Príbeh Alvina Straighta

„Najhoršie na starobe je, že si pamätáte mladosť." Od Davida Lyncha som videl väčšinu vecí. Chytili ma zvláštnou atmosférou. Ale nebavili ma. Čím je ale obyčajnejší, tým ma viac baví. Dokázal to už v SLOŇOM MUŽOVI a teraz si to zopakoval. V podstate je jedno, kto je za kamerou nepretŕča sa, nie je exhibicionista ani excentrik. Len potichu rozpráva príbeh starého muža, ktorý si zaslúži dobre dopísať poslednú kapitolu svojej knihy. Bez patetických rečí, bez citového znásilňovania – na to bol „priamy chlap“ Richard Farnsworth (chránenec Roberta Redforda) príliš správny. Nesúdi, nezveličuje, vlastne ho otravuje, ak má na požiadanie povedať svoj životný príbeh. Ale ak nájde príjemného a tichého spoločníka, rád mu povie zopár nezabudnuteľných scén. Hneď po tom, ako Akadémia pána Farnswortha nominovala na Oscara, kvôli bolestivej chorobe, ktorá ho žrala zaživa, sa zastrelil. Tým chtiac nechtiac dokopal beztak krásny a nádherný film k maximálnemu hodnoteniu, pretože postava splynula s človekom. Vlastne, asi, Človekom. (23.02.2006)

Rád bych vyvrátil tu obecně rozšířenou nepravdu o tom, že Příběh Alvina Straighta je atypický Lynch. Pokud si dobře vzpomínáte na Modrý samet, Zběsilost v srdci či Městečko Twin Peaks, tak vás asi nepřekvapí, že i Straighta otvírá pohled na zdánlivě idylické (malo)město či místo, které se následně vychýlí ze zaběhnutých kolejí (Modrý samet - mrtvička dědy postřikující trávu, Zběsilost v srdci - napadení po skončení opery, Městečko Twin Peaks - Laura Palmerová nalezená mrtvá a zabalená v igelitu, Příběh Alvina Straighta - děda, který nemůže vstát z podlahy, na kterou upadl!). I zde je uzpůsobován temporytmus filmu stavu hlavní postavy, a tak je pochopitelné, že snímek si plyne velice pomalu a nenuceně, není proč zde proplétat sen a realitu, když hlavní postava netrpí schizofrenií, paranoiou či jinou nemocí. Úvodní a závěrečný záběr filmu Příběh Alvina Straighta navíc dává vzpomenout na Sloního muže, který byl taktéž rámován nebeskými záběry. A stejně jako Sloní muž, i Alvin Straight NENÍ "hřejivý, lidsky teplý a dojímavý film, nutící diváka k slzám", protože stejně jako se u Sloního muže nelze dojímat koncem ulehání na postel, inscenovaným jako předposlední scéna filmu divadla s naivní a povrchní hrou, u které Merrick pláče, nelze se dojímat u Příběhu Alvina Straighta, protože hlavní postava není tak přímá, tak straight, jak by se mohlo z názvu a jejího jména zdát (už proto, že neznámým postavám řekne hodně věći o své minulosti a co ho trápí, ale před blízkými to tají). (30.07.2007)

Lynch odbočil od těch svejch pseudointelektuálních nesmyslů a úchylností a tentokrát natočil úplně obyčejnej a normální film. Akorát je blbý, že natočil pravděpodobně nejpomalejší road movie všech dob. Jeden paličatej stařec nasedne na zahradní sekačku a závratnou rychlostí asi tak 5 km/h cestuje po USA. Cestou potkává samý hodný lidi, který mu nabízej jídlo, nocleh, odvoz nebo si aspoň rádi vyslechnou jeho vyprávění. Ale já tohle nepovažuju za nic moc zrovna zábavnýho nebo zajímavýho. Když se po těch skoro 2 hodinách dokodrcal na tý sekačce do cíle, tak jsem byl docela rád, že už je konec. Nechci film vyloženě jenom kritizovat, protože to si taky nezaslouží. Musim uznat, že Richard Farnsworth to zahrál výborně a tu postavu jsem mu prostě věřil. Dost možná hrál v podstatě sám sebe. Navíc z toho na mě občas dejchla taková pohodová atmosféra a jsou tam opravdu hezký (možná občas trochu kýčovitý) záběry na nekonečný silnice, nekonečný lány obilí, na západy Slunce, atd... Lynch je sice magor, ale tohle on celkem umí, aby ty jeho výtvory byly zajímavý aspoň po vizuální stránce. Je to taková hezky natočená nuda. 50% (28.08.2022)

Ano, je to tak. Tenhle nemocný vdovec odmítá posedávat na zápraží svého domu a hodiny pozorovat ptáčky a vyrazí za svým bratrem, kterého skolila mrtvice. Nebylo by na tom nic divného, kdyby za dopravní prostředek nezvolil zahradní traktůrek a bratr bydlel ve vedlejším městečku. Jenže šest set kilometrů dlouhá štreka je skutečně úplně jiné kafe, a hlavně cestou o vůli, svobodě a o poctě dobrým lidem. Vyjma selhání brzd to navíc není ani o nějakém vzrušujícím dobrodružství. To zásadní se odehrává v hrdinově hlavě a svědomí, o kterém se při setkání s různě bizarními postavami dozvídáme víc a víc. Jenže Lynch tohle vyprávění zpomaluje ještě výrazněji, než se sune vodorovné dopravní značení. A to, ač absurdnost i normálnost celého vyprávění dokážu chápat, nemůžu tak úplně zkousnout. Komorní road movie podzimní americkou krajinou tak zanechává víc rozpaků, než nějakého lidského zahřátí a jméno Davida Lynche s tím alespoň v mých očích nedokáže nic udělat!! (09.05.2012)

Pro mě nejcivilnější film Davida Lynche, který ho podle mě natočil jako poctu Richardu Farnsworthovi a všem starým lidem. Film nemá žádné Lynchovi standartní metody, šílená vizuální stránka je pryč, nedořečená tajemství a nevyřčené záhady se tu neobjevují, jen sledujeme starého muže na cestě na jeho traktůrku. Úžasný výkon Richarda Farnswortha(který si po premiéře filmu ustřelil hlavu) a celkově příjemná atmosféra filmu. (28.10.2006)