Príbeh Alvina Straighta

Vynikající. Stejně jako jiné Lynchovky založené na pocitech, ten film se prostě musí odžít spolu s hlavním hrdinou. Chvilku smutné, chvilku veselé, většinu času příjemně sentimentální. Za vyzdvihnutí stojí i hudební podkres, který podivuhodným způsobem pomáhá jinak dlouhým nudným scénám v tom, aby byly mnohem víc než snesitelné. Spolehlivým ukazatelem toho, jak se mi ten který snímek líbil, je to, s jakou ochotou nechávám dobíhat závěrečné titulky. Zde jsem si je s radostí zhlédnul celé... (15.04.2009)

Příběh Alvina Straighta, přestože je režírován Davidem Lynchem, je skutečně "straight", tedy přímý, bez bizarností, či hrátek s divákem, ale stále pár znaků Lynchovy tvorby nese. Maloměstská idylka Straightova bydliště i jeho samotná úchylka pro odmítání hromadné dopravy jakoby byla přímo vytržena z Twin Peaks... Ale dále už se jedná jen o poctivé road movie plné naděje i komplikací, poetických záběrů krajiny a pronášení životních mouder téměř na každé zastávce. Sleduje se to velmi příjemně, film je očividně konstruován pro jemnou katarzi a pohlazení na duši, ale osobně to na mě až tak extrémně nepůsobilo. 7/10 (30.04.2009)

Režisér D.Lynch väčšinou tvorí ťažko stráviteľné a nepochopiteľné snímky. Niektorým som prišiel na chuť, iným zase nie.Toto je asi jeho jediný film, v ktorom sa nesnaží ani šokovať, ani motať hlavu. Úplne jednoduchý príbeh o starcovi, ktorý sa vydá na cestu za chorým bratom na záhradnej kosačke. Problém je v tom, že je to strašne ďaleko. Na cestu, ktorá trvá celé týždne stretáva zaujímavých ľudí, rieši problémy, takmer sa na kopci zabije a hlavne nedá dopustiť na svoju milovanú,ale trošku pomalšiu dcéru. To najkrajšie je samotné putovanie krásnou krajinou, doplnené nádhernou hudbou.Jedna z najkrajších roadmovie. Film 100%. (27.01.2009)

„Najhoršie na starobe je, že si pamätáte mladosť." Od Davida Lyncha som videl väčšinu vecí. Chytili ma zvláštnou atmosférou. Ale nebavili ma. Čím je ale obyčajnejší, tým ma viac baví. Dokázal to už v SLOŇOM MUŽOVI a teraz si to zopakoval. V podstate je jedno, kto je za kamerou nepretŕča sa, nie je exhibicionista ani excentrik. Len potichu rozpráva príbeh starého muža, ktorý si zaslúži dobre dopísať poslednú kapitolu svojej knihy. Bez patetických rečí, bez citového znásilňovania – na to bol „priamy chlap“ Richard Farnsworth (chránenec Roberta Redforda) príliš správny. Nesúdi, nezveličuje, vlastne ho otravuje, ak má na požiadanie povedať svoj životný príbeh. Ale ak nájde príjemného a tichého spoločníka, rád mu povie zopár nezabudnuteľných scén. Hneď po tom, ako Akadémia pána Farnswortha nominovala na Oscara, kvôli bolestivej chorobe, ktorá ho žrala zaživa, sa zastrelil. Tým chtiac nechtiac dokopal beztak krásny a nádherný film k maximálnemu hodnoteniu, pretože postava splynula s človekom. Vlastne, asi, Človekom. (23.02.2006)

Ano, je to tak. Tenhle nemocný vdovec odmítá posedávat na zápraží svého domu a hodiny pozorovat ptáčky a vyrazí za svým bratrem, kterého skolila mrtvice. Nebylo by na tom nic divného, kdyby za dopravní prostředek nezvolil zahradní traktůrek a bratr bydlel ve vedlejším městečku. Jenže šest set kilometrů dlouhá štreka je skutečně úplně jiné kafe, a hlavně cestou o vůli, svobodě a o poctě dobrým lidem. Vyjma selhání brzd to navíc není ani o nějakém vzrušujícím dobrodružství. To zásadní se odehrává v hrdinově hlavě a svědomí, o kterém se při setkání s různě bizarními postavami dozvídáme víc a víc. Jenže Lynch tohle vyprávění zpomaluje ještě výrazněji, než se sune vodorovné dopravní značení. A to, ač absurdnost i normálnost celého vyprávění dokážu chápat, nemůžu tak úplně zkousnout. Komorní road movie podzimní americkou krajinou tak zanechává víc rozpaků, než nějakého lidského zahřátí a jméno Davida Lynche s tím alespoň v mých očích nedokáže nic udělat!! (09.05.2012)