Americké graffiti

Mladosť, sranda, hormóny, autá, život pred sebou. Roztomilý pohľad do americkej mladosti 70-tych rokov. Skoro celý film sa zopár chalanov a dievčat preváža v autách po malom meste. Nostalgicky naivné, kultivované, príjemné. A historicky hodnotné. V koľkých filmoch môžme vidieť v jednej z hlavných rolí dnes veľkého režiséra Rona Howarda, alebo v roli frajerského rednecka mladé ucho Harrisona Forda? (21.05.2005)

Niekoľko osudov a minipríbehov mladých ľudí sa odohráva behom jednej noci. Príbeh síce neponúka nič prevratného, ale tá atmosféra, ktorá to dotvára je jednoducho fantastická. Ten film sa na nič nehraje je dokonalým obrazom svojej doby a atmosférou žije! Nagelované vlasy, krásne nablýskané autá a hlavne skvelé songy počas celého filmu vás vrátia do 70-tych rokov tak, ako máloktorý film. Film má výborné dialógy a najviac ma bavil cestný pirát, ktorý zbalil 13-14 ročnú, neskutočne ukecanú "sexi kočku". Počas sledovania som bol naladený na správnej vlne a jemne som si lúskal prstami do rytmu. Po tomto budete mať chuť oprášiť oldies hity. Pre mňa najlepší Lucasov film. 90%. (29.09.2013)

Na môj vkus až príliš dobové. Zatiaľ čo 80te roky žeriem, tie 70te až tak nemusím. Technická stránka filmu je dobrá avšak slabší príbeh a občasná nuda mi nedovolia siahnuť po vyššom hodnotení. Stále nemôžem uveriť tomu, že Americké graffiti režíroval Lucas. Ten Lucas, ktorý o 4 roky neskôr natočil kultové Star Wars. Zázraky sa dejú. Ako retro film zachytávajúci teenagerskú výpoveď doby je to výborné. Ale nie je to môj žáner. 70% (04.10.2008)

Pomník nenávratných 60. let a výrazný kult jedné doby. Americké graffiti, je kouzelný snímek, odehrávající se jedné horké letní noci po maturitním večírku, kdy se parta kamarádů toulá ulicemi amerického maloměsta. Kluci jezdí v nádherných nablýskaných kárách, balí holky, všude zní kytarová hudba a každý přemítá o své budoucnosti. Curt (Richard Dreyfuss) je nerozhodný mladík, který má druhý den ráno odletět a nastoupit na univerzitu. Během noci se svěří svému učiteli, že si není jistý, zda vše zvládne, protože neumí bojovat. Poté si užívá s pouličními chuligány, kteří si říkají Pharaons a hledá krásnou dívku, kterou krátce potkal večer na ulici. Steve (Ron Howard) chce také pokračovat ve studiích a opustit svoje rodné město, aby viděl opravdový svět, který za obzorem skýtá veliké možnosti. Nechce však opustit svou dívku, kterou i přes velké množství hádek a problémů miluje. Jeho rozhodování je velmi těžké. John (Paul Le Mat) je jedním ze vzorů této mladé skupiny. Na další studie už nemá dostatek financí a tak musí zůstat a i nadále opravovat auta. Je to také vyhlášený městský závodník, který nemá konkurenci a neustále se městem projíždí ve svém starém Fordu. Dívky se na něho přímo lepí a on sám, s krabičkou cigaret zastrčenou v rukávu trička a rebelským pohledem, dává silně vzpomenout na Jamese Deana. Nemá rád Elvise Presleyho a The Beach Boys, protože podle něho rozbíjejí klasický rock and roll, který on tak miluje. Terry (Charles Martin Smith) je trochu nemehlo a trouba, který by si rád vyrazil s dívkou a díky tomu, že mu Steve půjčí svůj vůz, se i dočká. Zažije spoustu příhod a dobrodružství, ale už brzy má být povolán do Vietnamu. Celý snímek se odehrává během jedné noci. Všechny postavy se neustále potkávají v motorestech, bistrech, na večírcích a hlavně na silnicích, aby se pak zase opouštěly a opět shledaly. Malou roli má ve filmu i Harrison Ford, který si střihne závod s Johnem. Všechno do sebe krásně pasuje a do toho krásného příběhu zní moc pěkná hudba tehdejší doby, která však vůbec nezestárla, stejně jako tento snímek, který proslavil George Lucase. Povznášející, sympatický film a nádherná podívaná, která mě chytla za srdce. (27.01.2011)

Teda Georgi, ty se toho nebojíš. Americké graffity jsou filmem v úplně jiné smyslu tohoto slova než pozdější slavné Hvězdné války a upřímně mohu říct, Lucas uměl (a já doufám stále umí) točit film. Tady trefil skoro vše, co mohl. Retro 60. léta do posledního detailu a jedna dlouhá noc několika kamarádů. Rozhodování o budoucnosti se tu potkává s pochopením vlastních citů a uznání vlastní smrtelnosti/porazitelnosti. Příjemný 110 minut bez slabšího místa, které odsýpají i přes nikterak extra nabitý děj. Graffity jsou mimo jiné také jukebox největších hitů 60. let a se správnou náladou jsou trefa do černého. PS: Robert Zemeckis se při natáčení Návratů do budoucnosti minimálně maličko inspiroval:) (22.12.2009)