Výťah na popravisko

Stejně jako někomu dělá problém, být zavřen dlouhou dobu v uzavřeném prostoru (např. ve výtahu), mě dělalo problém si užít tento film. Vše, co se na plátně objevilo, působilo velmi nereálně a zmateně. Postavy jsou ztělesněním flegmatismu naší mysli. I když dělají něco napínavého, dojemného, atd. vůbec se ve mně nepohla ani jedna částečka nějakého soucítění, dojmu...prostě chladný jak kámen. Děj byl chvíli zajímavý, ale postupně se to zajímavé ztratilo kdesi ve výtahové šachtě. Název "Výtah na popraviště" shrnuje celý film. Takže ti, co mají klaustrofobii...do výtahu nevstupovat. (13.05.2007)

Existujú filmy a potom existujú filmy. Čo tým chcem povedať, že pri niektorých snímkoch dokážete vycítiť schopnosť všetkých tvorcov vytvoriť plnohodnotný, ničím nerušený umelecký zážitok, ktorý vás dokáže nadchnúť a prejaviť vo vás to správne nadšenie. Nie všetky filmy podobnú schopnosť majú, aj keď predpokladám že je to hlavne vec vkusu. Výťah na popravisko je pre mňa naozaj výborným filmom, ktorému ani nemám veľmi čo uprieť, pretože celá stavba príbehu - od úvodu, cez prevedenie vraždy a následné komplikácie u hlavných predstaviteľov až po koniec, predstavuje pre mňa neuveriteľné filmárske potešenie. Výborná práca z napätím aj vedľajšími postavami. Jeden z mnohých dôvodov, že francúzska kinematografie dokáže prekvapiť aj starými snímkami. Štek Lina Venturu bol len akousi čerešničkou na torte, ktorá rozpráva o vášni a zároveň o najtemnejších stránkach ľudskej osobnosti. Malle výborne vrstvuje príbeh aj jeho celkové vyznenie práve vďaka tomu, že nám prezrádza súvislosti postupne a to v troch rôznych dejových líniách. Pre mňa je Výťah pre popravisko jeden z vrcholných diel, ku ktorému sa rozhodne ešte vrátim. (07.03.2012)

Noir ve stylu francouzské nové vlny nepostrádá zajímavě zamotaný příběh, ovšem, co je mu to platné, když hlavní postavy (obzvlášť mladá dvojice) jsou chladné jak psí čumák a místo soucitu si zaslouží pořádnou ránu mezi oči. Emoce, které ve francouzských filmech beru jako samozřejmost a v žánrovém filmu tuplem, jsem zde zcela postrádal. Špatný film to není, ale za viděnou stojí pouze díky charismatické krásce Jeanne Moreau a stylovému Lino Venturovi (i když se objeví jen na chvilku). 50%. (23.03.2024)

Námet je zaujímavý, no ten štýl, akým to bolo natočené, pôsobil dosť zúfalo. Herecké výkony mdlé, či už ide o mladý párik, ktorí sú po spáchaní vraždy kľudní, ako keby mali za sebou nedeľný obed, ale aj o bezcieľne bloumajúcu Jeanne Moreau s hroznými vnútornými monológmi. Dialógy nie sú o nič lepšie a často filmu chýba spád a tak viac nudí, než drží v napätí. (19.02.2019)

Zajímavý filmový zážitek náhodou odchycený na STV2 (s českými titulky). Jedním dechem ovšem dodávám, že jsem od režiséra a jeho kousku na hranici nové vlny a noir filmu čekal víc. Výborně vystavěná zápletka, která by si s přehledem vystačila na dva solidní příběhy, v závěru se to ale nakonec sjednotí a celé to drží pohromadě i jako jeden film. Nějak se ale nemůžu porovnat s herci. Priority v obsazení hlavních rolí trochu nesouzní se skutečným příběhem. Maurice Ronet je půlku filmu zavřenej ve výtahu, Jeanne Moreau se stejnou dobu jen příležitostně melodramaticky plouží po ulicích a hospodách. Takže první půlku táhne mladá dvojice, v níž bývalý dětský herec Georges Poujouly je tím silnějším článkem, i tak se ale oba chovají divně. Vycházející německá hvězda Elga Andersen se tu jenom mihne jako později zastřelená Němka. Připočítejme k tomu pár nelogičností, jimž dominuje fakt, že po dramatické a probdělé noci všichni hlavní protagonisté poránu nenesou známky únavy a stresu (což okázale předvádí Maurice Ronet vystupující z výtahu nažehlenej a oholenej jak do plesu). Ale nakonec uznávám, že kdybych koncem padesátých let chodil do kina na ruský a český agitky, tohle by mě asi dostalo na kolena. V roce 2011 ovšem jen průměr. (03.12.2011)