Malé ženy

Keď si to tak zrekapitulujem, z 10 najlepších vecí, čo som videl za rok 2019, Florence Pugh hrala v troch. To dievča je živel a so Saoirse hrajú dva dokonalé protipóly, ktoré si celú show absolútne kradnú pre seba a zatieňujú všetkých ostatných. V porovnaní s filmom z roku 94 je toto o niečo dospelšia verzia, smutnejšia, nemá tú rozprávkovú atmosféru, ako keď je vám päť rokov, zobudíte sa na Štedrý deň a za oknom sneží. A som zato vlastne rád. Ten film bol dokonalý a nepotrebovali sme jeho klon. Gretine spracovanie má vlastnú tvár, má dušu, šlape aj pri takom množstve postáv ako hodinky. A hlavne stojí na dvoch silných charakteroch, nielen na Winone Ryder. Mám ten príbeh rád. A opakujem to už x-tý rok po sebe; so Saoirse na Oscaroch je svet krajší. Merry Christmas World. (09.01.2020)

Jo March: Well, who will be interested in a story of domestic struggles and joys? It doesn’t have any real importance, does it? __ Podobnú otázku som si kládol aj ja. Teraz na ňu už poznám odpoveď. __ Zhliadnutie Little Women som dlho odkladal, myslel som si, že mi svojím námetom veľmi nesadne. No mýlil som sa – a opakovane. Po úvodnej štvrtine filmu som sa nazdával, že sú postavy sestier nevyrovnané a celkovo ma zaujme len príbeh Jo (Saoirse). V skutočnosti majú všetky sestry veľmi osobitné línie, ktoré som si náramne užíval. Film obsahuje viacero skutočne emotívnych scén, u ktorých slzu vyronia azda aj tí najtvrdší diváci so srdcom z kameňa. A ak ma snímka dokáže dojať natoľko, že sa mi pri nej zalesknú oči, vždy si ju veľmi považujem. (16.12.2020)

Kino návštěva Little Women mě nostalgicky vrátila do středoškolských časů na obchodce. Plný kinosál a jen dva muži či solidární půjčování kapesníčků mezi řadami od poloviny filmu mi opět připomnělo krásu kolektivního kinozážitku, který vám Netflix nedá. Co se týče filmu, tak ten by si snad vystačil jen s fantastickými výkony Saoirse Ronan a Florence Pugh, jejichž postavy dýchají takovým životem a energií, že vykoupí i pár těch jehovistických scén s plnými vánočními tabulemi, obdarováváním chudých a dalšími kily dobra jak ze slabikáře. Přesto se Greta Gerwig rozhodla rozlámat celé dvě knihy na různé epizody, které na sebe nastříhává sice bez chronologie, ale tak, aby události v nich obsažené měly ideálně co nejsilnější dopad, co se týče našeho momentální sepětí s konkrétní postavou. Několikrát jsme svědky dialogu, jehož důležitost se nám vyjeví o scénu později, které se odehrává buď několik let před oním dialogem či po něm. Pod vší tou živelností se pak ve skutečnosti skrývá hodinářská práce, která se úspěšně snaží nám prodat s co nejsilnějším impaktem nejdůležitější osobní okamžiky v životě hned několika postav. A je dost možné, že se standardní narací by film natolik silný dopad neměl. (17.02.2020)

Velice by tomu prospělo výrazné zkrácení. Scén, kde hlavní hrdinky jenom štěbetají a film to nikam neposouvá, je tady nadbytek. Skákání mezi časovými liniemi je místy totálně nepřehledné. A do třetice mě štvaly feministické proklamace. Ani mi nejde o obsah, ale tvůrci mají potřebu divákovi předžvýkat to, co je z filmu naprosto jasné. Nahoru to táhne hlavně Saoise Ronan, její hrdince se dá bez problémů fandit po celou dobu. V druhé půli už se film přece jen rozjede a začne bavit. Jak řekl přítel: je to taková horší Pýcha a předsudek. (14.11.2020)

Takto sa udržiava klasika pri živote. Nejde len o román ale aj o žáner dobovej kostýmovky. Greta Gerwig nekonzervuje štýl, ale náležite ho modernizuje (fantastické rozhodnutie vyrozprávať príbeh nelineárne) a to bez toho aby žáner stratil svoj šarm. K tomu pravdaže patrí famózny casting (Saoirse Ronan je najzaujímavejšia herečka generácie) a skvelá hudba Alexandra Desplata. Síce nie som cieľovka a občas sa film trochu tiahol, tlieskam odvahe ísť do toho a nenechať sa strhnúť tendenčnou modernizáciou. (24.02.2020)