Escape Room

Drsnější Pevnost Boyard pro zhýčkanou diváckou klientelu a v ní šest soutěžících o sympatičnosti pásového oparu. Bar vzhůru nohama byla po hříchu jediná světlá chvíle mezi hlušinou, která je přesně tak šetrná a sterilní, aby mohla zasáhnout masy a nespravilo by to, ani kdyby tam po dvaceti minutách vběhli chicagští hasiči a zavřeli to, protože účastnící nebyli řádně proškolení z BOZP a PO. Ten křečovitě podaný náznak pokračování s hrou na Lubitze je jako všechno? Žádní hadi a nasraný Samuel L. Jackson? Udělám s ním to, co jsem měl udělat s tímhle. Nechám si ho ujít.. (14.06.2019)

Escape Room sice není tak brutální jako filmy ze série Saw, není tak velkofilmově výpravný jako Douglasova The Game, není tak scénáristicky nápaditý jako Final Destination nebo tak mysteriózně scifistický jako The Cube, ale jeho relaxační účinek po těžkém pracovním dni na divákovu psýchu je převeliký. Není nad to ležet pohodlně před bednou s kusem žvance a sledovat, jak někdo bojuje o kejhák v záludném, smrtonosném, rafinovaně vytuněném hlavolamu. Ten závěr mi sice přišel až moc překombinovaný, ale jestli to znamená, že bude dvojka, tak fajn, budu se těšit. (11.04.2019)

Jako vážně se tolik lidí spokojilo s tímhle vykleštěným odvarem ze Saw, Cube a já nevím čeho všeho ještě? Fádní a tupá šlichta, která se postupně rozblemcává do řidší a zvětralejší břečky. V poslední třetině jsem už totálně rezignoval a závěrečná tečka mi nestála ani za pohrdavý výsměch. Dalších x pokračování, která v nejbližších letech dozajista vzniknou, si už vychutnejte sami. (01.05.2020)

Úvod, kdy film představuje jednotlivé postavy, je extrémně nezáživný. Cca. od 20. minuty, kdy se ale konečně už všichni nachází v první místnosti a dojde jim, že hra právě začala (aniž by je na to někdo upozornil), to začne být vcelku zábavné. Stejně jsem měl ale celou dobu problém s tím, že mi všechny postavy - vyjma té chytré studentky - byly krajně nesympatické, těžko jsem jim proto mohl držet palce. Jejich boj o život tak ve mně nevyvolal žádné emoce, bylo mi fuk, co se tam zrovna děje - a samotný závěr je tak hrozný, že můj dočasně příznivý dojem z filmu nakonec stáhl někam hodně hluboko. Btw. dost mi to připomnělo o něco starší film Chata v horách, který své postavy podobným způsobem znejisťuje ohledně toho, kde začíná a končí realita, a který se mi asi líbil o něco víc. (15.07.2019)

Únikové místnosti, co na pohled vypadají pěkně kreativně i vizuálně lahodně, ovšem hrůzou se v nich nepotentujete. Základním kamenem hororového úrazu jest skutečnost, že se do těch pěti místností, které s šesti účastníky absolvujeme, nepodařilo absorbovat napětí a vyvolat u diváka potřebný neklid. Drastický ráz by filmu jen prospěl, jenže gore úplně chybí a tentokrát je patnáctiletým pakátlům umožněno zírat na děj bez újmy na jejich gracilních genitáliích. A to má tohle dílo ambici být vyzrálým a invenčním, tak nějak vyvracejícím omletý/obehraný koncept. Scénář překvapivě hodně sází na prokreslení šestice postav, ač k nevíře, nelze k nim inklinovat, charaktery jsou značně průhledné, zapáchající nejedním klišé. Na povrch vyvěrají jejich "třinácté komnaty", což úplně originálním neshledávám. Z nabízených účastníků projde snad jen Deborah Ann Woll, rozhodně to nelze připočíst tomu, že by její (vojenský) charakter byl extra zajímavý, prostě projde jen proto, že má náběh být sexy. Zbytek postav je čirá scenáristická hrůza, černoška, co je posedlá fyzikou, outsider, co prodává v obchodě s potravinami, brýlatý "génius", co má na kontě účast v desítkách únikových her a tak dále.Jejich vystavění má hodně seriálovou formu, což je dáno i angažovaností dvou najatých scenáristů v seriálové tvorbě. Navíc nejsou příliš sympaticky zahrané. Režisér nemohl dělat víc, než se do toho opřít kvalitním technickým zpracováním a najít neotřelé opěrné body. A to se mu hned při první navštívené únikové místnosti daří. Z extrémního horka se plynule přejde do nepohodlného mrazu a "puzzle" místnost je určitě top. Nejproblematičtějším se ukázal závěrečný maraton, v němž scénář neodolal svodům překombinovaných konců, nabalilo se do něj dost. Pochybuji, že v tom natlakovaném závěru bude mít divák o všem stoprocentní přehled, dokonce nevylučuji, že v nastalém dění i celkovém vyústění bude mít zmatek. Tahle úniková hra prověřila režiséra Adama Robitela z hlediska jeho vypravěčského umu, hororově to ještě nemá natolik prošpikované, prostě žádná pořádná krvavá hnus scéna se nekonala, respektive nebyla mu umožněna, invenčně to má své silné momenty, tudíž vstupenku do této únikové hry jsem neroztrhal a své účasti jsem posléze nelitoval. 710 (12.04.2019)