Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii se přede mnou otevřel kompletně nový svět. Příběh vrcholí. Každou další minutou mi buší srdce víc a víc. A není to jenom těmi bombastickými efekty. Galaktická apokalypsa s tváří kancléře Palpatina obrací Anakina na svoji stranu, která se utápí v nejčernějších zákoutích Síly. Rozkaz 66 budu mít navždy zakódovaný jako povel k jedné z nejtíživějších scén vůbec, ono památných momentů je tady tolik, že by se všechny nevešly ani do Hvězdy smrti. Souboje mohly být možná propracovanější (stále jsem namlsaný hbitým a efektním fightem Obi-wan vs Darth Maul), ale i tak jsou dosti napínavé. Snímek je depresivní, strhující, impozantní, bouřlivý, temný, tragický, ale téměř do detailu dokonalý. Celkově jsou SW pro mě nejlepší filmovou sérií vůbec, je to ohromně fascinující svět a celé univerzium SW je tak obsáhlé, že jej lze zkoumat stovky hodin. Ať mi nikdo netvrdí, že tohle si George Lucas vymyslel, to není možné. Tohle je prostě jen předaleká realita a George nám ji sem přišel převyprávět. Jedinečné! 113 miliónů dolarů(rozpočet)/850 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/312 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (06.03.2006)

Je patrné, že celá nová série vznikla hlavně kvůli tomuhle bodu. Pryč je zbytečná vata a spousta zbytečných postav. Konečně je zde ten feeling starých dílů, plný emocí a naléhavosti. Skvělé triky, souboje a náklaďák emocí, které vyústí v dokonalou sekvenci na Mustafaru, kdy, přiznejme si to, neukápla slza jen těm nejzatvrdlejším. (31.01.2007)

S opakovanými zhliadnutiami čoraz dokonalejšia záležitosť a jediný diel prequelovej trilógie, ktorý sa nielenže tej starej vyrovná ale v mnohom ju aj predčí. Preč je detinskosť Phantom Menace a nevyvážené tempo Attack of the Clones, Revenge of the Sith zručne kombinuje prvky a atmosféru epizód IV-VI s dychberúcimi trikovými zábermi nového milénia. Nielenže sa konečne dá hovoriť o skutočných hereckých výkonoch (Ewan McGregor ale hlavne Ian McDiarmid predvádzajúci životný výkon) ale aj Lucasova réžia postúpila o riadny krok vpred a s osudovou Williamsovou hudbou, čoraz viac zapojujúcou staré motívy, pomáha dotvárať pravdepodobne najtemnejší, najepickejší a najdojímavejší diel celej série, ktorý je silou svojho vyústenia zrovnateľný s pôsobivosťou antických tragédií. Áno, doba sa nenávratne zmenila a celá nová trilógia je vyznením predsa len odlišná. Stále sú to však tie Star Wars, ktoré milujú milióny fanúšikov po celom svete a zároveň jedinečné blockbustery, ktorý môže zaujať aj divákov nepoznačených ich kultom, čo pri Pomste Sithov platí dvojnásobne. Aj napriek pár slabším miestam, ktoré prebíja bezchybnosť celku. (06.04.2011)

Dodíval jsem se na to jen ze setrvačnosti! A to ze setrvačnosti už od Nové naděje, která mi vydržela opravdu neuvěřitelně dlouho! Když si člověk odmyslí triky, mnohem lepší bratříčky a . . . . vlastně už nic, co mu zůstane? Plytkost! Plocha! Tabula rasa! Čekal jsem psychologickou (ne až tolik, prostě jen populistickej pohled na psychologii) studii proměny člověka, co jsem dostal? Jeden řekne, že tihle lidi jsou zlí, že ho chtějí zabít(nebo kdovíco udělat), a druhej mu to sežere i s podpěrkou prutu. Čekal jsem dobrej souboj nakonec, dostal jsem ohánění se mečem a skákání jak na trampolíně. Promiňte, to už tu bylo. Čekal jsem, že to bude dobrý film a dočkal jsem se jen dalšího trikového mámení fandů. Vlastně spíš jen fanatiků, protože komu se to může líbit, ten je podle mě zažranej až po krk do starých dílů. Škoda, z možného dobrého filmu vznikl jen podprůměrný scifáč (a nemyslete na triky, které při velikosti peněz vložených a očekávaných prostě opravdu MUSÍ být skvělé a mega). (05.12.2005)

„Tak takhle umírá svoboda. Za bouřlivého potlesku.“ S každým dalším zhlédnutím mám tenhle film raději, čím dál víc si ho vychutnávám a občas si ani nepouštím celý snímek, nýbrž jen některé mé oblíbené pasáže, a tím pádem konstatování, že žádnou jinou epizodu SW jsem neviděl vícekrát, asi nikoho nepřekvapí. Důvody? Příliš nato, abych je všechny vypisoval. Ale tvrzení, že oproti jiným dílům tu nic nepřebývá ani nechybí, třeba napoví. A zdá se být malým zázrakem, že na to, kolik se toho zde muselo udát, nemáte pocit, že by se něco nestihlo, odfláklo či jinak nepovedlo. Za tohle patří Mistru Lucasovi velký dík. A co si krom všech těch epických, dokonale zpracovaných soubojů, příběhových zvratů a ikonických scén užívám nejvíc? Proměny atmosféry. Od úvodní oslavné, téměř odlehčené až k závěrečné zkáze, zmaru, zoufalství, temnotě a beznaději…či ne? Nová naděje je tu totiž cítit na dosah a já se rád nechávám zlákat ke zhlédnutí „staré“ trilogie, Pomsta k tomu přímo vybízí a lepší službu jí ani dělat nemůže. (17.12.2007)