Veterán

„JE TO GUMA…“ /// Na TV film slušný tvůrčí duo Hřebejk – Epstein a chválím nevočuměnej casting, Veterán Martin ukazuje, že 20 let v cizinecký legii nepřežije žádnej sráč. Je tedy zpátky a musí normálně žít. Vzhledem k tomu, že netrpí žádnou úchylkou či syndromem, má k němu člověk kladnej vztah. Teda – jediná úchylka je ujetost na kafi a na fyzičce. Většinu času se to nese v lehce optimistickým duchu, takže čekáte, co že to vlastně rozčísne, aby to nějak vyvrcholilo. Vrchol není nic moc, takže je to spíš takovej příběh ze života s celkem sympatickým „veteránem“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám strach, protože mě chrání. 2.) Furt slyším písek (a nedělám v pískovcovým lomu). 3.) Chystám se domů… /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (20.02.2020)

Hřebejk se naposledy zahrabal na nějaké zahradě (Zahradnictví). Dneska mu nadávat nebudu, protože společně s Epsteinem vygenerovali slušný příběh o neslučitelnosti rozdílného společenského postavení. Moc mě překvapil Ondrík v hlavní roli, dosud jsem ho neznal. Kdo tady remcá, proč nehútoril svojou materčinou, rád vysvětlím. Ondrík chtěl hovoriť po slovensky, ale Hřebejk požadoval češtinu, aby tam byl ten jakýsi přízvuk, dějově vztažený ke 20-ti letům v cizinecké legii. Zároveň Ondrík překvapil režiséra, protože se na roli připravoval už dřív, než se s ním poprvé setkal. Mě se to jeho "divné" chování líbilo se vším všudy, protože jsem přesvědčen, že u takového chlápka to musí být normální. Poulovou také neznám, ale v roli zastydlé panny působila dobře. A potom tu ještě lítá problém s otevřeným koncem. Už v průběhu filmu mě to děsilo a zároveň jsem věděl, že takovýto příběh nemůže dopadnout dobře. A ejhle. Pro mě to byl happy end. Sice ne z červené knihovny, ale z té černé určitě. Když Poulová sedí pár posledních vteřin u nemocničního lůžka, slyší pouštní písek. Z toho jasně vyplývá, že pochopila, kam teď patří (ke komu) a pokud on přežije, tak spolu až na věky. Toto všechno chtěl autor sdělit pár vteřinami se zvukem písku. (12.02.2020)

Slovenská megastar Milan Ondrík poprvé v českém filmu jako veterán francouzské legie, který se vrátí do Brna a chce si otevřít kavárnu, ale zkomplikuje se to. Brilantní herecké výkony Ondrík, Kříž, skvělý námět, ale tak nějak nevyužil svůj potenciál. Nadsadím čtyři hvězdy ikdyž děj je nula nula nic, protože já prostě fandím těmto filmům a protože jsem taky bouchal do pytle. PS: Všichni tady brečej nad otevřeným koncem, ale já to viděl jako happy end - naděje žije, láska na něj počkala a pak byla svatba (09.02.2020)

Poznal jsem svého času na jednom pracovišti dvě bývalé képi blanc. Jeden - tehdy už starší muž - se zúčastnil v 70.letech proslulé akce v Kolwezi, druhý v první polovině devadesátých let strávil 5 let ve Francouzské Guyaně. Na onom pracovišti se spolu nepotkali, minuli se asi o půl roku. Ani jeden svým vzezřením bývalého legionáře nepřipomínal, což mě dost překvapilo. Vždycky jsem si totiž někoho takového představoval právě jako hrdinu tohoto snímku - šlachovitého, pofrancouzštilého týpka s pořádnou frkolou, co se nalévá kafem a je z něj cítit pouštní prach a žvejkací tabák. A film samotný? Nevím, něco mně na něm vadilo, nedokážu však přesně popsat, co konkrétního to bylo. Možná ta procovská hogo fogo familie. Ten kluk je však velkej sympaťák, proto nechám "dobrou". (13.08.2020)

Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Jenže když jsem se ráno probudila, vybavil se mi Ondrík a některé scény z filmu. Příběh člověka, který se vrací po letech se spoustou peněz, ale nemá žádné přátele. Po dvaceti letech strávených v cizině má jen sestru, švagra a jejich dítě. Náhoda ho svede dohromady se zajímavou dívkou, která nezapadá do své snobské rodiny. Hlavní hrdina je tvrdý chlap s křehkým srdcem, čestný , pracovitý. V mládí udělal chybu, ale tu už napravil, takže si jistě zaslouží štěstí, kterému věřím i navzdory otevřenému konci. Neokoukané tváře, sympatický a pohledný Ondrík, zajímavá Poulová a můj oblíbený Kolařík doplněni Bokem se mi líbili. Méně už Kříž s Antalovou. Dobrá hudba. (15.05.2023)