Donbas

Urcite sa k tomu filmu vela ludi dostane az po zaciatku "specialnej mierovej operacie", tak ako aj ku knihe Tomasa Forro-a " DONBAS ". Zo svojho upoteneho kresielka alebo smradlavej postele, ked vam pod perinkou kuria prdy sa bude velmi lahko recenzovat ako "Loznica je propagandista" alebo "urcite to nie je tak jednostranne ako to ten ukrajinsky Loznica natocil", popripade "na oboch stranach su obete", a ine hovna. Odporucam precitat hore spominanu kninu "Donbas", ktora sa az prilis napadne podobna na dejstvo v tomto filme, pricom autor knihy prezil 3 roky na oboch stranach frontu, aj toho ukrajinskeho fasisticko-nacistickeho, ktory chce vrazdit svojich a ruskych obyvatelov, a mierumilovnych separatistov, ktori len chrania ruskych ludi od prilisnej nacifikacie. Neviem cim to je ale ruske, lepsie povedane vychodne filmy a ich reziseri maju vynikajuci talent zobrazit vychodny svet aky je. Spinavy, nemilosrdny, nehostinny, skorumpovany, 30 rokov za tempom ostatneho, vyspelejsieho sveta.  Tych 50% je silny omyl, ale samozrejme, moze na mna vplyvat aj to, ze podla opisu skusenych ludi je tento film jedna velka, hnusne skurvena realita ruskeho/ukrajinskeho sveta/zivota. (13.04.2022)

Několik nesourodých příběhů z ruskými separatisty okupované části východní Ukrajiny. Některé jsou zajímavé (hraniční kontroly, státní krádeže soukromého majetku), některé výborné (lynčování chudáka západního Ukrajince), některé naprosto nesmyslné a trapné (svatební obřad), většina je ale taková nijaká. Jako celek to vůbec nefunguje. (06.10.2019)

Snažit se pochopit historickou událost z filmu je stejně pošetilé, jako nechat si ji vysvětlit od politika, takže jsem doufal že uvidím zajímavý příběh. Bohužel jsem dostal jen vysvětlení. Režisér převážně dokumentárních filmů pojal epopej ze života separatistických republik téměř jako hraný dokument. Slovo mystifikační vynechávám, ale daleko od pravdy bych s ním nebyl. Názorový proud je jasný, postavy vyhroceně šablonovité a teorie nezkalená praxí života. Děj jako takový tam ani nebyl. Celý snímek se skládá z více či méně povedených, ovšem velice zručně natočených krátkých scének obsazených čím dál bizarnějšími postavičkami. Myslel jsem si že úředníka klevetícího deset minut v kuse (přísahám Bohu že se ani nenadechoval) ze třetí scénky nic netrumfne, ale povedlo se to hned v té páté. Pokud je mezi jednotlivými obrazy pojítko, tak spíše lyrické než příběhové. To se podepsalo jak na atmosféře, tak na síle výpovědi. Obojí totiž nestálo za moc. (20.11.2021)

Donbas, místo zasažené válkou, o kterou již média nemají zájem, a místo zrodu samozvané Doněcké lidové republiky. Do její každodenní absurdity se vydáváme v dokumentu původně vystudovaného matematika Sergeje Loznicy, který nám servíruje koktejl bizárností, hororu i násilí. Setkáváme se s tvrdou propagandou, pečlivou tvorbou fake news, hádkami na zasedání místní vlády, tvrdou šikanou mezi vojáky i okolím nebo fraškovitou svatbou. Zajímavý osobitý pohled na tuto často přehlíženou oblast, o němž však nevím, co přesně chce říct. Zároveň doporučuji si předem pro lepší orientaci ve filmu přečíst alespoň pár základních informací o donbaském konfliktu. (05.07.2018)

Nepotřebují žádný "ucelený" příběh, nevyznal bych se v něm určitě víc, než v tomto "hop sem hop tam". Chaos je prostě takový, ať si navlékne jakékoli šaty a promenuje se s nimi po bulváru, po louce nebo mezi konstrolními stanovišti. A Loznicovi šlo možná také o to, aby chaos "zcelit" a našel jeho "tajný půvab" - nebo ho alespoň hledal. Donbas je Bombas, a do Bombasu ani na svatbu!... Soudobé filmy tohoto typu bývají většinou dobře hodnoceny. Proč zde tomu tak není hledejme třeba v porovnání s Lynchovými filmy, o kterých se dosud mluví v superlativech. Lynch pro jejich výstavbu používá vesměs pseudo-mystické prvky, zatímco Loznica pseudo-reálné, které pro diváka asi nejsou až tak atraktivní. Některé scény, např. zmíněnou svatbu,si ale v Lynchově filmu dovedu dobře představit, stačí ji jen obestřít mystickou sítí. (10.09.2020)