Nebeské dni

Days Of Heaven nemajú koniec. Nemajú presne stanovenú hranicu, kde sa príbeh ukončí a kedy má nastať ten katarzný pocit, ktorý vás prinútiť rozhodnúť či ste videli film dobrý, alebo film zlý. Tam kde Badlands fungovalo Days Of Heaven nefungujú. Postavy sú síce prepracovanejšie a ich vzájomné vzťahy obsahujú viacej osudovosti ako v Malickovom predchádzajúcom filme, ale aj tak nedosahujú takého silného momentu, vďaka ktorému by sme ich mohli skutočne uchopiť. Tým nechcem povedať, že pôsobia absurdne, ale ako keby Malick nechcel, aby sme vnímali ich city a ich skutky rovnakou mierou. V celom filme ide hlavne o to čo vidíme a ako tie obrazy lahodia nášmu oku. Kamera je naozaj perfektná a dokáže sledovať nie len kontrasty, ale aj obyčajný život a obyčajné starosti - útok kobyliek a finále sú naozaj nezabudnuteľné. Ale čo sa týka dynamiky, alebo nejakého silného príbehu, film značne stráda. Je to len akási filmová mozaika rôznych obrazov, ktoré majú tvoriť akýsi celok ale namiesto toho tvoria jednu myšlienku. Myšlienka to nie je zlá a rozhodne je podávaná zaujímavým spôsobom, ale akosi vás nechá po skončení chladným. Aspoň mňa nechala. Nie je to zlý film - hlavne preto, lebo väčšina vecí v ňom pôsobí prirodzene, ale nemohol som sa zbaviť počas sledovania pocitu, že to na čo sa pozerám malo v skutočnosti vyzerať inak. (04.02.2011)

Nebeské dny jsou druhým celovečerním filmem režiséra a scenáristy Terrence Malicka. Vznikli v roce 1978, přičemž další film Malick natočil až o 20 let později v podobě Tenké červené linie. V době svého uvedení se možná tak nadšených ohlasů snímek nedočkal, v současnosti je ovšem pokládán za jeden z nejlepších filmů své doby. A je ukázkou toho, co dělá Terrence Malicka tak skvělým tvůrcem.   Terrenci Malickovi se neříká filmový básník jen tak. Jeho poetický cit, práce s vizuální estetikou a snaha o filozofické hloubky. Už dávno před Novým světem nebo Stromem života Malick měl tyto specifické trademarky, v rámci Nebeských dnů je ovšem do jisté míry držel pod pokličkou a přesto se v Nebeských dnech dá ten Malick 21. století snadno objevit.   Nebeské dny si právem zaslouží místo na seznamu nejlépe vypadajících filmů všech dob. Néstor Almendros na pozici kameramana odvedl neskutečnou práci a vytvořil jednoduše pastvu pro oči. V případě Nebeských dnů je do velké míry tím pravým vypravěčem právě kompozice mnoha záběrů než samotný scénář.   Což ovšem neznamená, že by musela vizuální stránka zachraňovat samotný děj. Malickův úchvatný scénář je příběhem tragického romantického trojúhelníku, postav, které nutně nejsou sympatizovaný a především ukázky toho, že jsou hlavní postavy v podstatě jen obyčejnými lidmi na planetě s několika miliardami obyvatel. A jsou tak v podstatě nicotní a postradatelní.   Malick měl i štěstí na skvěle vybraný casting. Mladý Richard Gere, Brooke Adams, debutující Linda Manz a Sam Shepard jsou ve svých rolích fenomenální a to především Gere ve velmi nevděčné úloze.   Celý film navíc doprovází vynikající soundtrack mistra Ennia Morriconeho. Božský soundtrack tohoto fenomenálního hudebního skladatele ještě více dopomáhá k atmosféře oné krásné přírody a dělá s emocemi opravdu hodně. I v tomhle ohledu šlo o Malickovu skvělou volbu.   Nebeské dny jsou po vzoru ostatních Malickových filmů specifickou podívanou, která není pro každého. Malickova hrátky s vizuálním pojetím, poetikou, filozofickými myšlenkami a symbolikou každého nechytí za srdce, přesto se ovšem Malickovi jeho poctivá práce musí nechat. V případě Nebeských dnů jde navíc o tak silný zážitek už díky samotnému vizuálnímu zpracování a i díky těm vyprávěcím přesahům, že se tomuhle mistrovskému dílu vlastně něco vyčítá opravdu hrozně těžko..... (16.06.2021)

