Soukromý život
Vie privée
Vita privata
Réžia:
Louis MalleKamera:
Henri DecaëHudba:
Fiorenzo CarpiHrajú:
Brigitte Bardot, Marcello Mastroianni, Nora Ricci, Louis Malle, Dominique Zardi, Christian de Tillière, Nicolas Bataille, Jacqueline Doyen, Eléonore Hirt (viac)Obsahy(2)
Mladá a krásna Jill sa chcela stať tanečnicou, no čoskoro sa stane obdivovanou a žiadanou herečkou. Sláva však úplne zničí jej súkromný život a všade ju prenasledujú davy obdivovateľov, ale aj neodbytných paparazzov. Jill by konečne chcela nájsť pokoj v náručí divadelného režiséra Fabia... (RTVS)
Recenzie (14)
Stylizovaná studie soukromého života hvězdy a taky divadlo, solidní právě dík vyprázdněné hysterii ženy, která o předobrazu postavy a jejich pocitech věděla nejlépe a nejvíce. A hle, nechtěné sebezabití v extrémně zpomalených záběrech za doprovodu vážné hudby, které jsem v "Antikristovi" jako jedinou scénu nedokázala dešifrovat, je samozřejmě taky vykradené. Začínám mít Triera plné zuby. ()
Obrovská nuda a o to ještě větší zklamání. Brigitte Bardot oproti snímku A BŮH STVOŘIL ŽENU tady nic ze sebe nepředvedla. A o Mastroiannim ani nemluvě. Já myslel, jak ji bude svádět a ono ejhle nic. Maximálně tak dobrá byla ta stará, závistivá rajda ve výtahu, jak Bardotce nadávala, že je atraktivní žena a sen všech mužů. [160. hodnocení, 10. komentář, 75%] ()
A to ještě nežili v době dnešní, kdy existují sociální sítě. Soukromý život je tak značně nadčasový. Novináři získali takovou moc a vliv, jaký nemá prakticky žádná jiná skupina na světě. Mohou ničit, zabíjet, udávat, obviňovat, ale i zrodit. Mohou a dobře to ví. Podle toho se taky chovají - arogantně, povýšeně, majetnicky. Každá známá osobnost jim patří. A právo na soukromý život nemá. Zároveň ale jako by to byl film o začátcích samotné B. B. V mnoha částech filmu se musela poznat. ()
Dlouho jsem to chtěl vidět, protože jsem se (mylně) domníval, že film, který svedl dohromady mé (téměř) nejmilejší herce, musí být nutně dokonalý (navíc se mi od Malleho hodně líbily jeho starší filmy Výtah na popraviště a Milenci). Protože jsem si o filmu předem nic nezjišťoval - jak je mým dobrým zvykem - byl jsem překvapen tím, že se více než na milostný vztah ústřední dvojice zaměřuje na destruktivní vliv slávy na život Jill, kterou nepřetržitý dohled bulvárních novinářů a fanoušků připravuje o poslední zbytky soukromí (odtud samotný titul filmu). Přiznám se, že mi takový námět nepřijde dramaticky příliš zajímavý, byť chápu, že diváka dnešní doby může fascinovat, že paparazzi existovali už tenkrát a v míře jejich otravnosti si nezadali s těmi současnými. Samotná postava Jill mi navíc nebyla příliš sympatická, těžko potom tu rychlokvaškovou celebritu litovat za to, co se jí v tom filmu děje, byť to strašné finální rozuzlení mnou samozřejmě otřáslo. Jinak jsem si k tomu filmu ale cestu moc nenašel, vadil mi ten uskákaný styl vyprávění - navíc v kombinaci s otravným voiceoverem vševědoucího vypravěče (existuje ve filmu něco víc zbytečnějšího?) - a povětšinou mě to upřímně dost nudilo, takže mi těch 100 minut subjektivně přišlo výrazně delších. Je to škoda, ale opět se potvrdilo, že hvězdné obsazení rozhodně není automatickou zárukou filmového zážitku, který by stál za řeč. ()
Zhlédl jsem v televizi poslední čtyři pětiny "Soukromého života", šel ke zdrojům a nestačil se divit: tohle že režíroval Malle? I to Spoleto tu působí lacině... Jistý kritik se podivil konkrétněji: co vedlo režiséra Malleova formátu k tomu natočit film o chuděrce bohaté holčičce, z níž se stane chuděrka superstar? ()
Reklama