Hranica

Velmi zajímavé, místy bizarní, syrové a s výbornými hereckými výkony hlavní hrdinky (a jejího partnera). Když se odhalilo, o co jde, ztratilo to určité pětihvězdičkové kouzlo, ale on asi nebyl cíl tvůrců držet to pod pokličkou až do konce (a také se některé dějové prvky odhalily až ke konci). Nicméně dokázali diváka udržet (přestože mnohý se může místy nudit). Místy je to až nehezké, ale i v tom vidím značnou zajímavost. Primárně existencionální. (19.01.2019)

Mimoriadnou schopnosťou nadaná policajtka slúži na švédsko-dánskej hranici. Jej policajná schopnoť spočíva v zavetrení a následnom vyčmuchaní zásielky drôg, ale napríklad aj pornografického materiálu. Cíti totiž nielen vône, ale aj pocity ľudí. Napríklad intenzívny strach plynúci zo spáchania niečoho zlého. Jedného dňa pri štandardnej hraničnej kontrole vyčmuchá ďalšieho podozrivého, no policajti pri prehliadke neobjavia nič. Záhadný neznámy je policajtke niečím blízky. Nielen vzhľadom, odpudzujúcim okolie, ale aj správaním. Zbližujú sa. Príbeh o inakosti pokračuje. Bez zbytočného pátosu a nezmyselnej právdoláskovej zhovievavosti a dobroty. Naopak, nekompromisne a drsne, zároveň veľmi humorne a obdivom k okolitej prírode. Z ktorej si deti prírody berú nevyhnutné. Poznámka: Okamžite, ako som prvýkrát prekročil hranice Nórska a neskôr Islandu som vedel, že existujú iné bytosti. Cítil som ich. Neskôr videl. V skalných stenách, v obchodoch so suvenírmi, počul ich zvuky a kvílenie nocami strávenými pod pláteným prístreškom v nehostinných končinách, pri riekach, skalných roklinách, jaskyniach a sopkách. (20.07.2020)

Hranica. Hranica medzi fantáziou a realitou. Medzi ľudstvom a "troolstvom". Žena oplodňujúca muža, muž rodiaci neoplodnené - jednovajcove trollčence. Aký je koniec ? Nechajte sa prekvapiť, "pozdravom z fínska". Ale "popis" k filmu je pravdivý. Je v ňom všetko, aj dráma, aj napätie, aj fantasy aj romantika, aj krimi. Zaujímavý škandinávsky počin. (25.12.2019)

„Nechci žít jako předtím.“ - „Seš si jistá?“ - „Nemám co ztratit.“ - „Rozmysli si to. Náš způsob života…to není snadnej život. Je těžkej.“ - „Ale může bejt krásnej.“ - „Moc krásnej.“ Režisér Ali Abbasi mě zaujal Svatým pavoukem. Vzhledem k různorodosti hodnocení i žánrů jsem se v případě jeho o 4 roky staršího filmu Tina a Vore raději dopředu připravil na mnohé, přesto mě v lecčem překvapil. Zpočátku mě snímek hodně bavil. Zajímavou hlavní postavou, rouškou tajemna ohledně její schopnosti a samozřejmě vpádem nové, ještě divnější osoby do jejího života, který se tím celý převrátí naruby. Jenže zhruba od poloviny snímku se film začal odvíjet směrem, který mi neseděl. A to včetně samotného konce, který byl předvídatelný a z určitého úhlu pohledu zoufale normální. Snaha šokovat a zhnusit diváka u mě příliš nefungovala, ačkoliv připouštím, že pojem „živočišný sex“ dostává v tomhle filmu docela nový rozměr, ehm. Podtrženo sečteno, tomuhle dílku o jinakosti, hledání sebe sama, vlastního místečka na tomto světě a spřízněné duše dávám lepší 3*. (22.09.2023)

Odvážný a podivný film, kterým bych mohl strašit malý děcka. Obličeje hlavní hrdinů totiž sympatie zrovna nevzbuzovaly, ale faktem je, že takovýhle příběh jsem nikdy předtím neviděl. Mytologie trollů přenesená do dnešní společnosti je originalita jako prase a i když je tam scéna, ze který bych blil, šoupnu tam s odřenejma ušima čtvrtou pecku. (02.03.2019)