Dovidenia, chlapci

Je až neskutečné, jak je možné natočit relativně poklidný obraz toho, jak funguje jedna škola, a přitom ukázat, jak se hroutí dějiny, jak jsou lidé odporní a jak dokážou ostatní nenávidět. Je zde vidět, že jsou tu i dobří, ale nějak si nedovedu představit, že jich je většina. Anebo zlu stačí opravdu jen pár jedinců? (26.01.2016)

K niektorým komentárom: Shadwell spomína reality show z internátu - s tým sa celkom stotožňujem, veľmi realisticky pôsobiaci opis študentského života jednej katolíckej internátnej školy okupovaného Francúzska, akoby s odstupom sa ukazuje popri bežnom žvivote školy, zápasiacej s chladom a nedostatkom jedla aj snaha katolíckych duchovných o ukrytie a začlenenie židovského chlapca do kolektívu. Užívateľ Maq zase trefne nadväzuje na film otázkou - ako by sme sa zachovali my v podobnej situácii? Napadli ma Cigáni. Prijal by sa zákon o ich vysídlení kamsi do paže, väčšinová populácia by vláde (moci) nadšene zatlieskala, veď konečne sa zbavíme tých odporných zlodejských parazitov, vláda by posilnila svoje pozície a udavači by naplno naštartovali svoje čidlá a hor sa do odhaľovania a následného vysťahovania každého s tmavou pokožkou a čiernymi vlasmi. Koľko by sa našlo odporcov režimu, ochotných ukrývať cigánskych spoluobčanov? Navyše s tým rozdielom, že pokiaľ od Židov sa v niektorých prípadoch ukrývania predpokladal peňažný profit (viď film A. Hollandovej V tme), tak u väčšiny Cigánov len veľmi ťažko. (12.07.2013)

Nenápadný, ale napriek tomu zaujímavý, film z okupovaného Francúzska, ktorý detským pohľadom vníma vzťahy chlapcov v internátnej škole i ich poznávanie udalostí v okolitom svete. Vyniká drobnokresbou, úspešne sa vyhýba citovému vydieraniu diváka a vďaka zodpovednému castingu mladí herci pôsobia prirodzene. Dramatickosť situácie ukrývaných židovských chlapcov nie je tlačená do popredia, ale odohráva sa akoby druhoplánovo. Prínos do mojej filmografie Louisa Malla. (29.08.2012)

Precizně uchopené téma - film, který dýchá přirozeností a jakákoliv umělá konstrukce nepřesahuje na povrch. Přirozená je i emoce, velmi jemná, založená spíše na nostalgických okamžicích dětského pohledu na svět, přátelství, jinakost. Tím se film velmi blíží Svěrákově Obecné škole - leporelu situací, které dokáží spíše mimochodem silně zasáhnout. A také atmosférou humanismu, kde církevní škola není synonymem zla a dogmatu a kde i němečtí vojáci mohou mít ve své podstatě dobré jádro a pranýřuje se spíše vlastní národ. Závěr, v němž nezbývá místo na jakékoliv pozastavování a dojímaní je jednoduše bezskrupulózní a korunuje toto pevně, leč s citem uchopené dílo. (19.09.2011)

Holu kost, teda holokaust nespochybnujem len ma sere par veci. Za prve spomina sa permanentne vecne a stale len utrpenie Zydov, jakokeby spolu so zydy netrpeli aj Cigani, asociali atd. atd. No ale vime kto sa o co stara a nestara a preto je v popredi zas a len zydovsky holokaust. A tak davam nizke hodnotenie, lebo bych radsej bol, keby ta katolicka skola zachranila mladeho Cigana nez zyda. 50 % (06.08.2019)