Amundsen

Amundsen je ukázka promarněné příležitosti na film o jednom z nejzajímavějších lidí konce minulého tisíciletí. Před kulisami silných příběhů o dobytí severního a jižního pólu se totiž odehrává jen nekonečná nuda, srovnatelná nejspíš s tím, co zažívá posádka driftující 5 let s arktickým ledovcem. Dvouhodinovka nabitá lacinými efekty je tak ve výsledku mnohem nudnější, než takřka sedmihodinový televizní seriál Nejvzdálenější místo na Zemi ( https://www.csfd.cz/film/84707-nejvzdalenejsi-misto-na-zemi/komentare/ ) z 80. let, který je navíc postavený na faktech, ne polofikci. Filmu se na jednu stranu nedá upřít odvaha, protože pokus o snesení Nory takřka zbožňovaného Amundsena na pevnou půdu může v zemi tisíce fjordů skončit občanskou válkou. Ale je to odvaha nerozhodná, tápavá a ustrašená. S takovou by Amundsen moc daleko nedošel. (06.01.2020)

„JE TU JEŠTĚ NĚKDO, KDO NECHÁPE, CO TADY DĚLÁME?…“ /// Film protkanej norským patriotismem (poraženým je zde totiž podobnej blázen, a to Britskej polárník Robert Falcon Scott) o magorovi hledajícím ego v tunách ledu a v kose, ve který se i sáně těší na oheň. Film není oslavnou ódou na norskýho hrdinu, ale jde o pohled na obyčejnýho člověka, který všechno obětoval svýmu snu. Snímek se jmenuje AMUNDSEN, protože vypráví také o bratrovi Leonovi. Můžou vám chybět zažitý hollywoodský postupy. Skutky, které Roalda proslavily, jsou předvedeny důkladně, ale je to většinou stejně chladný, jako místa, kde se odehrávají. Strhujícího dobrodružství se prostě nedočkáme. To, že na těchto výpravách o dramatický momenty nebyla nouze, je pouze naznačeno. Film nenabízí tolik zvratů, aby mohl pohrdnout (a nevyužít) zážitky z expedic. I za cenu drobnýho přikrášlení skutečnosti. Je fajn dozvědět se, jak se plánovaly expedice v časech, kdy každý objev byl hrdinsky oslavován, dostat základy historické geografie, dozvědět se, jakých poznatků od Eskymáků bylo využíváno (v samotném snímku je kladen velký důraz na to, aby bylo používáno autentické vybavení, ošacení a rekvizity)… ale já se ptám, jestli to není málo, Antone Pavloviči? Vlastně Espene Sandbergu? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Dobytí severního pólu jsem už viděl, ale jak se dobýval ten jižní… 3.) Zajímá mě počasí na Mount Wisting. 4.) Thx za titule „pozorovatel“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.12.2019)

Konečne už viem prečo po ňom pomenovali vodku. Človek má chuť sa pri tomto príbehu niečoho teplého napiť. Príbeh sa mal viac sústrediť na jeho subjektívny svet, jeho motívy a hodnoty, hlavne v expozícii sa zbytočne veľa venovalo času bezvýznamný a nevýrazným charakterom ktoré na príbeh a jeho hlavnú postavu nemali zásadný dopad. Každopádne niekde okolo -75-80 °C teda percent samozrejme. Zamrzol mi smartfón. (05.01.2020)

Film o evidentně dosti komplikované osobnosti. Ale udělaný nekomplikovaně nudně a s přepálenou stopáží, kdyby ubrali půlhodinku, rozhodně by to pomohlo. Přesto bylo zajímavé se dozvědět, jak to vlastně s dobýváním severního i jižního pólu bylo. Trošku překvapilo tolik českých jmen v titulcích, ale už to nebyla rána z čistého nebe, neboť velké odhalení jsme už měli za sebou - ve druhé třetině filmu jsme konsternovaně zírali na typického Nora Vojtku Kotka, který si v tomto snímku střihnul svou zřejmě životní vteřinovou roli - na jedné společenské recepci postával se skleničkou v ruce poblíž Amundsena. (07.11.2020)

Shlédl jsem včera v jednom filmovém klubu v Praze. Ze začátku záběry ledu nad zamrzlých mořem vypadaly dramaticky, ale pak začne důkladná salónní konverzace u sklenky ve vyhřátém interiéru bratra , jedné z Amundsenových milenek apod., z níž si děláme dojem o hlavním hrdinovi. Kamera vytváří krásné záběry, ale mě tento typ monotónní krajiny moc nebere. Podobně jako krajina na mě působilo vyprávění - jednotvárné a monotónní. Amundsenův brácha je mnohem zajímavější postava. Tento nevzrušivý film si určitě podruhé nepustím. Amundsen první dobyl jižní pól, jako první propul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky, vzducholodí přeletěl přes pól severní a je tak prvním člověkem, který dosáhl obou pomyslných vrcholů zeměkoule. Evropě přinesl zásadní poznatky o životě Inuitů, je po něm pojmenováno několik ostrovů, zálivů, hor a dokonce i jedna planetka. Amundsen mohl být dobrodružným dramatem o přežívání v extrémních arktických podmínkách - a zčásti je. Dále mohl být komorní studií složité povahy muže, kterého vlastně nikdo doopravdy neznal, protože si všechny držel od těla - a to také zčásti je. A zřejmě to bude kámen úrazu. Biografie slavného objevitele je schizofrenní skoro stejně jako on sám. Nejde o to, že by se film po celou dobu nemohl rozhodnout, čím vlastně bude. Spíš to vypadá, že autoři snímku prostě chtěli, aby byl obojím, jenže to se do 125 minut obsáhnout zkrátka nedá.Dvě zásadní postavy v životě hlavního hrdiny jsou zajímavě načrtnuté, ale samy nemají žádnou hloubku, působí tu jako vyprázdnění panáci tupě odříkávající kapitoly z dějepisné učebnice. Jako diváci o nich nic nevíme.K tomu žádné napětí z polární pustiny. (26.02.2020)