Possum

Boj s vnitřními démony má všechny znaky filmu pro menší okruh diváků. Osobně mám tyhle podivnosti rád, ale tentokrát jsem byl naladěn na jinou vlnu. Řada obrazů má svůj dekadentní půvab, jako celek však snímek vyžaduje od diváka spolupráci a hlubší ponor. Tak příště třeba budu na stejné vlně a hodnocení zvýším. 2,5* (24.04.2019)

Na to, ako sa príbeh pohrával s diváckou predstavivosťou, pričom človek dlho nevie odkiaľ vietor fúka, tak finálne rozuzlenie bolo vcelku banálne. Veľkým pozitívom je samotná koncepcia a výstavba príbehu, náplň však nebola žiadne terno. Na druhú stranu je tu ale pár znepokojivých momentov spojených prevažne s tou odporne vyzerajúcou a nepríjemnou bábkou, pričom na hlavnú postavu tiež nebol dva krát príjemný pohľad. Z tohto pohľadu celkom dobré. Škoda, že tu nebol ešte nejaký nápad, chodenie po lesoch s kufrom a poflakovanie sa kade tade sa mi zdalo dosť málo. Priemer. 60/100 (12.11.2018)

Dívať sa na tohto odporného hlavného hrdinu, ktorý tam trištvrtinu filmu pobehuje s taštičkou a s úchylným výrazom po lesoch a poliach, to bol fakt jeden horor. Ani ten smiešny pavúčik na mňa veľký dojem neurobil. Až som prekvapený, že to malo aj nejakú pointu. Neviem, na mňa to nemalo nejaký veľký psychologický dopad, a ani znepokojivé mi to neprišlo. Keď si to porovnám povedzme s takým austrálskym Babadook, ktorý bol po tej psychologickej stránke vyhrotený na maximum... ale to sa ani kvalitami porovnávať nedá. Občas sa tu vyskytla nejaká atmosféra a možno ešte dokáže trochu upútať hudba, myšlienka, či celé to špinavé vidiecke prostredie, ale film samotný ma nezaujal, nudil, dokonca až vyčerpal. (28.10.2018)

Leckterý zvídavý divák si možná bude během sledování Possuma klást všetečné a naléhavé otázky: "Je toto surrealismus? Symbolismus? Psychedelismus? Schizofrenismus? Smyslu nemající vizuální estetismus? Či snad prachsprostý bezobsažný debilismus?" Jen vydrž a nezoufej, milý diváče, vždyť nakonec doznáš pravdy, až zříš hnusného deviantního strýčka i s jeho dlouhými a štíhlými prsty, kmitajícími jako pavoučí nohy... Mimochodem hodně slušná lekačka. A Sean Harris na mém žebříčku oblíbených herců povyběhl o hezkých pár příček nahoru, nejmíň do první dvacky. (15.11.2018)

Autorská psychařina typu Eraserhead, více zakotvená v realitě. Pochmurné prostředí a snové výjevy, někdy chronologicky rozházené. Trauma hlavního hrdiny a monstrum, na které je psychicky napojený a které je metaforickým zosobněním jeho nočních můr. Filmový bizár pro zvané, s cool hereckou mimikou Seana Harrise a hlasovým projevem Aluna Armstronga. Že by to ale do sebe ve výsledku smysluplně zapadlo či vzbudilo emoce, se říct nedá. (07.03.2024)