Nástupce

LBJ jako velmi významná osobnost mi přijde mírně ve stínu jak svého oplakaného předchůdce, tak i záporáckého následovníka v úřadu prezidenta USA, takže jsem se těšil na nějaký to srovnání účtů v dramatu od HBO. Mapuje to období od nástupu do funkce po regulerní zvolení a co tu vyhrává je nejen bezprostřední charisma Cranstona v hlavní roli, tak i samotná dobová vřava v diskuzi nad právy afroameričanů, ohánění se tím co říká a neříká Bible, ale i poutavá osobní bitva politika - na pomezí populismu a prosazení svých vlastních přesvědčení a idejí - sama se sebou. V mnohém je to velmi aktuální a doporučuji každému zájemci o progress Spojených Států. (x) (18.07.2016)

Zde podle mého nedoceněný film. Pro mne docela nový a neznámý pohled na Johnsonovu kariéru. Celé dvě hodiny mají výtečnou atmosféru, k čemuž značně přispívá naprosto skvělý a Johnsonovi podobný Bryan Cranston. Johnson v jeho podání dokáže být jak sebevědomý chlap na vrcholu, tak hroutící se zoufalec náchylný všechno vzdát - a pořád mu člověk věří. (17.07.2016)

Bryan Cranston opět dokazuje, jak zajímavým hercem je a že mu osobnosti skutečně jdou. Doufám, že se k podobným rolím dostane ještě více, protože je prostě radost ho sledovat. Skvělý herec, který zvládne nuance postav ve všech různých emocích. Tohle je herecký koncert a ukázka toho, že Amerika má pořád co vyprávět i z nedávné historie. (28.06.2016)

Další z filmů určených pro Američany či zájemce o nedávnou americkou historii. Nicméně jak už to v poslední době bývá, středobod všeho tvořila snaha černochů o rovnoprávnost, následovaná politickými hrátkami v zákulisí a asi nejméně prostoru dostala blížící se válka ve Vietnamu. Témata jsou tedy poměrně přehledná, ale díky zástupu mluvících hlav jsem se v tom občas ztrácel. Absolutorium zaslouží Bryan Cranston za roli prezidenta Johnsona, ale ani on mě nejspíš nedonutí, abych si na film zítra vzpomněl. 50% (19.09.2016)

Politický procedurál o prvním roce prezidentování kontroverzního Lyndona B. Johnsona po nástupu do funkce po atentátu v Dallasu, kdy se potýkal se zákulisním kutím piklů uvnitř vlastní strany, intrikařením během hledání podpory napříč politickým spektrem při prosazování jednoho z nejreformnějších amerických zákonů, pracoval na znovuzvolení v řádných volbách, vyhlásil „válku chudobě", probíhala masivní vlna občanských protestů, vyjednával s neskrývaně rasistickým Jihem, skrývaně rasistickými Demokraty i Republikány, Hooverem i hnutími občanských práv kolem Martina Luthera King a do toho pomalu ale jistě mimo pozornost všech eskaloval konflikt ve Vietnamu. Ač z velké části o černobílé otázce, tak nečernobílé ve vykreslení doby i charakterů. Jeden se nemůže zbavit pocitu, že Johnson sloužil mnohými kroky i svým politickým "účel světí prostředky" stylem jako předobraz Franka Underwooda; a to nejen v pasážích, kdy to s americkým úsměvem na rtech „jakože naivně" hraje v jeden moment hned na několik stran. Komu nevadí dialogová komořina, která nemá zapotřebí říkat vše na plnou hubu a která staví na výtečných výkonech velkých herců (Cranston má konečně opět roli „whiteovských/heisenbergovských" proporcí), kteří se obejdou bez velkých gest, tak by byla chyba Nástupce minout. V tomto žánrovém ranku se toho sice v posledních letech urodilo mnoho dobrého, ale takřka výhradně v ranku televizních seriálů a nikoli i takto na filmovém (byť televizním; i když je to HBO) poli. (31.05.2016)