nenávisti se stane aktuálním bubákem. Jo, je to tak, vole. Ve filmu tedy straší holčička, holka, ženská, tlustej chlap, kluk, každej kokot, co Tě napadne, jen Kayako ne (krom těch tří vteřin). To bych ještě překousla, prostě pokus udělat to jinak a třeba to bude i zajímavé a bude to fungovat, ne? Ne! Veškeré bubu scény jsou předvídatelnější než kurva v bordelu, lekačky jsou zde jediné - volume o 300% nahoru, a děj skáče jak kulička v pinbalu s tím, že díky tomu od začátku filmu víte, jak kdo dopadne (čti chcípne) a o "překvapení" tak není nouze. Není nad to ke konci filmu vidět, jak chcípla ta mrtvola, co jste viděli na začátku no ne? Člověk nemusí nikomu držet pěsti a ani se o nikoho bát. O všech se ví, že chcípnou. Pohoda. Postav je jako bonus po kokot, takže nějaký hlubší pouto k někomu si prostě nevytvoříte a víc opláčete, že Vám chcíplo tamagotchi od mého soukmenovce z Večerky, protože jste ho nekrmili, než aby Vás srala smrt hlavní postavy. Dále je tu báječně vykreslen vztah hlavní ženské postavy s jejím synem. Na začátku zjistíte, že má syna. A rejža si na to po hodině filmu vzpomene a dokonce toho kluka ještě jednou ukáže na obrazovce asi na dvě minuty a další čtyři minuty mu dá prostor na konci filmu. Kdo by této rodince pak nefandil, že? Celkově je to trapné, nestrašidelné, neatmosférické, tupé, zbytečné, laciné, extrémně zkurvené pokračování kdysi bezva série, které už v životě nechci vidět. Ale být to samostatný film, tak bych tomu možná i dvě hvězdy mrdla. Takhle jednu ze strachu, aby mě Pesce po nocích nestrašil, nebo, nedej Buddho, dokonce nenatočil pokračování. To by byla těžká kletba, pyčo !! ()
Do tejto Nenávisti som vkladal veľké nádeje, pretože trailer dosť navnadil a nedávno som aj rozmýšľal, že tie "vlasatice" mi už začínajú aj akosi chýbať. Lenže stal sa pravý opak. Najväčším mínusom filmu sú masky. Tým čím bol originál a vlastne aj remake z roku 2004 u mňa výnimočný boli práve masky z ktorých som mal docela nepríjemné zimomriavky. Neviem či to nebolo hlavne i pre to, že šikmooké xichty sú predsa len v hororoch strašidelnejšie ako tie naše...:) Druhé mínus vidím vo viacerých časových (v tomto prípade o zbytočný krok scenáristu) sekvenciách, ktoré film dostávajú do roviny monotónosti a tým pádom atmosféra The Grudge nemá kedy gradovať. Nehovorím, že to bola úplná katastrofa, ale pri remaku z roku 2004 (bože to už je teda doba!) som bol v kine totálne prikovaný a domov z kina som odchádzal..no poviem to rovno..mierne priposratý. Takto už na začiatku roka viem, že sa tento hororový kúsok do mojej TOP 5 určite nedostane. P.S. Všimnite si prognózu "najväčšieho hororového experta" Psychora ako mal tento film tohto roku zažiariť....zase vedľa :) ()
Už ani neviem koľký remake a pokus o znova nakopnutie série The Grudge. Všeobecne mi táto séria vôbec nesedí a aj z pôvodných filmov, ktoré sa na ČSFD tešia pomerne vysokým % hodnoteniam sa mi snáď ako jediný páčil iba americký remake z 2004 so Sarah Michelle Gellar v hlavnej úlohe. Možno preto budem pri hodnotení mierne zaujatý. Ako sa však pozerám na percentá a názory ostatných užívateľov, chyba zrejme nebude vo mne. Najnovší prírastok do série od Nicolasa Pesceho je totiž klasický nemastný neslaný horor, v ktorom vás omnoho viac ako ústrední duchovia a prízraky vydesia scény s hororovou legendou, Lin Shaye, ktorá aj v tomto horore znova podáva perfektný výkon a patrí k jedným z mála svetlých bodov filmu. Inak je väčšina ľakačiek príliš predvídateľných, atmosféra nič moc a dej je stý krát skopírovaná variácia toho istého ako v predošlých dieloch. Taktiež zostáva pomerne veľký otáznik prečo na podobnú mainstreamovú ducharinu štúdio najalo niekoho takého ako Nicolas Pesce, ktorý má doteraz na konte hlavne rôzne artové a nemainstreamové horory. Z filmu evidentne cítiť, že Pesce pravdepodobne dosť bojoval so štúdiom, ktoré ho v jeho artovom štýle limitovalo (no nie zas úplne, pár divných sekvencií si do filmu prepašoval, výsledkom čoho je mierne nekonzistentný film ktorý akoby nevie čím chce byť...) Celkovo u mňa teda ako vždy u série Grudge nevýrazný horor a ľahký podpriemer. 2* a 35% ()
