Chvilky

ZA JÍDLO PŘED OBĚDEM NIC NECHCI. Civilní klubový film a trochu repetitivní vztahovka, v níž s hlavní hrdinkou nikdo nemluví, jen vede monology a tím pádem to vypadá, že na ní nikomu nezáleží. Je to přemýšlivé a pomalé, ale také zajímavé. Nepouštějte se prosím do sféry věštění (protože do každé lidské činnosti, která má být kvalitní, musíte vložit veškerou energii), radši se snažte ten film vnímat a trochu mu vyjít vstříc. Až na poněkud kvapný konec (hrdinka má být nad věcí?) jsem relativně spokojen. 70%. (26.11.2020)

Všude samá sociální deviace, ale rozhřešení nikde. Hlavní hrdinka (výborná Jenovéfa Boková) se bytostně trápí s pesimistickou babičkou, nicnedělající matkou, náročným otcem i ženatým milencem tak moc, že to u psycholožky ani nedokáže vyjádřit slovy, a jako řešení se rozhodne zachovat zcela stupidně a nebezpečně pro sebe sama. Všichni do ní akorát rýpou a podrývají jí sebevědomí, ale ona to vždy jen pasivně přijme, nikomu nic neřekne a přetvařuje se, aby se pak mohla vyplakat někde v soukromí. Řada diváků, též do jisté míry podobně utiskovaná a citově manipulovaná vlastní rodinou, se v tom jistě pozná, avšak film jim z té pasti cestu ven neposkytne, místo toho jen tiché trpění. Z filmu čišící a zpočátku značně pozoruhodná opravdovost a cit pro dialog nakonec válcuje chladná deprese, jejíž "chvilky" s rodinnými příslušníky nabízejí světlo na konci tunelu jen velmi nezřetelné a mihotavé. (01.07.2018)

Zpočátku velice dobré, vlastně vynikající, originální, civilní pojetí, skvělé dialogy a celkově povedené ponoření do Anežčina života, jenž je plný rad a rozumů od okolí, také do její uzavřenosti, strohých odpovědí a snad i nadějí, jež ovšem zůstávají skryté do posledního okamžiku. Vlastně se ani nederou na povrch, jsou uzavřeny v její duši, nikdo a nic je nedokáže konkretizovat, žel ani sama režisérka. Čtvrtou hvězdičku dávám jako takový nadějný střípek do budoucna, který by mohla Beata Parkanová přinést do vod českého filmu o Jenovéfě netřeba nic psát, naprosto úžasná ve všech směrech. [Kino Citadela - Litvínov]. (22.11.2018)

Děkuji za tento film. Trochu mi připomíná Chatu na prodej, kde se také pravdivě vykreslují rodinné vztahy. Oceňuji především pravdivost, autenticitu a reálný příběh. Nutně potřebujeme takové filmy a také nutně potřebujeme ženské hlavní postavy. Takovýto film tady zcela chyběl. Hlavní hrdinka nežije svůj život, je skoro otrokem okolí, které ji využívá, ponižuje a citově vydírá. Z toho pak vyplývá nízké sebevědomí, sebehodnota a téměř nulová sebeláska. Nakonec si uvědomuje, že ani neví o nějakých vlastních potřebách. Čeká ji velmi dlouhá, bolestná a strastiplná cesta k nalezení sebe sama a nastavení hranic svému okolí..... A potřebuje se naučit vytvářet plnohodnotné partnerské a ostatní mezilidské vztahy. Za mě Objev roku 2018 - 2. místo. (27.12.2018)

Zpočátku mě to celkem bavilo, seznamování s postavami bylo zajímavé i přes ty příšerné střihy, které působily strašně amatérsky, jenže mě to pak po čase přestalo bavit, protože seznamování s rodinou Anežky trvá zhruba celou hodinu filmu. Tak jsem čekal, co se bude dít, jak se to celé uzavře, jestli to dá nějaké odpovědi na to, jak by Anežka mohla postupovat ve svém životě dál... a ono to skončí nijak. Takže já vlastně celý film sleduju depku o holce, co sama neví, co se sebou a neví jak v životě postupovat dál (to je taky dost originální téma, hlavně v Česku...), jestli najde východisko ze své současné situace a mám se spokojit s tím, že nějaké vyhlídky na budoucnost asi má? Za celý film se nikam neposune, ani ona, ani její rodina, zůstane to všechno pořád na stejné situaci a s tím se mám spokojit? Já bych si jako divák přál vidět, jestli tu nějaké východisko má nebo ne, takhle mi to připadá, že ani sama režisérka nevěděla, co s tím dělat dál a jak to zakončit. Působí to odbytě. Jo, některé scény se mi ve filmu líbí, jsou povedené a dobře natočené (ale sestříhané jsou blbě, ale to už jsem psal), ale když si položím otázku, co mi to mělo říct, tak vůbec nevím. Nic se tam nestalo, nic se tam nevyřešilo, nikam to nevedlo. Vlastně je to dějové jako většina českých filmů, ve kterých se taky vlastně nic nestane. A to je taky další důvod, proč nepůjdu s hodnocením výš, moc se to od jiných českých filmů neodlišuje. Já jsem nad slabými 3* i přemýšlel, ale to jsem ještě doufal, že se to nějak uzavře. Takhle to za moc nestálo. EDIT: Po nějaké době zvyšuji na 3*, jelikož mi tenhle film uvízl v hlavě a pamatuji si na něj v rámci Česka jako na celkem dobrý. Takže, slabé 3* (04.06.2019)