Tenká červená čiara

Můj třetí Malick během čtvrt roku, a stále z toho nejsem unavený - naopak! Kupodivu má mistrův válečný epos z roku 1998 velice blízko k seriálovému BoBovi. Nikam se nespěchá, dialogy jsou promyšlené (hlavně ty vnitřní), akce je velmi zdařilá. Nejzásadnější divácký zážitek pak vedle neopakovatelné atmosféry a (samozřejmě!) nutnosti shlédnout snímek na blu-ray, obstarává pestrá plejáda známých hollywoodských hvězd. Každá z nich se na obrazovce objeví sice jen na chvíli, ale ten pocit je k nezaplacení. (17.09.2011)

Zachraňte vojína Ryana, Tenká červená linie, Černý jestřáb sestřelen. Filmy úplně o něčem jiném a přesto tolik srovnávané. Ryan je o druhé světové, odehrávající se v Normandii, Linie úplně jinde a Černý jestřáb o Somálsku proboha. Nechápu tedy komentáře typu je to lepší/horší než Ryan, v Ryanovi bylo to, tady zase ono. Já říkám hovno. Jestli chcete srovnávat, srovnávejte o podobně zaměřených filmech. Jasný? Tak jsem to ze sebe dostal a můžu přejít k samotnému hodnocení. Mě osobně se film líbil více než Ryan :D (Ne, samozřejmě si dělám prdel, já srovnávat nebudu). Jedno jsem nečekal. To že se Linie vydá filozofickou stránkou. Co s člověkem udělá taková válka. Na co voják myslí během přenocování. Na koho. Jaké jsou vztahy mezi jednotlivci. Tím je tento film vynikající. A vynikající válečný film by měl mít odpovídající hudební složku. Hans Zimmer složil nádhernou hudbu, která je má oblíbená (spolu se Skálou, Gladiátorem a Černým jestřábem). Terrence Malick je pan režisér. Linií to jen potvrdil. (30.12.2005)

Každý tento film bude srovnávat s možná známějším vojínem Ryanem. Tyto dva filmy vyšli skroo ve stejnou chvíli, ale každý je naprosto rozdílný. TČL je více než ukázkou "jakto bylo doopravdy" příběhem vojáků, kteří byli vytrženi ze svého světa a vnořeni do války. Příběh o skutečné důležitosti války, mocných co chtějí více, vojácích co chtějí přežít a v neposlední řadě o tom proč ... Proč voják se snaží přežít, co ho nutí, aby žil. Touha, láska, víra.... Každý v tom uvidí něco jiného.Celková psychická stránka postav je tu ukázána o mnoho více a přesněji než u vojína Ryana. Vojín Ryan je čistá válka, ale ve výsledku horší než Tenká červená linie. Naprotosto úchvatná kamera, výprava a hudba dotváří válečnou atmosféru. Vyčerpávající herecké výkony S.Peanna, J. Caviezela,B. Chaplin, N. Nolteho a mnhých dalších hvězd (Promin Georgi, ale kdyby si v tom nehrál zas tak by to nevadilo ;-)). Toto všechno ve výsledku tvoří nejpůsobivější a úžasně natočený film o lidech a válce. (25.06.2004)

Malickova péče o vizuální stránku filmu nezná hranic, jeho práce s kamerou je fantastická! Není náhodou, že pro zvýraznění absurdnosti a krutosti války zvolil ty nejkrásnější scenerie v panenské, neposkvrněné a "léčivým" Sluncem ozářené krajině. Vojáci se smrtí ve tváři, výbuchy před obličeji a s mrtvými v řadách přátel se plíží životem provoněnou loukou s jediným cílem: zabít. Filozoficky laděné průpovídky sice neřadím k tomu nejlepšímu, nicméně svou funkci zvýraznění myšlenkového rozměru plní skvěle. Tenká červená linie není jen epická bitva a exkurze do utrpení vojáků, snaží se diváka také vybídnout k zamyšlení o podstatě války, lidské krutosti, tvrdohlavosti a hlouposti. PS: Stopáž i tempo filmu se mi zdají adekvátní. 9/10 (06.04.2013)

Panenská příroda, silná válečná výpověď, meditativní bitva o Guadalcanal, tucet slavných jmen a Terrence Malick, který se vrátil ve velkém stylu. Projít nebo zemřít. První velké vítězství Spojenců nad Japonci je blízko, ale bude to stát hodně životů. Ženské party tady mají jen okrajovou úlohu, nabízí se nám několik mariňáků, kteří se vyloupli z davu a Malick s nimi pracuje (na jejich množství) překvapivě pečlivě. Jsou vyčerpaní, bojí se, věří, vzpomínají, rozjímají. Do toho se nám chvějí v ložnici záclony, milenci se objímají na pláži, domorodé děti divočí ve vlnách oceánu a tvůrce předkládá přírodní alegorie z pralesa. Zatímco ve stejném roce vzniklém Ryanovi hereckému osazenstvu vévodil Tom Hanks, tady máme několik zajímavých figur. Kamera Johna Tolla je sakra poutavá, hodně odlišná od té Kaminského „krvavé“ v Ryanovi, hraje si s detaily a úžasnými celky, génius Hans Zimmer dokresluje svými tóny meditativní atmosféru. Délka je masivní, ale děkujme za to, že Malick posedlý kladením zásadních filozofických otázek se tehdy sakra brzdil (když vezmete jeho poslední dva filmy, rychle pochopíte). Natočil mnohovrstevnatý kus, plný zajímavých charakterů a výborně zvládnuté akce. (16.10.2016)