Ono to není zase tak zlé. S původní sérií to má společné snad jen poněkud kostrbaté napojení na Japonsko a temné vrčení, ale jinak se víceméně jedná o klasickou duchařinu s prokletým barákem, jehož kletbě propadne každý, kdo do něj strčí nos. Zpočátku jsem měl problém se stylem vyprávění o několika časových rovinách, ale to si po chvíli sedlo a nakonec to dalo i nějaký smysl. Strašidly se tu nešetří a i když jejich masky nejsou kdovíco, jejich nástupy fungují, stejně jako lekačky. U herců jsem byl trošku na rozpacích. Andreu Riseborough mám rád, ale nejsem si úplně jist, že se pro podobnou roli hodí a ani John Cho není tím typem herce, kterého bych tady čekal. Naopak bez Lin Shaye by se to asi neobešlo. Výrazný problém jsem měl s vizuálem, který je protivný až hnusný a film dost sráží. Každopádně jsem nečekal nic, takže jsem nakonec docela spokojen. 60% ()
Galéria (26)
Fotka © Sony Pictures
Zaujímavosti (7)
- Natáčení započalo 7. května 2018 v kanadském městě Winnipeg a skončilo 23. června téhož roku. Studio Sony jej pak do kin uvedlo až počátkem roku 2020. (fiLLthe3DD)
- Během závěrečných titulků hraje „We Get What We Deserve“ od The Newton Brothers. (Duoscop)
- V průběhu filmu si lze několikrát všimnout číselné symboliky. Vícekrát je v záběru „haunting house“ s číslem popisným 44. Naopak policejní stanice hlavní hrdinky má číslo popisné 999. „Andělské“ číslo 44 symbolizuje pozitivní energii a boží ochranu, naopak 999 – pokud jej obrátíme – značí „ďábelské“ číslo bestie 666, což je vlastně úplně obráceně (detektivové jsou přeci ti hodní a nenávistní bubáci naopak zlí). (Haymar)
Zázrak se nekoná. Ona Nenávist byla vždy spíše tendenční záležitostí. Musím se přiznat, že jsem naivně očekával hlubší děj. Místo toho divák dostal slepenec časových linií, ve kterých se značná část diváků ztrácí. Ve výsledku jim zbude pohled na permanentní čekání na lekací scény, které vůbec nefungují. Chybí zde nějaká psychologická předehra, která si diváka podmaňuje do takové míry, že chce zavřít oči. Onen pocit nepřišel, pragmatická myšlenka, že když už jsem si to zaplatil tak to také uvidím celé, byla jednoduše silnější než strach. Pro režiséra bylo snazší ve vteřině zvýšit zvuk o několik desítek decibelů a hodit tam nezřetelnou tvář. Spíše cílí na biologické reakce těla na agresivně hlasité a rychlé podněty, které člověk nemůže příliš ovlivnit. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem parádně naletěl mladému režisérovi, který světu neukázal nic převratného, a jestli si vzal hypotéku na dům s domněním, že právě udělal díru do filmového světa, tak s tímto výkonem nechť hledá nějaký ten motel. Nabízí se ona Cimrmanovská slova - "debil v divadle - neví se, zda je na jevišti nebo v hledišti." Svět Nenávisti je přespříliš vyždímán, všechny filmové odnože tohoto hororového světa měly skončit už před sedmy filmy. Pro ty, kteří očekávají od hororu pocit strachu, a je naprosto retardovaný a neempatický, tak mu film dá vše, co od něj žádal. Bystřejší divák totiž přesně tuší, co se bude dít, a kdy přijde na plátno špatně nalíčená herečka. Prostředí bylo zvoleno poměrně dobře, ale uznávám myšlenku, že by se měl divák zorientovat v prostředí. Pokaždé film ukázal ještě další chodbu nebo místnost navíc, až se zdálo, že se děj odehrává v hotelu z Osvícení. Herci pobíhají odnikud nikam, jejich pohyby nemají smysl a vše jenom nahrává pocitu, že se máme bát a nemáme myslet. Je mi jasné, že se dnes točí filmy především pro americké diváky, kteří jsou stále tupější. Kubrick to věděl, proto americká verze dříve zmíněného Osvícení byla mnohem delší než ta evropská. A dnešní produkce se snaží o minimalizování děje, protože se nechtějí obtěžovat s nějakým vysvětlováním. Absence dialogů a rozvíjení postav film naprosto posílá do sraček, protože už po tisícím zjevením jsem spíše nabýval pocitu, že se jedná o dokument o stalkerech s leprou. Strach rapidně klesal, a už během 40 minut se začali diváci spíše smát. Nevím, zdali to bylo uvědoměním, že vyhodili peníze za půl hodiny reklam a 94 minut stupidního filmu, nebo proto, že má kolegyně (jako jediná), si vykousala všechny nehty, a vzhledem k tomu, že po kině nebyla schopná o filmu mluvit, tak nejspíše byla v katatonickém stavu. K největšímu klišé jsem ještě očekával udělat z kašlajícího policejního parťáka chodící rakovinu plic - občas zakašlal a pořád kouřil. Vsadím se, že původně měl rakovinu a na sklonku svého života chtěl parťačku zachránit tím, že zapálí dům a během této zábavy sám zemře. Kde jsou ty doby, kdy scénář k filmům nepsala ještě umělá inteligence. Obával jsem se jediného, a to svých kolegů, které jsem na film nalákal slovy, že se budou bavit. () (menej) (viac)