Nebezpečné city

Eszter zo začiatku prišla sympatická aj mne (fialové vlasy! manga! plagát Fullmetal Alchemist!), keď sa ale ukázalo, že tak rozumná nie je, všetky sympatie k nej postupom času upadli. Identita internetového úchyláka mi síce bola známa už od začiatku, o to viac ma ale prekvapilo, aký uveriteľný motív mal. Vďaka jeho chorobe a posadnutosti som s ním neskôr súcitil, keďže sám viem, aké ťažké je žiť s nejakou ťažšou duševnou poruchou. Už len vzhľadom k tomu, že nepochytil veľa rozumu a nebola v ňom láska, som dúfal, že to s ním nakoniec dobre dopadne, nuž šlo to s ním dolu z kopca. Po odhalení identity úchyláka ma už osud Eszter veľmi nezaujímal (akoby aj hej, keď sa ukáže, že veľmi rozumná nie je a krátko po "odmilovaní" sa "zamiluje" do debilného spolužiaka) a záver filmu na mňa teda nemal žiadny dopad. Chválim uveriteľný vývoj postáv, po stránke technickej aj hereckej sa však jedná o obyčajný priemer. (31.05.2020)

Ze začátku bylo sice všechno jasné, až to člověka nudilo. Pak ale přišla změna, a to velmi dobrá. Přiznám se, že jsem něco takového úplně nečekal. Jestli to byl záměr režiséra, nás ukolébat a pak nám předvést, že ne všechno je tak, jak to vypadá, tak se mu to víc než povedlo. Ovšem film jako celek mohl být dynamičtější, nějaká vedlejší zápletka by se neztratila. (05.12.2019)

Ukazuje hranici mezi zamilovaností a posedlostí. Hlavní postava Szilvia je zajímavá a krásná a do role povedená. Úchylák jakbysmet, ale musím uznat, že tohle poznal každý kluk. Prostě je zakoukaná do někoho jiného a nás chlapi to sere. Na druhou stranu je tady vidět i ta svatá pravda. Chlapi si prostě rozbijou huby a jdou do hospody, ale opravdové zrůdy jsou ženy co chtěl svou sokyni vidět mrtvou. (05.03.2022)

Film zachycující dnešní dospívající mládež a nebezpečí, které přináší platonická láska. Všechny tyhle problémy tu byly v každé generaci, jen dřív neexistoval internet ani sociální sítě. Dnešní generace to nemá lehké a o své soukromí musí pečovat ze všeho nejvíc. Po shlédnutí snímek naprosto rozdělil osazenstvo v sále. Na tábor, který chce jednu z hlavních postav upálit na hranici a na tábor těch, kteří tak trochu chápou a soucítí. Dětští (čerstvě plnoletí) herci předvedli nadstandardní herecký výkon. To celé podtrženo příjemným hudebním podkresem. Za mě 80% (14.10.2019)

Nevím, do jaké míry je vhodné psát o něčem, čemu nerozumím. Možná je to ale vhodné právě kvůli tomu. Přesto, že mám dva počítače (Lenovo, Packard), které udžuji v aktualizovaném stavu, abych je mohl kdykoli použít a v případě závad okamžitě nahradit jeden druhým (třetí mám v almaře), nevím, co znamená piktogram :-), nikdy jsem nic takového nepoužil. A tak na nové možnosti využití PC techniky koukám jako zjara - už také aby bylo! Něco mně napověděla jedna příhoda z vlaku: Dvě holky seděly proti sobě a psaly něco na mobilech, za celou dobu se sebou nepromluvily, aniž by se na sebe podívali. Když po hodině jedna vystupovala, řekla té druhé: "Tak čau, a za chvilku na četu!" V podstatě mě ale přišel život maďarských puberťáků docela běžný a nijak z normality nevybočující. Samozřejmě pomíjím události, jako je poranění radiální tepny a následné (téměř) vykrvácení, což by slečinka asi nedokázala (tepna je v hloubce skoro centimetr a ruce by musela dát alespoň do horké vody - jako Seneca). A tak chvíli ještě pouvažujme o rozdílu mezi slečinkou a Senecou... ale to už beze mě. Přesto ale ještě dodám, že i když současné využívání digitální techniky mezi mladými neznám, dovedu se představit její využívání v blízké budoucnosti. (12.01.2020)