Maniak

Studie psychopatického vraha s báječnými gore efekty mistra Toma Saviniho, který sám ve filmu zemře šplouchavě třeskutou smrtí... Líbilo se mi místy velmi pomalé tempo (mnohé dnešní diváky ale možná spíše otráví) - pronásledování v metru, neuvěřitelně dlouhá škrtící scéna (dnes to má oběť po pár sekundách za sebou) či zdlouhavé očekávání přepadení modelky Rity v jejím bytě. Jakási variace na Psycho a podobné filmy, fanouškům se jistě vybaví i o dva roky mladší Fulciho Rozparovač z New Yorku (že by se mistr inspiroval?). Zajímavé je také přivlastňování si žen pomocí figurin a skalpů, byť stále dokola každá z nich představuje pouze ženu jednu. Kromě masakrování obětí se dočkáme i pěkné záhrobní scénky a v závěru jedné snové brutální... Typické poctivé osmdesátky. (24.07.2014)

Na tento nepříliš známý osmdesátkový slasher jsem narazil zcela náhodou, když jsem o něm viděl zmínku v jednom dokumentu o Tomu Savinim. Jeho největší nevýhodou byl fakt, že v té době vznikala spousta podobných filmů a dost z nich bylo mnohem více kvalitních – z některých se staly kultovní záležitosti, zatímco Maniac uvízl v průměrných vodách. Přitom nejde vůbec o špatný film, alespoň co se míry brutality a výborných gore scén týče. Saviniho rukopis tu byl zřejmý a tento výborný „machr“ přes masky a speciální triky si sám střihl malou leč nezapomenutelnou roli v autě. Roli, která se stala vůbec nejlepší na celém filmu. Celkový děj už tak úchvatný nebyl, ale našla by se tu celá řada dobrých momentů (scén), kvůli kterým rozhodně stojí za to tento film vidět. Atmosférických okamžiků, při kterých se slabším povahám naježí chlupy na těle je tu taky dost (třeba taková scéna v metru a tamních záchodcích taky nebyla vůbec špatná). Zvlášť když se většinu času před kamerou pohybuje sám hlavní hrdina v podání Joe Spinella, který se slizkého schizofrenního vraha ujal velmi dobře. 60% (09.03.2020)

Beru ty Maniaky poněkud reverzně, ale... byla jsem zvědavá na původní verzi, jak to teda bylo, když maniak opravdu vypadal jak maniak.. No, musím říct, že skalpovací scény nebyly tak hrůzostrašné a.. no, neměla jsem tolik tendenci dívat se mimo monitor, což při Elájovi jsem fakt hlavou cukala, sice až na poslední chvíli, ale.. (můžu já za své opožděné reflexy??) Figuruje tu samozřejmě atmosféra doby vzniku, a ta se upřít nedá, takže zase úplně staršího Maniaka s pěkným finišem zatratit nemůžu, navíc ta scéna v metru (kdy sice přesně víte, co bude následovat.. ale o to je to lepší) prostě neměla chybu. Takže tři a půl*, zaokrouhleno jak v obchodech nahoru na 4* s tím, že mladší Maniak mě vycukal o něco více a lépe ;-). (23.09.2013)

Moje prvé stretnutie s Williamom Lustigom dopadlo dobre. Film je jasné béčko ale veľmi kvalitne natočené, i keď len s dvomi dobrými scénami, ale i tak je výnimočný sledovaním počínania maniaka aj s jeho úchylnými myšlienkami, čo sa často v slasheroch nevidí a jednotlivé krvavé scénky sú tiež výborné. Tom Savini odviedol ako vždy kvalitnú prácičku, najlepšiu samozrejme odprezentoval na sebe. (23.08.2008)

Největší problém mi jaksi dělal ústřední maniak Joe Spinell - od pohledu psychopat a tak strašně ošklivý člověk, že těžko věřit důležité skoromilostné lince s fešnou fotografkou. Další věc je ta, že když tohle odpudivější dvojče Vincenta Schiavelliho začne fňukat, a že to dělá většinu filmu, vůbec mi ho nebylo líto, ač ho film staví do role matkou vyformovaného nebohého monstra a s lítostí počítá... Jinak ale je rozhodně místy na co koukat a třeba scéna v metru je dechberoucí, bohužel, symbolicky, jako snad úplně všechno tady, je nakonec zahnaná až příliš daleko. (05.05.2013)