The Portrait
Réžia:
Jiří SlavíčekScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrajú:
Otomar Krejča st., Luba Skořepová, Vladimír Šmeral, Ladislav Kulhánek, Karel Dostal, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Růžena Šlemrová, Ludmila Píchová (viac)Obsahy(1)
Portrét zlého člověka může osudově ovlivňovat i osudy lidí, kteří se trvale ocitnou v jeho blízkosti. Přesvědčí se o tom i nebohý malíř, sebezáhubně fascinován podobiznou zločinného kupce a lichváře. Mysteriózně laděný příběh, dnes již silně vyšumělý, se vyznačuje stupňující se hororovou atmosférou a svým výtvarným pojetím odkazuje k expresionismu v nasvětlování prostoru i herecké práci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
Československý film natočený podle stejnojmenné povídky N. V. Gogola vyprávějící o zlu, které je ukryté v portrétu lichváře Chazaje. Tento děsivý obraz si zakoupí v bazaru malíř Roman (V. Šmeral), netušící, že po smrti nenáviděného lichváře, kterého vynikajícím démonickým způsobem ztvárnil K. Dohnal, se do obrazu přesunula celá jeho opovrženíhodná bytost plná vzteku a nenávisti. Ve snímku J. Slavíčka, v němž jsou obsaženy hororové prvky, je velmi dobře zachycena postupná psychologická proměna malíře Romana v podání skvělého V. Šmerala. Nejprve se jeho postava ponižuje, aby zapadla do vyšší společnosti, honí se za majetkem a ze svého přítele Jáchyma (R. Deyl ml.) udělá svého sluhu. V další etapě se v důsledky své honby za kariérou rozchází se svou milou Martinou (L. Skořepová) a celkově se jeho osobnost stále více charakterově podobá předloze svého obrazu Chazajovi. V závěru u Romana propuká tvůrčí krize, způsobená porovnáním svých líbivých a pro peníze vytvářeních děl s uměleckou tvorbou svého bývalého kolegy, bratra Martiny. Šílenství, které dokoná zkázu Romanovy osobnosti, způsobí, že před svou smrtí V. Šmeral vykoupí všechny obrazy od jeho nadanějšího kolegy a zničí je. Kromě velmi působivého výkonu V. Šmerala se v tomto zdařilém dramatu objeví O. Krejča jako malíř Jordán, který onen zlověstný obraz přinášející všem jen neštěstí namaloval a současně jako jeho syn se svým talentem přesahující Romanovy schopnosti. V malé roli člověka, jenž uvedl Romana do vyšší společnosti, se objevil F. le Breux. V některých prvcích jsem vypozoroval podobnost s vynikajícím románem O. Wildea Obraz Doriana Greye. Domnívám se, že toto neznámé Slavíčkovo dílo mohu s klidný srdcem hodnotit nadprůměrně, neboť Šmeralův herecký výkon, negativní proměny v jeho psychologickém profilu a tíživá atmosféra filmu si to jistě zaslouží. ()
Důležité je zmínit, že v Podobizně se hororová atmosféra stupňuje. Stupňuje, ale velmi pomalu a dost trvá než film konečně trochu potemní ve faktické stránce filmu. Do té doby vidíme obraz jednou nebo dvakrát a pak vůbec. Mě osobně chybělo větší napojení malíře na obraz, od začátku se o ovlivnění obrazem jen mluví. Třeba kdyby hlavní hrdina na obraz fascinovaně hleděl se od něj nemohl odtrhnout. Takže nakonec skutečbý, ovšem s přihlédnutím k dobovosti, horor přišel na posledních dvacet minut. Já vidím ve filmu i jeden zajímavý rozpor, mimo obraz samotný. A to zda tvořit čistě jen pro krásu nebo pro peníze. Ideální je, pokud se to skloubí, což se ale hlavnímu hrdinovi nedaří. A není to první film, který toto téma otvírá. Jde skoro o každý film o umělcích. Teď například v seriálu Génius - Picasso řeší slavný malíř totéž. Jenže nejde vždy malovat jen na pohled, nutné je se i něčím živit. Je to jedno z dilemat, které hrdina řeší. Dnes už film nemá takovou atmosféru jako kdysi, to nepochybně, ale na druhé straně herecké výkony byly výborné. ()
Tohle bylo fakt skvělý. Dávám čtyři, protože jsem to viděl už fakt dávno, jako malej a tenkrát jsem se u toho bál. Možná kdybych to měl možnost vidět dneska zas, dal bych jednu hvězdu nahoru nebo dolu. ()
Výborné mysteriózní historické drama, skvěle zahrané a nasnímané. Často jsou tam záběry v pološeru, kamera předvádí výtečnou hru světla a stínů, zejména v temnějších momentech filmu. Je tam trochu uměle a schematicky důraz na správné životní hodnoty, ale na druhou stranu nezaškodí si to občas připomenout. Mladou Skořepovou jsem vůbec nepoznal. ()
Malíř, stižen kletbou podobizny lichváře Mur Chazaje, za kariéru, postavení, mamon ďáblu duši zaprodal. ()
