Malé ženy

Chronologická roztrieštenosť tohto filmu je pre mňa nepochopiteľná. Naozaj asi nikdy nepochopím, prečo tvorcovia siahli po takto nelineárne rozprávanom príbehu. Zabili tým hneď niekoľko strašne silných scén a momentov. Namiesto toho, aby ste si ich užívali, stále sa strácate a hľadáte a pýtate sa, či táto scéna sa odohráva po tej, ktorú sme videli predtým, alebo pred ňou. Inak je to fajn, ale práve kvôli tomuto sa mi táto verzia určite nepáčila až tak, ako verzia z roku 1994 s Winonou Ryder a Susan Sarandon. Meryl Streep je skvelá, ale je tu ledva 10 minút. Najlepšie to zahrala Saoirse Ronan (bolo to asi prvýkrát, čo sa mi v niečom fakt páčila) a fantastická Laura Dern (u ktorej fakt nerozumiem, prečo nebola za túto úžasne podpornú rolu nominovaná na Oscara, kým za nedôležitú úlohu rozvodovej právničky v tom istom roku v Manželskej histórii nielenže nominovaná bola, ale dokonca jej dali Oscara). Je to dosť dlhé a v strede som sa začal hrozne nudiť (tu som uvažoval dokonca nad tým, že tomu dám len 2*), našťastie to má skvelý koniec, takže tie 3* si to azda zaslúži. (06.05.2020)

Degenerovanost kultury se pozná také podle toho, co ta považuje za klasická díla své literatury. A otravný, kýčovitý, plytký brak sektářské transcendentální lesby, neumětelsky a zoufale se snažící parazitovat na rovněž těžce nemrdaných, ovšem dramaticky, příběhově i spisovatelsky zcela profesionálních pannách Bronteových, je vskutku děsivou vizitkou. Vizitkou, kterou se navíc co 10 až 20 let pokouší nějaký brutálně zanedbávaný bobr furt dokola urputně vizualizovat, patrně proto, že „romanticky založených“ ufňukaných prasnic u žehlících prken a rozněžnělých bukanýrů je neustále přesycený trh. Tudíž tu už po sté máme strašlivě zábavné trampoty čtyř až k Mumulendu přeidealizovaných hřadujících mladodospělých sufraštětkoidních pičinek, krutě přecypovaných Emanem, které na absolutně nehumánních pěti stech stranách, potažmo ve více než dvou agonických hodinách, naprosto záživně a nesmírně strhujícím způsobem kvokají o tom, která se za koho a kdy vdá, přičemž zažívají všeliká dechberoucí dobrodružství, jako například jízdu v kočáře, hru na klavír, vybíraní šatů, tanec nebo chichotavé očumování dandyjujících bukvoidů. Prostě povrchní a nudný satanopustý škvár, kulturní dávidlo a ve své podstatě takový instabitching a cuntmessaging 19. století, který tentokrát trochu vytáhli ze žumpy opruzených pošteváků alespoň herecké výkony. Sympatická Onanovic Srša tu fuckt jede bomby, a i Floránc Pjúková není ani trochu xblití a neméně zdatně ji kunduje. Ale to je tak vše. Zachránit to mohl leda alternativní závěr, v němž by se ten slizký žabožroutský řiťopich, do kterého se naše hlavní pičinka po pěti minutách kontaktu tak děsně osudově zamilovala, zasnoubil třeba s výpravčím, než by ta kravka doběhla na nádraží vstříc močopudnému heavyendu. To bych snad tasil i plnou palbu. (23.02.2020)

Tohle bude pro mě jeden z těch filmů, který si vždy ráda pustím, v jakékoliv náladě a za každého počasí. Také vím, že je to film, o kterém budu mluvit s úsměvem ve tváři. Poselství je jasně dané a je mi jasné, že pro někoho je to poselství lehce laciné, pro mě však nadčasové a aplikovatelné do každé doby. Greta Gerwig má navíc výborný cit pro to, jak převést emoce z plátna na diváka, já jsem se na tento film nedívala, ale já ho prožila. Plakala jsem, smála jsem se, ale hlavně mě film neuvěřitelně pohladil po duši. Jo, je pravda, že ženské publikum bude mít tento film pravděpodobně raději než to mužské. Jsem moc ráda, že jsem svůj filmový rok zakončila právě tímto filmem v kině. (31.12.2019)

Ve srovnání s adaptací z 90. let je zcela patrný posun ve vnímání ženských hrdinek. A nejen proto, že je u toho Greta Gerwig. Doba se změnila a Malé ženy nabízejí látku, která má co říct k současné situaci žen ve společnosti. To a celková plasticita postav, jejich prokreslení a prozkoumání jejich vzájemných vztahů, povyšuje adaptaci Grety Gerwig ve srovnání s tou od Gillian Armstrong na vyšší úroveň. Co se však nemění, je základní konstrukce díla. A k té mám své výhrady. Některá vyústění mi prostě nesedí, u něčeho se chvílemi nudím. Jako celek ale příjemné, Saoirse a Timothée jsou můj nový oblíbený (ne)pár. 7/10 (06.02.2020)

Neberie ma to. Snažil som sa aby sa mi to páčilo, ale asi som viacej zaťažený na kostýmovky od Joe Wrighta. Tam mi funguje takmer všetko. Pričom Malé ženy nie sú zlý film. Gerwig vie čo chce a myslím si, že v rámci žánru a prevedenia to funguje. Len to nie je skrátka môj šálok kávy. Oceňujem scény ako prvá tancovačka s Chalamentom, scény v Paríži, bruslenie alebo scény u vydávateľa, ale ako celok mi to nedokázalo sprostredkovať potrebné pocity. Jediný kto mi tam fungoval perfektne bola Florence Pugh. Tá žena to má v sebe. Takú tú charizmu, ktorá sa bude predierať cez obraz do človeka, dokým ho neučaruje. Jej premena z uvrešťanej soplane vo vyzretú a inteligentnú ženu bola nádherná a kvôli nej ma to bavilo veľmi. Inak či už vo fázach prehnanej nehy alebo rodinnej tragédie ma to nechalo chladným. Osobne som veľmi prekvapený tou nomináciou na Oscara. (26.01.2020)