Dvanásť rozhnevaných mužov

Ač se musím přiznat, že starých, černobílých filmů si většinou nejsem schopen plně užít, brilantní dílko Dvanáct rozhněvaných mužů je svou tísnivou, hutnou a celkově dokonalou atmosférou + geniálně vtahujícím scénářem tou nejsvětlejší a vlastně jedinou výjimkou. Na první pohled skromné psychologické drama o jedné místnosti a 12 hercích poukazuje na to, že dokonce i v soudní síni se lidé mohou dopouštět základních chyb, známých už od počátku novověku (Francis Bacon a jeho základní lidské omyly): omezený pohled na věc, přejímání myšlenek/názorů ostatních, nesprávná komunikace a také novodobý nešvar - uspěchanost. Naštěstí je zde rozumný Henry Fonda, aby se pokusil ostatním porotcům otevřít oči a automaticky hned neposlat obviněného na smrt, i když vlastně ani on sám, ani nikdo jiný přesně neví, kde se pravda skrývá. 9/10 (28.05.2008)

Vrtkavý je názor jedince.. Nesmrtelná klasika bez okázalosti, hrající na jeden interiér a dvanáct obyčejných Američanů, kteří v jeden parný den musí jednomyslně vynést verdikt nad mladíkem, obžalovaným z otcovraždy. Všichni jsou pro „vinu“, jen porotce č. 8 se zdráhá uvěřit všem faktům. Na povrch vyplavou vlastní slabiny i všelijaké předsudky zbývajícího osazenstva. Oproštěnost od jakýchkoliv efektů, scénář s drobnými výtkami, klaustrofobický um, divadelní charakter, sevřenost, strohý námět, kvalitní herectví.. a nad tím vším pevná ruka Sidneyho Lumeta!! (20.04.2009)

Jediný člověk nehodlá poslat na elektrické křeslo člověka okamžitě po jednom hlasování a rozpoutá tím souboj slov, faktů, důkazů, ovlivňování a moralizování, ve kterém je sice důležité, jestli se mu podaří nebo nepodaří přesvědčit zbylých 11 mužů o možné nevinně, ale kde je hlavně zajímavé to, jakým způsobem se ke konečnému rozhodnutív ohnivé diskuzi dopracují. Film, který nestojí na ničem jiném, než na geniálním scénáři (jeden dlouhatánský, skvěle napsaný rozhovor 12 porotců v uzavřené místnosti) a brilantních hereckých výkonech všech zúčastněných a tím spíš si zaslouží obrovské ovace za to, jak je strhující. (24.09.2007)

Klasické dílo klasických parametrů stále živé úcty a vážnosti, kterou si určitě zaslouží. Výprava je důležitá, herecké obsazení je důležité, to vše je důležité, scénář, dobrý scénář, nosný námět jsou však nenahraditelné. S nimi vše stojí a padá. Jsou základem dobrého anebo i nadčasového díla. Zdánlivě divadelní snímání mezního námětu - rozhoduje se "pouze!" o lidském životě - je ve skutečnosti bytostně filmové. Lumetova metoda je postavena na mozaice detailů všeho druhu a dynamickém střihu, který posouvá repliky všech členů poroty dějově znatelně dopředu. Sbor, doslova sbor vynikajících herců, mezi nimiž Voskovec není poslední ani co do prestiže, ani co do výkonu, toto výchozí scéma oživuje a jednotlivým promluvám, s nimiž scénář a režie stojí i padá, propůjčuje žádoucí individuálnost a rozmanitost, která zpětně činí ze všech zúčastněných vskutku živoucí lidi a ne kazatelská mentorující apriorní schémata. Rozehrát takové téma, udržet ho v jeho hodnotě mravního poselství i akčního fabulačního posunu, vystačit přitom s rétorickými schopnostmi a kouzlem osobnosti všech protagonistů bez rozdílu je výkon skutečně mimořádný a téměř neopakovatelný. Tehdy před padesáti lety i dnes generacemi jeho stále početnějších diváků napříč. Je to také sen o profesionalitě, která u nás i osmnáct let po listopadovém převratu zůstává namnoze snem. (13.03.2008)

Bravo! Před zhlédnutím jsem o filmu slyšel spoustu chvály a čekal jsem tedy solidní drama. A tohle bylo teda zatraceně solidní drama! Výborné herecké obsazení, dialogy, vykreslení charakterů jednotlivých porotců, zaměření se na detaily a to vše odehrávající se v jedné jediné místnosti. Od Lumeta jsem viděl kromě tohohle snímku pouze Pahorek a režisér mi znovu ukázal, že žánr drama mu opravdu sedí. Co více řící? Snad jen, že moje hodnocení je jasných 5*, a že vidět Voskovce mezi těmi 12 porotci potěší. (08.08.2008)