Moulin Rouge

Moulin Rouge nezestárl ani o píď. Je stále stejně křiklavě barevný a stále stejně baví. A to muzikály nemusím. Bazz Luhrmann dokázal něco, od čehož se už ani sám dál nedokázal odpíchnout. Položil základy filmového muzikálu a vybrousil ho tak bravurně, že jsem na úplném konci zkrátka neměl slov...95% (22.02.2015)

Nečekal bych, že to bude i po letech tolik působit a fungovat. Třeba Nolanovy filmy (za mě) po pár letech (i týdnech) takový účinek jednoduše nemají. Město lásky ve všech svých podobách. Srdcem téhle legendární metropole je noční podnik, ve kterém se každý večer jede nanovo, každý večer se vyplácají nové šminky, falešné úsměvy i polibky. Vyhrává ten, kdo nejvíc platí. Momentálně je to Vévoda, který chce vlastnit jedno představení i krásnou kurtizánu Satine. Jenže ta se zrovna, zdá se, nečekaně a skutečně zamilovala do naivního básníka Christiana. Je třeba přijít s několika lži a jedním spektakulárním spektáklem. Chvíli to vypadá, že příběh půjde stranou – úvodní desítky minut jsou nesmírně rychlé: vášnivé, zkažené, barevné, nápadité, rytmické, kýčovité, pouliční, erotické, divoké, ale hlavně zatraceně fajn. Je neuvěřitelné, jak zbaštíme dialogy, které jsou vlastně úplně jednoduché, jak zhltneme vyznávání lásky pomocí prachobyčejné červené knihovny. Samozřejmě na klasický hollywoodský žánr zapomeňme, čaroděj Baz Luhrmann si z něho bere jen to, co uzná za vhodné/atraktivní. A nakonec se přímo v premiérovém kusu na jevišti vyjeví pravda o hrdinech: příběh lásky v příběhu lásky, a divák hltá vše, co tvůrci předkládají. Tahle živelná hra na muzikál se prostě musí líbit, zrovna jako zpívající romantik a zpívající kabaretní děvka (pobledlá Nicole Kidman se mi líbila o dost víc než Ewan McGregor). Audiovizuální slast. Soundtrack je stoprocentní. Příště zas. (15.12.2015)

Hned na úvod musím předeslat, že muzikály patří mezi mé nejméně oblíbené žánry. Teď už k vlastnímu snímku. Když pominu slabší dějovou stránku (ta ale u muzikálů nikdy nebývá nosným prvkem) a místy snad až příliš klipovitý střih, zbývají už jen samé superlativy. Naprosto dokonalý a precizní výkon podali oba hlavní protagonisté, Ewan McGregor i Nicole Kidman. Což o to, u McGregora už jsem zvyklý na fakt, že je skvělý herec, ale překvapil mě velmi mile i jako zpěvák. Zato Nicole Kidmanovou jsem doposud nebral příliš vážně ani jako herečku. Tímto filmem mě ovšem totálně vyvedla z omylu a jasně ukázala, že umí hrát i zpívat na velmi vysoké úrovni. Teď bych se rád zmínil o hudební složce tohoto muzikálu. Jak bych to jen výstižně řekl... Je prostě grandiózní! Do děje skvěle zakomponované známé rockové i popové hity (mj. Like A Virgin, Show Must Go On), ovšem velmi umně zabalené do muzikálového aranžmá, prostřídané samozřejmě s výbornými původními songy (z nichž mě zejména píseň Come What May dostala na kolena), to je prostě radost poslouchat. Když se k tomu přidá i výborná choreografie tanečních scén a fantasticky pestrobarevná vizuální stránka, nezbývá mi než konstatovat, že jsem byl svědkem jednoho z nejlepších muzikálů všech dob. Je přímo neuvěřitelné, že Hollywood tímto snímkem dokonale oživil současnému divákovi představu starých dobrých klasických muzikálů ze 30.-50.let, aniž by přitom tvůrci sklouzli do přílišné novodobosti, nebo naopak do snad až nudné staromódnosti. Baz Luhrman si zaslouží můj veliký obdiv. Mimochodem - oslavované Chicago vedle tohoto skvostu vypadá jako chudý příbuzný vedle bohatého strýčka z Ameriky. (11.05.2003)

Ty vole, co jako k tomuto napsat? Že si ta zrzatá hydra zdechnout zas(ou)loužila? Či že pokud bych spatřil tuto fíčárnu před tím, než jsem si párkrát zapotloukal po Paříži, nejspíš bych tam nechtěl jet ani za zlatýho kňoura? Možná takto: život, ve vší jeho nádheře i utrpení, dostává v konečné fázi mat. Je na každém z nás, náhodných shlucích proteinů, postavit se ku vlastnímu zániku hrdě, čelem a - bohužel - učinit tak jen jednou a naposledy. Obranou není ani krása, ani láska, ba ani pokřik náboženských říkanek. Inu tedy mějme onu odvahu, vlastní snad jen těm téměř dokonalým, odejít se ctí a úsměvem a zároveň ztratit svou strukturu teprve tehdy, kdy to bude nezbytně nutné, nikdy však dříve! Snad poté roztáhneme křídla fantazie a definitivně zvítězíme nad hmotou.....Kýč všech kýčů velitel. Ovšem svůj účel před lety splnil, poplakala si a pak spustila gaťky. Dneska bych to už vážně nepouštěl! (14.08.2012)

Takhle nějak si představuji prvotřídní Hollywodský muzikál. Díky tomuhle filmu jsem se (asi nejen já) zamiloval do Nicole Kidman. Spolu s Ewanem McGrogorem předvádí neuvěřitelný herecký, ale také pěvecký koncert. A Luhrmann režíruje, jak nejlépe umí. A i když na muzikály moc nejsem, hity jako "One Day I Fly Away" nebo "Come What May" mi z hlavy asi nikdy nezmizí. (03.06.2006)