Televizní společnost

Jako bych si připadal v současnosti. Na diváka se musí zapůsobit jakýmkoliv sebedebilnějším způsobem, jen když to vynese big money. A když se nezadaří, hodíme moderátora přes palubu. Tady to jde trochu do extrému, ale politiku televize Nova zde vidím naprosto jasně. Filmu by prospělo prostříhání, je příliš dlouhý a přestože vrchol nakonec přijde, spousta cestiček k němu vedoucích je ve filmu zbytečných. A mimochodem, Oscar pro Beatrici Straight, která se filmem jen mihla, je skutečným výsměchem. (11.05.2009)

„This was the story of Howard Beale: The first known instance of a man who was killed because he had lousy ratings..“ Obtížně hodnotitelné píchnutí do žaludku komerčních masmédií a jejich otupělých konzumentů. Lumetovo dílo neoplývá kompaktností a některé satirické prvky se vedle vážných scén jen rozpačitě krčí v koutě, ale ty myšlenky, co v něm zazní, nelze ignorovat. Když postavy plní role pouličních kazatelů (první vystoupení Bealea ve vlastní show či dollar-system speech Neda Beattyho v potemnělé zasedačce) nebo když konfrontují reálný život s tím uvnitř zvrácené bubliny mediálního byznysu (skvělý William Holden dává sbohem neméně skvělé Faye Dunaway v roli odporně ambiciózní kariéristky), musíte chtě nechtě uznat, že tohle všechno má až děsivě nadčasovou platnost.. Taky jste si vzpomněli na naše ředitelské bohoslužby, ve kterých se každé sobotní poledne s železnou pravidelností ukazovaly hostie sledovanosti a kázalo k slepě věřícím? Každé zboží má svého kupce. Tohle moudrého a tohle zase tupce.. (16.03.2018)

Noam Chomsky zdá sa nie je jediný kritik médií vo svojej dobe. Svojou troškou prispeli aj Paddy Chayefsky a Sidney Lumet. Svet médií tak, ako si ho mnohí idealisti asi nepredstavujú, no realisti sa môžu pousmiať nad tým že, však my to poznáme z vlastných skúseností. Morálka a pravda v televízii? Čo to je, hlavne, že je sledovanosť, hlavne že plníme majiteľove priania a spoločnosť nás uznáva, niekedy dokonca ani trocha kontroverzie nezaškodí, ak ju môžme kontrolovať a narábať s ňou. Presne takto sa nad tým treba na chvíľu zamyslieť, tiež aj nad tým, prečo stádo naďalej sedí pri televízii a po troške vzrušenia, kde nepochopilo posolstvo, len z neho malo šou, pokračuje v predchádzajúcom trende. Podľa mňa dosť podnetná konverzačka, ktorá rozhodne nenudí a často prekvapuje výrazne protispoločenskou kritikou. Podľa mňa sú tu nezabudnuteľné scény, ktoré film dostávajú na zem, no pritom sú šokujúce a k zamysleniu, napríklad úvod s psychickým zrútením moderátora v hlavnom prenose, či nátlak v zasadačke na Howarda Beala, kde zaznejú slová, ktoré treba brať vážne aj k realite, záverečný efektný a povrchný moment má slúžiť najmä ako cesta k tomu záberu na viaceré obrazovky, kde by ste si mali niektoré veci uvedomiť podľa mňa. Jedná sa tu o nadčasovú záležitosť, psychologické dielo späté dosť s kritikou korporátneho kapitalizmu, kde pre mňa menej slávni herci a herečky rozpútali drámu, ktorú len tak bežne v televízii asi neuvidíte, teda aspoň nie zatiaľ a aspoň nie na Slovensku. (21.08.2013)

Network je skutečně znepokojivá podívaná. Rozhodně nejde o konvenční hollywoodský příběh v jakémkoli slova smyslu. V podstatě tu není hlavní hrdina, ani kontinuální děj, který by směřoval z bodu A do bodu B. Brilatntní monology Howarda Beala tu mají obvykle víc prostoru, než rozhovory a vše ještě zcizuje hlas vypravěče, který jednou za čas suše oznámí, jak se posunuly ratingy vysílání. Ale v čem je tahle satira opravdu nadčasová, vynikne, když se člověk podívá, jak se něco, co v zlatém věku televize vypadalo jako sci-fi, změnilo v realitu - ať už jde o zkonzumování kontrakultury mainstreamem nebo zážitkovou instagramizaci lidského zoufalství. A Faye Dunaway! Okouzlující a úžasná, s obrovskou hereckou paletou. (20.10.2019)

Slovo nadčasový zřejmě v souvislosti s tímhle filmem uslyšíte často a není to věru náhoda. Network balancuje na velice tenké hraně černohumorné satiry a závažného lidského dramatu, a kdyby jen na chvíli klopýtl a vypadl z rytmu, celý ten motivační konstrukt by se zhroutil a přestal být okamžitě uvěřitelný. Jenže Sidney Lumet jako tradičně velkou zodpovědnost ustál a scénář napěchovaný lehce karikaturní mediální kritikou a emocionálními vazbami mezi aktéry zvládl proměnit v památný a vyvážený zážitek. Občas se to zdá přeplácané, ale jednotlivé složky a příběhové line se vzájemně chytře doplňují, dialogy v osobních rovinách lze vztáhnout k problémům v dominantním světě médií a každá postava má svůj přesně daný úděl - fanatický Peter Finch je předmětem, o jehož soukromí se divák v průběhu nic nedozví, ale stává se 'senzací' pro ostatní aktéry, kteří tahají za nitky a zajímá je jen sledovanost a profit; William Holden je racionální výjimkou, která chce žít normální život, ale zároveň ji přitahuje ta nevyzpytatelná a nezkrotná touha po senzacích - kterou reprezentuje přitažlivá Faye Dunaway, mediální šelma, jež se normálnímu životu vyhýbá a jen 'přepíná programy'. No a Robert Duvall je arogantním mocnářem, jemuž jde o vlastní blaho, pro které je schopen udělat cokoli. Vše dohromady představuje nonstop hodnotný, inteligentní a nadčasový snímek, který nemá moc sobě podobných. A úplně nejlepší je jednak konec, který tu hranu satiry a seriózního dramatu už doslova vybrušuje, a jednak ono vedení herců a vyprofilování jejich postav v souladu s celkovým uspořádáním světa a jeho sdělení - kde jinde můžete spatřit dva totálně vedlejší herecké výkony na ploše pouhých pěti minut, které diváka územní a vyslouží si (naprosto zaslouženě) oscarovou nominaci? Aneb na závěr pozdravy Nedu Beattymu (možná nejlépe představený obchodní papaláš v historii filmu) a Beatrice Straight, nejpřesvědčivěji zlomené manželce. 90% (04.05.2020)