Nikdy neodvracaj zrak

Epický příběh, který vás zároveň dostane do kolen svojí intimitou. Nejlepší německý herec (nojo, Tom Schilling fangirl), nejlepší hudební skladatel (November, omg!), rodinná tragédie versus životní láska, východoněmecká politika versus umění, časový rozptyl 40 let a přenádherná výprava. Díky bohu že se Florian Henckel von Donnersmarck vrátil k německé historii, The Tourist byl mega fail a tohle mu sedne stejně jako Životy těch druhých! No, a kéž by ten film byl ještě delší. (03.03.2019)

Film je prakticky rozdelený na tretiny a podľa mňa by vôbec nebolo na škodu z neho nasekať minisériu. Drastická prvá na mňa zapôsobila veľmi intenzívne. Druhá je prevažne romantická (určite by som pridala medzi žánre), príbehom menej pútavá a už nemá taký silný emocionálny dopad ako prvá. Posledná ma miestami až nudila a popri čakaní na koniec vzbudila moju pozornosť len v ojedinelých momentoch. Koch si zahral bezkonkurenčne najvýraznejšiu a najzaujímavejšiu postavu, ústredný umelec nevykazoval žiadne znaky zapamätania hodnej, ak vôbec nejakej osobnosti a za najsilnejšiu ženskú postavu osobne považujem tetu hlavného hrdinu, čo je vzhľadom na jej výskyt málo. Spriemerovaním všetkých tretín mi vyšli silné 3*. (21.07.2019)

Německo se vyrovnává s minulostí. Velmi zajímavé dílo, jelikož se "u nás" taky ještě vyrovnáváme. Dá se to dělat jinak, než trestat, hledat viníky našich sraček, stát na místě a krčit se zlomeně v koutě. Dá se prostě normálně začít znovu a po svém, a je jedno co bylo. To je pro nás Čechy, kteří se často vymlouvají proč to či ono nejde, docela revoluční přístup k věci. Náš hrdina není konfrontační typ, má prostě jiný hodnotový žebříček.  První půlka dost nuda, po hodině teprve kvalita vyplave na povrch. Pak mi to teprve všecko došlo. 75% (20.01.2024)

Modernistické umění v zajetí konzervativního filmu, který říká, že výtvarné dílo je navenek (až chladně vykalkulovaným) byznysem/pózou, ale za jeho vznikem se skrývá hluboký osobní příběh umělce. Ten je v případě Donnersmarcka, který se už nejpozději od Životů těch druhých snaží natočit „evropský hollywoodský film“, zpodobněn v rozmáchlé, jednorozměrné mýdlové opeře. Nemusíte mít strach, že by se některá z postav zachovala jinak, než čekáte, nebo že byste něčemu nemuseli úplně porozumět, všechno je podáno maximálně doslovně (nejlépe i s obrazovým podkladem), a navrch dostanete ještě spoustu rádoby hlubokých vzletných frází o pravdě a číslech z loterie.__________Chápu, že správně naladěným divákům, kteří se chtějí výpravným velkofilmem nechat zejména unést, se Werk ohne Autor bude líbit (a taky líbí), ale myslím, že nad stylizací a realizací některých scén (troubení autobusů, poprava žen v plynové komoře!) se nepodiví jen málokdo. Když Sebastiana Kocha jako nacistu, tak radši Černou knihu ! (27.04.2019)

Krásny film. Prvé dve tretiny (odohrávajúce sa počas nacizmu a komunizmu) sú určite silnejšie ako zvyšok, no aj to hľadanie "svojho umenia" ma malo čím osloviť. Donnersmarck točí opäť so svojím rozvážnym chladom, no má obrovskú podporu v scenári s množstvom silných scén aj motívov. A samozrejme v Maxovi Richterovi, ktorý emócie dokáže budovať spoľahlivo. Niektoré scény absolútne strhujúce. A ak som aj pri niektorých pasážach nechápal, na čo tam sú, všetko časom do seba krásne zacvaklo. Trochu mi tam chýbal akurát nejaký výnimočný prvok a možno trochu viac vizuálnej epiky. Referenčný európsky titul.Tie tri hodiny ubehli ako nič. 9/10 P.S. po tomto a Životoch tých druhých nechápem ako Turista mohol byť tak príšerný (29.11.2020)