Mandalorián - Season 2

Star Wars pro mě znamenají opravdu hodně. Společně s Harrym Potterem, Pánem prstenů, původním Spider-Manem Sama Raimiho nebo Piráty z Karibiku mi tyhle snímky ukázali, že lidská kreativita nezná mezí a film tak může představit fiktivní světy, které jsou naprosto fenomenálně vymyšlené a jeho hrdinové zároveň můžou zažívat zážitky o kterých se nám může pouze zdát. Star Wars George Lucase jsou v tomhle ohledu dost možná pro mě osobně nejzásadnější, protože byste těžce jinde hledali svět, který má promýšlený svůj svět tak dokonale, že obsahuje stovky ras, stovky planet a má též rozpracované příběhy pro nejrůznější vedlejší charaktery(jediný svět, který v tomto může konkurovat je jenom Svět Středozemě J. R. R. Tolkiena). Když Disney koupil Star Wars za 4 miliardy dolarů tak jsem pískal nadšením, protože šance, že někdy uvidím nové Star Wars na velkém plátně prostě ještě v roce 2012 nebyli kdovíjak vysoké a sám George Lucas dlouhou dobu jakoukoliv touto variantu zavrhoval. Osobně mám filmy z Disney éry ohromně rád, bráním je kde můžu a nehodlám s tím přestat dokud lidé nepřestanou prohlašovat nové filmy za jasný odpad. Přece jen jsem se ale bál, když jsem zjistil, že by se Star Wars měli dočkat hraného seriálu na streamovací platformě Disney+. Osobně jsem neměl problém s existencí animovaných seriálů Star Wars: Klonové války a Star Wars: Povstalci a dokonce jsem si tyto seriály hodně užil (Clone Wars je od druhé půlky 2. série čirá lahůdka), ovšem hraného seriálu ze Světa Star Wars jsem se bál. A jak se před rokem ukázalo tak jsem se bál zbytečně. 1. série Mandaloriana totiž byla fenomenální a dokázala, že Star Wars na malé obrazovce automaticky neznamenají sprosté slovo. 1. série Mandaloriana měla vyloženě esenci toho všeho co dělá Star Wars Star Wars a pamatuju si jak moc mě čekání na 2. sérii bolelo. A nejenom, že nemůžu po konci celé 2. série říct, že jsem byl zklamaný..... ale 2 série na těsno 1. sérii překonává! Základní kladný faktor zůstává- Seriál dělají tvůrci, kteří mají rádi Star Wars a vědí co Star Wars dělá tím co je. I v 2. sérii se daří dávkovat fanouškům tohohle úžasného světa to co chtějí a přitom pořád neplatí, že je to fan service tlačený na sílu. Prostě jen platí, že showrunner Jon Favreau a spolupracovníci kolem něj vědí co dělají, pracují s pokračováním Mandalorianovy poutě elegantně a především ještě emocionálně silněji budují vztah otce se synem. Z Mandaloriana a Dítěte se definitivně stávají parťáci, kteří se navzájem mají rádi a Mando začíná čím dál tím více chápat, že pokud se mu nějakého toho Jedie podaří najít, bude to znamenat, že přijde o tu malou zelenou potvůrku na kterou si zvykl a zamiloval si jí. Pořád zde platí, že Pedro Pascal je pro tuhle roli výborná volba, protože díky faktu, že si Mando nadále většinu času nechává helmu na sobě musí představitel této role vsadit čistě na řeč těla a hlasový výkon. To Pascal zvládá a díky tomu poznáte, když má Mando strach, když má vztek nebo když brečí. Klasické mudrování nad tím, že tuhle roli mohl hrát kdokoliv je tak trochu hloupé, protože jde o těžší úlohu než se může zdát. A právě Pascal z Dina Djarina udělal něco víc než chodícího rytíře. Pořád o něm nevíme tolik (to si tvůrci nechávají pro 3. sérii), protagonista seriálu se zde ale čím dál tím více rozvíjí a během hledání po Jediích dojde na i na řešení toho co je vlastně ideální představa Mandaloriana a zda je opravdu nutné mít tu helmu celou dobu na sobě. 2. série je jako celek sevřenější a celá dohromady působí ještě více filmověji- Konce jednotlivých epizod na tu následující navazující výrazněji než tomu bylo u 1. série a především to celé i díky vyššímu rozpočtu vypadá nákladněji. 