Zločiny Velké Prahy

Dobový krimi seriál odehrávající se v roce 1922 je napůl krimi napůl rozverná vztahovka a to ještě s případy a jejich řešením, které fandy detektivek nijak nenadchnou, ale určitě má pozitiva v obsazení ( Plesl naprosto perfektní, Langmajer standard a na Šafaříka jsem si zvykl ) a výpravě za hodně peněz. I s jednoduchoučkými případy to mohla být dobrá zábava, ale tohle mne iritovalo: 1) technická stránka - blicí houpací kamera jak z hitparády Eso a práce se světlem - proč všechna okna vypadají jako by přistávalo slunce, to přesvětlení ničilo ostrost i to HD 2) nevadí, že to mělo spoustu hloupých míst, ale vyprávěno to bylo hrozně nudně důchodcovsky, profesorsky jak z devadesátých let 3) kromě prvního dílu ( supr národnostní rozmanitost , ne každý příznivec republiky ) není znát jaká to je doba ( to se povedlo víc i v telenovelové První republice nebo Četníkům z Luhačovic ... a to je co říct.) I jako příznivec domácí tvorby nedám víc jak dvě hvězdičky, protože za ty prachy 170mega se mělo natočit něco výstavního , něco co by reprezentovalo hrdě moderní ( nebo aspoň hodně zábavnou ) českou filmařinu, ale tohle je jen podívaná pro senily, kteří na podobný styl byly zvyklí z dávných dob. Promarněný potenciál, ke kterému se opakovaně vracet nebudu. (06.04.2021)

Od počátku se seriáloví tvůrci i herci samotní do jisté míry stylizovali do seriálu Hříšní lidé města pražského. Mnohokrát sami na toto dílo odkazovali. Je tedy logické, a filmaři se tomu ani moc nebránili, že je třeba jistého srovnání. Podle mě je hlavní rozdíl v atmosféře. Zatímco u slavnějšího kolegy působí atmosféra opravdu prvorepublikově, detektivové trochu noblesně stejně jako podezřelí a ostatní postavy, zde vydiíme místy až ponurou atmosféru, která jde ruku v ruce s velmi neobvyklými postavami. Tak předně inspektor Budík. Původně šlechta, nyní běžní lidé. A stále se na svou minulost odkazují. Nové časy jim evidentně moc nesedí. To postava Jiřího Langmajera je jiné kafe. Nejen, že přeřízne prakticky kteroukoli ženskou která se mu namane, ale svůj největší talent předvede hned v první díle. Několikrát je zdůrazněno, že je potřeba s vyšetřováním spěchat, protože ministr už jede ve vlaku,ale inspektor Rudolf Havlík si užívá v posteli a nikam nespěchá. To policejní agent Martin Nováček nenadbíhá dceři svého šéfa, ale rovnou mu ji svede. A tak trochu se zapomněl v posledním díle pochlubit nejen tím, že s dcerou udržuje vztah, ale že ji také oplodnil. Prakticky všichni pachatelé nebo podezřelí ztratili k policii repspekt a podle toho se k vyšetřovatelům i chovají. Asi úlitba modernímu divákovi. Ale tenkrát ještě měli respekt k policistům veliký a takové chování, jaké jsme mohli sledovat zde, bylo naprosto nemístné. Ostatně i v Četnických humoreskách bylo vidět, jak moc velký respekt z četníků obyvatelé měli, až na vyjímky, samozřejmě. Celková atmosféra byla místy spíše hororová nebo tajuplná. Postavy spolu rozprávěly tak, že by u toho jeden usnul. Až na pátý díl byl seriál přehlídkou nudy a nezáživnosti a to i v dialozích. Zločiny Velké Prahy nám ale odhalily to, co lze s jistotou tušit. Takhle nějak by vypadaly tehdejší seriály točené dnes. (06.04.2021)

Co bylo cílem : Navodit vážnou a seriózní podívanou kriminálních příběhů v prostředí První republiky.Co jsme dostali: Úpornou snahu vynikajících herců vymačkat alespoň nějaké zdání detektivky. Tato snaha nebyla schopna přelstít nezajímavý scénář, který se rozbíhá několika směry a tím vždy okleštila daný díl. Tuto rozevlátost děje nebyl schopen bohužel ukočírovat ani režisér. Výsledek PEL -MEL: červená knihovna střídající se s naivními až nudnými detektivními příběhy. (06.04.2021)

Mohla to být povedená historická kriminálka, nebýt ovšem řady nelogických věcí, někdy až zbytečného a otravného soukromí hlavních postav a bohužel i nezajímavých případů. Herecky a technicky (vylíčení doby) je seriál zvládnutý slušně, ovšem výše uvedené negativa celkový dojem značně kazí. Těžko lze uvěřit např. tomu, že dcera inspektora Budíka otěhotní, poté si dá kokain a jen tak mimochodem potratí v koupelně a nikdo si toho kromě její sestry nevšimne? Dále tu máme skoro v každé epizodě opakující se pokus o vtip v podobě čištění bot hlavního hrdiny, naprosto zbytečný milostný poměr nováčka týmu a dcery Budíka, poněkud klišé příběh inspektora Havlíka aneb jak slušná prostitutka ke štěstí přišla a mnoho dalších občas zarážejících věcí. Hodnotím jako průměr, kouknout se na tento seriál dá, ale znovu si jej asi v brzké době nepustíte. (23.04.2021)

10/10 Vhledem k tomu, že se dříve to naše slavné období první československé republiky (1918-1938) stereotypně zobrazovalo jen z pohledu konce, nikdy nechyběla hrozba nacizmu a atmosféra předčasného konce byla klíčem, jak ty prvorepublikové příběhy vyprávět, jsou Zločiny Velké Prahy dílem pokrokovým. Společně s První republikou (která sice předčasně skončila už v roce 1931) a Četníky z Luhačovic (kteří začali hezky pozvolna v roce 1919) jsou Zločiny Velké Prahy (vsazené do roku 1922) příspěvkem k moderní dramaturgii, která se najednou 20. let nebojí a neignoruje je. A to samo o sobě je jednoduše skvělé. Pořád ještě se vyrovnáváme s pohledem na masarykovskou republiku z hlediska státní kinematografie a televize, která cíleně zobrazovala jen negativní stránky ve snaze utužit názor, že dneska se máme přece mnohem líp. Takže za zásadní změnu tleskám, k samotnému seriálu mám jen smířlivý komentář o tom, že příště to snad bude lepší, když se v ČT teprve učí nové řemeslo. Potenciál ohromný, jednotlivé případy slabé, nějaká zásadní rámcová linka chybí, takže to hlavní, co můžeme sledovat je maďarská domácnost bývalé šlechty, mladá láska na zapřenou a jedno sociální drama jak vystřižené z Kmínkova Zlatého ptáčete. (10.04.2021)