Duna

Po druhém shlédnutí musím hodnocení navýšit. U filmu Duna je při jeho sledování prospěšné zapomenout, kdo ho točil, protože režisérovo ego, je zde otisknuto minimálně. Příběh je skvělý a řekl bych, že by film klidně unesli hodinu stopáže navíc a slušelo by mu to. Rychlý sled událostí komplikuje orientaci v příběhu a tak je pro plné docenění filmu buď mít povědomí o knize, nebo film shlédnout vícekrát, nejlépe obojí. Pokud se tak učiníte, pravděpodobně doceníte částečně naplněnou ambici režiséra, pojmout tak nejdednoduchý a rozsáhlý příběh na prostoru pouhých 130 minut. Krom toho má film parádní estetiku, silnou hudbu, kvalitní zvuky a velmi dobré obsazení. Nemyslím si, že je to pravděpodobné, ale Duně by velmi slušel nějaký podstatně delší režisérský sestřih. Pokud někdo tvrdí, že tento film je nudný, ať se raději podívá na Star Wars, protože Duna je jiná už z podstaty předlohy. (14.05.2007)

Moje první setkání s tvorbou pana režiséra Davida Lynche se událo v době, kdy jsem byl víc jak o polovinu mladší než Paul Atreides, a světe div se, přes celkovou rozvleklost a náročnost se mi ten film líbil a navnadil mne k přečtení Herbertovy ságy. I když přiznávám, že vhodnost Lynchova osobitého pojetí tohoto filmu je přinejmenším diskutabilní. (12.11.2007)

Lynchovu Dunu z r. 1984 som prvý raz v živote videl až pár mesiacov po Villeneuveovej Dune z r. 2021 a... no... ako to povedať. Snažím sa. Fakt sa snažím. Jednak nájsť správne slová a jednak vcítiť sa do kože tvorcov, ktorí v temných 80. rokoch museli vynaložiť všetko úsilie, talent, snahu, nápady (a rozpočet), aby zhmotnili mimoriadne náročný Herbertov sci-fi svet. A... nepodarilo sa im to. Bolo to hrozné. Ale je to také bizarné, absurdné, kuriózne a pritiahnuté za vlasy, že ma to svojím zvrhlým spôsobom bavilo. Každopádne úprimne a bez hanby závidím každému, kto je schopný vnímať toto čudo ako vážne sci-fi a nie ako komédiu. Chápem. Všetko starne. Aj triky. Masky. Efekty. My. Ale to, čo predvádza Lynchova Duna, je fakt až niekde za hranicou nechcenej paródie. Kostýmy, triky atď., to všetko je hororové. Z hercov sa mi nepáčil nikto (najhorší bol asi Patrick Stewart). Okrem toho sa jedná o jeden z najukážkovejších prepadákov daného desaťročia. A treba dodať, že zaslúžene. Lynch nie je zlý režisér. Vlastne je to kultový režisér. Na adaptáciu Duny sa však extrémne nehodil. Udiera to do očí najmä v porovnaní s Villeneuveovou mrazivou víziou. Tá o pár desaťročí neskôr pochopiteľne tiež zostarne. No kožu jej pravdepodobne zachráni realistický prístup. Lynchovu víziu nezachráni pravdepodobne nič. Už veľmi, veľmi dlho som na nijaký film tak dlho v kuse bezmocne nevyvaľoval oči, ako na tento. (23.01.2022)

Stále a stále mne cosi přitahuje k neobvyklé sci-fi výstředního režiséra. Uhrančivá hudba skupiny Toto, dekadentní prostředí i kostýmy a kreatura od Carla Rambaldiho ( E.T., Vetřelec, Conan ničitel atd.) mě stále přitahují jako můru plamen svíčky. Koření, modré oči, pouštní planeta, píseční červi, doutníkové lodě a touha po moci. Na předlohu mi stále v knihovně sedá prach, což je možná dobře, jelikož vím, že Lynch pojal Dunu svérázně po svém, jak to dělává. Výtvarně jakoby režisér váhal mezi inspirací temnou gotikou či nabubřelým barokem. V pouštních oblecích se asi inspirovali nejen novodobí X-Meni, ale i dozajista i rozličné s/m filmy ( nu, u nich to bylo možná opačně). Ponurá atmosféra prosakuje celým příběhem jak zvětšující se krvavá skvrna pod brutálně ubitou obětí. Zneklidňující film, který své fanoušky hledal velmi pomalu a mnoho diváků stále o svých kvalitách nepřesvědčil. (28.02.2011)

Od Davida Lynche skutečně přežiju s čistou kůži jenom Sloního muže, a to jsem si myslel, že Duna by taky nemusel být žádný problém. Byl. Už když si vzpomenu na ty souboje, to zpracování (krom toho že příběh planety Arakis zfilmovat prostě nejde) se mi taky nemůže z palice vymazat fakt, že ten mini-seriál co jsem tehdá viděl v televizi mě bavil daleko víc, neměl ten Lynchovskej původ. Pravda je, že ten film je zase, jako obvykle, zvláštní, ale rozhodně na něm není nic natolik zajímavého, že by stálo za to to dokoukat, nedejbože si pustit speciální přestříhodinovou verzi. To bych asi upad do bezvědomí a probral se na planetě s halucinogením kořením. Tak nějak mi došlo, že halucinogení planeta je pro Lynche jako stvořená...Ten příběh má myšlenku a tenhle film je trikově tak nějak, na jednu stranu geniálně, na druhou stranu hrozně dementně ztvárněný. Chtěl jsem to vidět, a tak jsem se dočkal, každopádně vím, že když Dunu, tak hlavně knížku, nebo něco, co dokáže alespoň příběh knihy rozvrhnout do přijatelnější podoby a ne tolik umělecké jako to Lynch udělal s tímto kusem. (12.10.2009)