Dievča v pavúčej sieti

Dívka co si hraje s ohněm, a kope do vosích hnízd a muži ji za to nenávidí, se vrací, aby vyřešila rodinné spory. Tenhle díl, popisuje co Lisbeth Salander celé ty roky pohání kupředu, co z ní udělalo tím čím je, sice nešokuje jako Švédské verze, ale aspoň ze sebe nedělá něco čím neni, jako Fincherova verze. Bál sem, aby tenhle film, nebyl jedním z těch, které chtělo natočit hlavně studio a režisér to celé chtěl jinak a nakonec na něho studio kleklo a režisér z toho vyvázl jenom, jenom s třímilionovou pokutou. A překvápko, neni to takový film, na Alvarezovi je vidět, že s každým dalším filmem se zlepšuje a to jak režisérsky, tak i scénáristicky, je to natočené zkušeně a přitom si režisér neodpustí několik hororových po mrknutí, to aby se nezapomnělo, s jakým žánrem původně začínal. Hlavní silou, tohohle filmu je Claire Foy, která v roli Lisbeth, má správné kouzlo a pak ta atmosféra, která se dostane pod kůži. A hlavní hrdinka, určitě neni žádná superhrdinka, co padouchy přemůže a odejde z boje jako vítěz, naopak tady musí spolupracovat a hledá pomoc u druhých, to u takové postavy, jakou Lisbeth je značně nezvyklé. Akční scény, sou výborně natočený a Alvarezovi jdou bitky na jedničku, nemluvě o dvou honičkách, které sou dobře našlapané.Ale k těm bitkám, je to Hand to Hand Combat a obě dvě bitky, sou syrové, kontaktní a hlavně sou v malých prostorách, ale kameraman vše dobře snímá a střih je minimální, je to úplně něco jiného než u Mile 22. Finále se sice nenese v akčním duchu, ale pocit zadostiučinění, tam je. U tohohle filmu sem měl mírné obavy, jak mi sedne to béčkovější pojetí, o to větším překvapením, je, že mi to sedne a že se mi to líbí, tak jako Švédské verze. (12.11.2018)

Ne že bych byl fanda Fincherova opusu (jsem fanda skandinávců), ale tímto počinem nabírá jeho film na kvalitě ve vykreslení postav, stylovosti i chytrosti. Dívka v pavoučí síti je dějově nabušená a námětově velkopotenciální, ale Noomi Rapace i Rooney Mara byly zajímavější Lisbeth než Claire Foy, a Sverrir Gudnason se hodí více do Odstínů šedi než do role Mikaela Blomkvista. Především je ale tento technicky dobře zvládnutý thriller spíše akčním, na žánrová klišé a šablonovitě jednorozměrné postavy orientovaný, než na propracovanější psychologii a severskou atmosféru. (17.11.2018)

Zajímavý film, který nakonec nedopadl vůbec špatně, i přes mé nízké očekávání. Ve výsledku je to sice jen Finchera v mnoha směrech kopírující již třetí verze Milénia s knihou pramálo společného, ale přesto to funguje. A to zejména díky Claire Foy, která to zahrála perfektně, a zajímavě a přehledně natočené akci (když pomineme absolutní závěr)a také díky hudbě, která tolik nestrhává pozornost, ale prostě padne. Ano, lze namítnout, že Blomkvist je zde příliš mladým a že Vicky Kreps dostala po hříchu tak málo prostoru a že (opět) z knihy nezůstalo téměř nic, ale prostě jsem se nenudil a film užil, Ikdyž lepší to mohlo být rozhodně....60%. (16.11.2018)

Nejdřív Ňoouma Rampičová, pak Roomová Můra, a teď Klér Fuj … Jsem zvědav, kolik těch Bydžovských ještě do budoucna najdou, když právě kompletně vybrakovali nejzrůdnější panteon světového hereckého obludária a Milénia se chytil nějaký parazit, mezi nímž a Larssonem je sice literární propast asi jako mezi Rohlíkovou a Zolou, ale to filmování zjevně nezabrání. Ač potištěný hajzlpapír, dokázal z něj ostřílený Štefan Rytíř setřít to nejméně hnědé a zpotvořit vcelku snesitelný scénář, který má atmosférou rozhodně blíž ke švédským originálům, než k dementnímu a zblitečnému Finčrovu hranému dabingu. A tak dostáváme další trampoty obskurně odporné babochlapské lesby, nyní v dětství citlivě píchané romantickým tatínkem, od níž by se nenechaly vylízat snad ani vyhnisané cigošky v krymu, která během pěti vteřin v pohodě hakne i Pentagon, a to z hloupé Nokie 3310 bez modemu, a jež by díky svému militantnímu feminismu a potlačovanému PMS v pohodě rozkope držky i celé kohortě po zuby ozbrojených vysteroidovaných speciálních jednotkářu, protože ti při pohledu na ni radši panicky zavírají oči, aby jim její krása nevypálila sítnice. Ale jebat, bylo to jinak celkem popiči. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „Ač s despektem ke kvocientně limitovaným presumpcím ležérní matrice, zcela neodpovídajícím intelektuálním postulátům percepčně rigidního diváka, šlo o naračně fluentní a kulantně agilní disport, konsternující jen marginálně“. (03.02.2019)

Tak mne takýto typ filmu presne vyhovuje na sychravé jesenné večery v neďalekom kine. Ani od toho neočakávam nejaké extra námety na premýšľanie, i keď tam vocpané sú, proste mi stačila super atmosféra a hlavná hrdinka. Lisbeth nás pozýva na turistickú prehliadku Štokholmu a okolia a popravde to je dôvod, prečo je dojem z filmu nakoniec kladný. A samozrejme aj Claire Foy, ktorá podľa mňa obzvlášť nezaostáva za oboma predchádzajúcimi Lízinkami. Dievča by sa podľa mňa malo dať dokopy s Elliotom, alebo skôr jeho druhým ja, pánom Robotom, možno by oboch prešli mindráky. Jej nové fyzické aj mentálne superschopnosti ma neiritovali, ale iritovalo, že sa hrá o osud celého sveta ako za studenej vojny a človek čaká, že zrazu zavolá Ethan Hunt a Lisbeth povie, že v Štokholme je Jason Bourne, tak by mala teda zavolať Elliotovi a nejak mu spoločne heknúť komp ešte predtým, ako za ním príde Jack Ryan. Feministická- revenge linka sa mi páčila, len ona vážne, ale vážne nešla dokopy s tým okolo. (10.11.2018)