Vražda v Orient exprese

Na příbězích Agathy Christie mě nejvíc fascinuje moment, kdy detektiv všechny rozesadí do jedné místnosti a všem řekne, jak přišel na to, kdo je vrah. Nebýt psychopatického Poirota (Suchet mi taky sedí víc) by to byl naprosto úžasný film, ale Finneyho podání ve mně neustále vzbuzovalo dojem, že se dívám na obtloustlejší verzi jednoho mého profesora. --- Protože jsem ale knížku nečetl a nevěděl, jak to dopadne... to byla vážně síla! (14.04.2008)

H.Poirot nieje moja šálka kávy, ale tento mi veľmi sadol. Mystérium okolo vraha bolo bravúrne, tie indície, dohady, vyšetrovacie metódy Poirota, to všetko malo neskutočné spracovanie. Vlak, jedna vražda, veľa podozrivých, vystúpenie z vlaku je v nedohľadne a tak vrah je stále medzi nimi, ale vrah mal smolu, že vo vlaku sa na poslednú chvíľu zjavil Poirot, ktorý vie indície veľmi rýchlo rozlúsknuť, len tu to bude mať ťažšie, ale jasné že nesklame. Je tu odkrývanie temnej minulosti obete a tak nepriateľov mal veľa aj keď cestoval inkognito, niekto onom vedel, aj to bol silný naznak prepracovania. Sú tu aj silno nadnesené dialógy, ktoré ma viackrát pobavili. Vo vlaku sa o cestujúcich dozviete aj to čo o nich vedieť nechcete a Poirot to vedel tiež a práve tu sa budu odkrývať aj rodinné väzby cestujucich. Neskutočné famózne, hltal som každé čo i len maličké napredovanie v príbehu.Videné v rámci Season Chalenge Tour 2015. (29.08.2015)

Sidney Lumet si tak trochu zopakoval 12 rozhněvaných mužů, i když tentokrát trochu jinak. Agatha Christie napsala spoustu výborných knih, ale málokterá byla zfilmována s takovým úspěchem jako právě Vražda v Orient Expresu. Přitom kniha je dle mého názoru netolika výrazná jako jiné, méně známé. Důvodem její výjimečnosti je osoba vraha. Lumetovi se podařilo sehnat opravdovou plejádu výtečných herců, kteří jinak byli zvyklí hrávat vždy hlavní role a zde jsou jakoby "jen" vedejší (Laureen Bacall, Ingrid Bergman, Sean Connery, Anthony Perkins, Richard Widmarck či začínající Michael York). Ten hlavní je Albert Finney jako Hercule Poirot. Z dnešního hlediska to má těžké. Protože srovnání s nedostižným Suchetem nesnese nikdo. Poirot v podání Finneyho je více emotivnější, více dramatický a také živelnější. Ale já si Poirota představuju tak jak ho hraje Suchet. To ovšem neříká nic o to, že v roce 1974 bych byl patrně spokojen. Tato adaptace je skutečně jednou z nejlepších, která byla natočena. Pro zájemce jen doporučím některá díla "božské Agathy", která sice kvalitou zůstávají za jinými, ale jsou výjimečné právě osobu vraha či způsobem spáchání zločinu: Vražda Rogera Ackroyda (asi nejlepší kniha narozdíl od velmi průměrné adaptace), Vraždy podle abecedy (naopak filmové zpracování velmi dobré), Deset malých černoušků či Hadí doupě (dle mého soukromého názoru možná vůbec její nejlepší kniha). (10.11.2009)

Ač na mne budou mnozí koukat jako na vyvrhela, nejsem velkým příznivcem Agathy Christie. Nic proti její osobě, ani jejím románům nemám, ale neoblíbil jsem si je, jako třeba Holmesovky, nebo hard school. Zfilmování jejích detektivek mě také povětšinou nechalo chladným, až na čestné výjimky - a jednou z nich je Vražda v Orient expresu. Po celou dobu jsem nenašel jediné hluché místo a jedinou nudnou chvilku. Režie se zhostil Sidney Lumet, člověk, který prostě nedokáže natočit film podle zajetých linií a postupů. Pokaždé musí alespoň v něčem malém jít vlastní cestou. V tomto případě obsadil do role Hercula Poirota Alberta Finneyho. Oproti Davidu Suchetovi, který je literárnímu Poirotovi asi nejvíce podobný a Peteru Ustinovovi, coby usedlému korpulentnímu pánovi je Albert Finney absolutně jiný. Jeho Poirot je esencí přívětivosti, záludnosti a buldočí tvrdošíjnosti (připoměl mi dost radu Vacátka), skrývající pod usedlou slupkou temperament. Jeho závěrečné výstupy jsou neuvěřitelně strhující a na flashback rekonstrukce vraždy nikdy nezapomenu. Herecké obsazení je do poslední roličky hvězdné a skvostné (za zmínku nejvíce stojí Ingrid Bergman, Jean - Pierre Cassel a Sean Connery). Zkrátka netradiční a velmi příjemné překvapení. 100%. (18.04.2008)

Těžko hodnotit film bez toho, že bychom tím nehodnotili zároveň literární předlohu. Zmíněná detektivka je ovšem z rodu těch, které jsou ryze literární a jejich převod do filmové podoby vždy ukáže značnou vykonstruovanost celého děje. To není chyba. Každý slavný autor detektivek se občas "dopustí" čehosi, co bychom mohli chápat jako určité "žánrové cvičení" na němž autor především dokazuje své mistrovství. Detektiv v něm zpravidla řeší zcela nepravděpodobné úkoly jako například otázku kdo z dvanácti přítomných je vrah v situaci, kdy jeden po druhém záhadně umírá, vraždu v uzamčeném pokoji bez oken atp atd. Takové příběhy je pochopitelně radost číst a čtenář to činí s vědomím, že zde nejde o nic jiného než o velmi zábavnou a duchaplnou hru. To však přestává platit v případě filmového zpracování, neboť film je jaksi z principu konkrétnější, hmatatelnější, neimaginativní a navíc divák zpravidla do příběhu vstoupí jaksi bez přípravy a čekaje detektivku bude tvrdit (a právem), že "je to naprosto nepravděpodobné". Tenhle film zkrátka neměl vzniknout z důvodu nezfilmovatelnosti románové předlohy což mimochodem její autorka dobře věděla a právě proto se zfilmování nesmírně dlouhou dobu zuby nehty bránila. Bohužel nakonec neúspěšně... (19.04.2008)