2. série Mandaloriana tak působí skutečně jako blockbuster, který by se neztratil ani v klasické letní sezóně v kině. Tvůrci Mandaloriana netočí Občana Kanea a uvědomují si to. Mají především natočit seriál, který má mít esenci Star Wars, náboj Star Wars a buněčnou stavbu Star Wars. Daří se jim to a především se pořád daří přijít s novými nápady, které chvílemi navíc těží z bohatého světa legend, které před odkoupením Star Wars studiem Disney byli kánonické. Právě tohle čerpání z legend ukazuje, že kreativita ještě ve Star Wars mrtvá není a tohle čerpání je vlastně skutečně elegantní řešení. U 2. série se vystřídalo celkem 7 režisérů- Jon Favreau (Chapter 9), Peyton Reed (Chapter 10, 16), Bryce Dallas Howard (Chapter 11), Carl Weathers (Chapter 12), Dave Filoni (Chapter 13), Robert Rodriguez (Chapter 14) a Rick Famuyiwa (Chapter 15). Někteří z nich ( Howard, Filoni, Famuyiwa) už zkušenost s natáčením epizod Mandaloriana mají, druzí (Reed, Rodriguez) nikoliv. Přesto ale stejně jako u 1. série platí, že si každý tvůrce zanechá ve své epizodě každý styl a nejede se tak pořád ve vyloženě stejných vodách. Jon Favreau například natočil úvodní díl 2. série, kde se závěrečná akční sekvence odehrává v rozměrech 22×16 m a je skutečně vystřižená jako z IMAXU, Favreau zde tak dokáže předvést velkolepé sekvence se kterými má už nějaké té zkušenosti. Rodriguez zase do Chapter 14 zvládl zapojit některé své klasicky šílené kreativní nápady (především brutální úmrtí) a něco mi říká, že kdyby ochrannou ruku nedržel Disney, Rodriguez by mohl v pohodě natočit R-kové Star Wars, které by se mu ale mohli rozpadnout pod rukama stejně jako takový Mačeta. Takový Peyton Reed zase zvládl do Chapter 10 prosadit více humoru a je překvapivé, že finále dokáže natočit skutečně velkolepě a epicky. Prostě co díl, to pevná filmařská ruka a tak to má být. Tenhle seriál jinak dělá dobře ještě jednu zásadní věc- Na první pohled zcela nepotřebné a zbytečné postavy vrací do popředí a prokresluje je. Nenáviděli jste Mayfelda z Chapter 7? Zde se vrátí a vyloženě si ho zamilujete. Chtěli jste více prokreslit Caru Dune? Tady to máte. Bylo vám líto Mythrola? Neklesejte na mysli. Zároveň 2. série Mandaloriana představí postavy nové, které jsou neskutečně super a budete doufat, že je nevidíte naposledy- Hned v Chapter 9 je to například Timothy Olyphant jako neskutečně cool Cobb Vanth, v Chapter 14 Rosario Dawson jako Ahsoka Tano (která si svůj spin-off po svém hraném debutu definitivně zaslouží) a pak je tu samo sebou Boba Fett, který se po 37 letech od Návratu Jediho vrací v plné formě a dokazuje, že pověst největšího zabijáka galaxie nemá pro srandu králíkům. Staré postavy se tu prostě prokreslují, nové ideálně představují a zároveň se to celé pomalu uvádí do širšího kontextu historie světa Star Wars. Díky obrovským production values ten seriál vypadá prostě narámně. Kameramani Matthew Jensen, Barry Idoine a David Klein jsou zodpovědní za mnoho krásných záběrů, které už tak vizuálně krásnou 1. sérii strkají do kapsy. Skladatel Ludwig Göransson se též vrátil a vytvořil zcela nové pamětihodné melodie (Death Troopers!). I stylem lineárního vyprávění 2. série skutečně působí více filmově a především dokáže skutečně překvapovat na běžícím páse. S akcí tu pomáhal Sam Hargrave, kaskadér a režisér akčňáku Vyproštění. 2. série tak má více promakanou choreografii akčních scén a celkově je po akční stránce mnohem lákavější. A dojde tu i na šermířské souboje, přičemž jejich choreografie je záživná a v takové Chapter 13 se vyloženě bravurně buduje napětí. Zároveň se celá série navíc vydá některými nečekanými směry a dá se říct jediné- To co přijde nemůže čekat vůbec nikdo! Giancarlo Esposito si svým charizmatem jako Moff Gideon opět krade většinu momentů pro sebe a ve finále se navíc ukáže, že to celé budování skutečně někam spělo. Opravdu se pomalu ale jistě budoval ten dojemný vztah, který nám v této sezóně nadělí jednu smutnou tečku. Je to dojemné a zároveň vskutku nečekané. Seriál se možná na první pohled může točit v kruhu, jenomže ve skutečnosti tomu tak není. Stejně jako v klasických Star Wars filmech se cestuje z místa na místo za nějakým účelem, postřílí se přitom mnoho nepřátel a vše má poté své následky. 2. série celý příběh nečekaně chytře uváže a zároveň nechá pootevřená vrátka pro nový směr. Bude zajímavé sledovat jakým směrem přesně se 3. série Mandaloriana vydá a jak na tom budou i nadcházející seriálové spin-offy jako Ahsoka nebo The Book of Boba Fett. Jenomže pořád platí, že tyto seriály dělají lidi, kteří mají Star Wars rádi a rozumí jim. Star Wars tak díky ním nejsou mrtvé a díky těmto seriálům aktuálně žijí. I díky faktu, že se tyto seriály (minimálně zatím co se týče Mandaloriana) vyrovnají filmům tu Lucasfilmu zatím roste kvalitní pšenka. Tak to chce aktuálně jen doufat, že se neklesne na mysli a i další série Mandaloriana (+ další seriály) budou stát za to. O tom se ostatně přesvědčíme už příští Vánoce...... (19.12.2020) (menej) (viac)