Těžko hodnotit tenhle skoro osmdesatek let starý film dnešními měřítky. Na svoji dobu určitě špička. Já si ho ale z dětství pamatuju opravdu jako hruzostrašné dílo. A s obrazy, které v tom filmu vůbec nejsou. ()
Nevím,jak tento film bude působit na dnešní děti,ale já jsem se bál moc.V rámci filmů pro pamětníky,jsem jej poprvé shlédl někdy v polovině 70.let.Vřele doporučuji! ()
Tady v podstatě není co dodávat. Kamera a světlo je základem filmu, to je bez debaty. A tady tomu dali autoři vyšší školu. Asi nej horor české výroby. ()
Začátek vypadá slibně, ale pak už následuje jen klišé typu chudý zbohatne, ztratí smysl pro hodnoty, které měl, okolí se od něho odvrátí, atd., atd... O horor se nejedná v žádném případě, spíše nepovedené drama s drobným náznakem fantasy. Ani s přihlédnutím k době vzniku nehodlám filmu dávat lepší hodnocení. ()
Jak jste proboha přišli na to, že tenhle filmový skvost je "dnes již silně vyšumělý"??!! ()
Balada o "diablovi" lakomosti, ktorý mení ľudské charaktery. Klasické spracovanie, dobre vystavaný príbeh a dobré herecké výkony. ()
Gotickej horor s nádechem romantismu. Wau! Ne že by to byl film děsivej, to v dnešní době už ani náhodou..je to ale na poměry českýho filmu dílo mimořádně originální a vlastně i trochu zakřiknutý a zapomenutý. A to je škoda.. ()
Příběh o touze po penězích a slávě a o tom, jak může závist zničit lidskost a lásku. Velkou výtkou je předvídatelnost, klasická variace na faustovské téma, tentokráte s otevřeným koncem, a taky mi moc nesedlo množství černé v tomto černobílém snímku, ačkoliv musím uznat, že to přidalo na tísnivé atmosféře. Také na to, že film byl o umění tam zas tolik obrazů neukázali, z osudné podobizny se rýsují jen ty oči... Ale jinak je to film dobrý. ()
Podobenstvo o zhubnom účinku (opodstatnenej) túžby po peniazoch a po sláve.↵ Niektoré prestrihy boli zrejme podstatné skratky oproti predlohe, čo príbehu trochu uberá na uveriteľnosti (napr. plány po objave pokladu a vzápätí iná realita). Napriek tomu sa jedná o celkom zaujímavo sfilmovaný príbeh, ktorý má hlavu i pätu i obstojnú pointu.↵ ↵ Výhrady mám k ležérnemu a nezaujatému stvárneniu Martiny Lubou Skořepovou, ktoré nezapadá do príbehu a najmä k práci so svetlom, ktorá síce mala navodiť pochmúrnu atmosféru ale súčasne sťažila sledovanie a pochopenie filmu.↵ Kvôli nejasnému potemnelému obrazu a podobným vizážam rôznych ľudí som totiž často nedokázal rozlíšiť tváre a strácal sa tak v deji (najmä po prestrihoch). Musel som sa orientovať podľa výrazných čŕt ako brada/fúzy, ale vďaka tomu som si zas nestotožnil Romana (bez brady) s jeho budúcim ja (s bradou) v zrkadlovej scéne po jeho sne. ()
Asi nejúspěšnější film jinak podprůměrného režiséra a syna našeho slavného a téměř geniálního krajináře Antonína Slavíčka. Místy tak sugestivní, až z toho jde strach. Škoda, že film tak málo dávají v televizi. ()
Velmi podařený český snímek s hororovým nádechem mě nenechal rozhodně klidným.. Mysteriózně laděný film vytváří neobvyklou atmosféru.. Zdařilý námět a tehdejší zpracování hodnotím, jako vynikající. Tajemná hudba a šerosvitné záběry mě naprosto učarovaly. Závěr = 100% ()
Jak už napsal Kagemush, film se nedá v žádném případě označit za vyčpělý. Tak nádherná hra světla a stínu, tak dotažené herecké výkony.... Kam se na Šmeralova malíře hrabe Ledgerův Joker. Atmosferický horor jak malina. ()
Výborný expresionistický film, který přitom téměř postrádá běžná tehdejší klišé. I proto, že není ve všem zcela doslovný a zachovává napětí. Vladimír Šmeral je geniální a tento film je předznamenáním jeho výkonu o dvacet let později v Kladivu. Obraz lichváře je skutečně děsivý, nechtěl bych ho mít doma. Skvělá temná atmosféra a práce se světlem. Neznám podobný film tuzemské produkce, podobá se jen německým expresionistům, kterými se zřejmě tvůrci inspirovali. Proč jej ČT neuvede častěji a jindy, než jednou za pět let v 0:10, to pro mě zůstává záhadou. Možná je to tím, že film otevřeně kritizuje uměleckou podbízivost a komerci.. ()
Prostředí, herecké výkony, atmosféra i hudba stojí za to. Ovšem obsahově je snímek slabší. Z dnešního pohledu poněkud fádní děj by mohl být svižnější a s výraznějšími zvraty. Je ale s podivem, kam se česká hororová kinematografie poděla, když měla tak slušně našlápnuto. ()
[2021-02-11] * ()
Reklama