Jistě, režisérsky se jedná o zajímavě a nevšedně pojatý příběh. ALE! ... jak už jsem si kdesi tady v komentářích přečetl, snaha o nádherné romantické záběry přírody zcela vytlačuje děj samotný, spád a nakonec i souvislosti. Střih tohoto snímku byl alespoň pro mě natolik nekompaktní, že jsem chvílemi ztrácel přehled o postavách, ději i dílčí myšlence. Dokonce jsem chvílemi zvažoval, zda mi nepřeskakují při přehrávání DVD jednotlivé kapitoly. Ano, až na tolik se mi ten konečný sestřih zdá děravý. Richard Gere, coby mladík v jedné ze svých prvních rolí zahrál jistě velmi slušně a přesvědčivě, ale to pro mě není dostačující argument, abych ohodnotil tento snímek větším počtem hvězdiček. Pravda, ty nádherné snímky amerických plání, zvlněných obilných lánů či zapadajícího slunce jsou opravdu dech beroucí a myšlenka, chcete-li poselství filmu, má také svou nespornou hodnotu. Jen ten střih to celé pokazil. (22.01.2010)

Tohle jsou lidé, tohle jsou jejich životy a tohle je příroda, jejíž krása bere dech. Terrence Malick si všímá hlavně té přírody a celých devadesát minut nás nechává spočinout zrakem na unikátně „čistém“ filmu. Čtyři sympatičtí herci (ano, tentokrát i Gere!), čtyři postavy, jejichž osudy nejsou nezajímavé, ale vnucuje se otázka – mohou mít v širším kontextu nějaký vliv na běh světa? Ta smířenost jdoucí ruku v ruce s neochotou regiznovat mě fascinovala. Život a smrt, prohry a vítězství, radost a zklamání – takhle to je, takhle to už jednou na světě chodí. Proč tedy máme neustále potřebu řešit všelijaké složitosti? Nebeské dny jsou překrásným filmem, jedním z nejkrásnějších. Sledoval jsem je s tichou, posvátnou úctou, abych snad nenarušil onu dokonalou harmonii. Nyní mi nezbývá než snít o zalehnutí do trávy nezaneřáděné odpadky, o vychutnání si několika minut pokojného souznění, nerušeného… vůbec ničím… nanejvýš pokojnými tóny z Morriconeho božského soundtracku. 90% Zajímavé komentáře: wipeout, krypton22, PaRi (27.03.2008)

Každý z filmů Terrence Malicka, který jsem zhlédla, na mě zapůsobil zcela odlišně. Pro mě je to zkrátka rozporuplný režisér:) Od Nebeských dnů jsem očekávala možné silné milostné drama, především jakýsi milostný trojúhelník. Nádherná příroda a krásné záběry na pozadí milostné romance. Zatím to více připomínalo spíše obyčejný, nikterak dojemný, ani hloubkově zpracovaný a rozvinutý příběh na vzdáleném pozadí krásné přírody se záběry, mnohdy připomínajícími tvorbu Discovery:) Totiž ona zmiňovaná kamera na mě zde zapůsobila mnohem více, než samotný příběh. Myslím, že kdyby byl snímek kamerově zpracován zcela nenápadně a "klasicky," nejspíš by se nejednalo o tolik diskutované dílo. Vztahové propletence jsou ztvárněny slabě. Samozřejmě, Richard Gere je fešák a Brooke Adams půvabná. To ale nestačí. Jakoby Malick přesně nevěděl, jestli chce velkou část stopáže věnovat "nebeským" záběrům, zapadajícímu slunci, ve větru se ohýbajícím klasů na poli, či milostnému dramatu. Ony záběry jsou velmi působivé a oku i duši lahodící, ale také je to pro mě asi to nejlepší, čím tento snímek vyniká. (10.01.2012)