Kleopatra

Moc lásky a láska k moci. Filmové bakchanálie, které kromě 40 míčů taky stály hodně času, nervů a zdraví. Stoly se pod to vizuální krásou prohýbaly, ale že se člověk za ty čtyři hodiny žárlení a politikaření najedl, to nemohu říct.. Jinak Římský senát hrozný. Narval bych je do mišelinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský. Docela by mě i zajímalo, jestli Marcus Antonius při bitvě u Actia velel ze své lodi s číší vína v ruce a nebo Richard Burton lil i z rekvizit.. (11.04.2023)

Uvažovala jsem sice o pěti hvězdičkách, ale vzhledem např. ke Quo vadis (1951), které se mi více vrylo do srdce (a do paměti), jsem to nakonec neudělala. K výpravě netřeba dalších slov, snad jen, že možná i díky ní a penězům určených pro film, tady dostala historie pěkně za uši, takže po historické stránce byla ta televizní Kleopatra s Zanem, Daltonem a Leonor Varela, mnohem lepší. Elizabeth Talor sice už není tak krásná jako v Ivanhoe (1952), ale je pořád kočka a její herecký výkon je zde lepší, než byl v něm (z ozdoby se stal hlavní tahák). Richardu Burtonovi (což je sice s podivem, vzhledem k jeho způsobu života, ale je to tak) těch 10 let od filmu Roucho (1953) prospělo, jelikož tam mě nezaujal vůbec ale vůbec ničím, (a vzhledem už vůbec ne), tady se dá říci, že zestárl do krásy... :-)) a jejich vzájemný vztah, který se promítal i na plátno, jsem opravdu sledovala se zájmem. Co se týče Rexe Harrisona v roli Caesara, líbil se mi mnohem více než třeba Timothy Dalton a chci se zeptat, jakou že angličtinou, by podle toho, kdo to kritizoval (jo, Oskar), měl Caesar vlastně mluvit? O své latině (pravděpodobně té v Zápiscích z války galské – mimochodem velmi nudné, ale z hlediska místopisu, místních zvyků, etc. velmi poučné) se vyjadřoval sám, že je kritizována jako „vulgární“ (tj nespisovná, podle mě byl ale celkem slušný stylizátor :-)) ), takže i když byl aristokrat, asi by nějaký přízvuk nevadil (rozhodně ne jeho legiím). Kdysi jsem z filmu byla nadšená, dnes mi nejvíc v paměti utkvěly jen vztahy mezi výše jmenovanými a ten triumfální vjezd Kleopatry do Říma, který mi ale připadal příliš dlouhý a pompézní, snad proto, že ve skutečnosti měl být oslavován spíše Caesarův triumf nad Egyptem (Arsinoe a Ptolemaios), Pontem (Farnax II.) a Numidií (Iuba I.). Z druhého dílu potom (krom milostného vztahu Kleopatry a Marca Antonia) Kleopatřina zlatá loď u Tarsu, zpackaná bitva u Actia (vést námořní bitvu jako pozemní chm, chm, chm, mrkev v zimě... aneb jak je důležité míti Agrippu, či spíše - můj milý Marcu, moudrý člověk se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup), nehynoucí láska až za hrob a věčný chlad Gaia Iulia Caesara Octaviana. (12.03.2012)

Pompézmí podívaná, tisícihlavý komparz, dekorace (interiéry i exteriéry) tak trochu z Říma, Řecka, Egypta a 20. století, kompletně historicky nepřesné. Vizionářská Kleopatra, pragmatická Caesar, Markus Atonius trochu toporný. Dialogy jsou očas klišoidní a výkony ne moc přesvědčivé ale vzhledem k době se mi to tam i zamlouvalo. Co se ušetřilo na bitnách se vrazilo do kostýmů a kulis. Děj všichni dobře známe a jednotlivé události plynou poměrně rychle, přesto má tento epos 3 hodiny (v režisérské verzi 6!!). Ale má to něco do sebe a líbilo se mi to. (07.04.2008)

Pro mnoho lidí zůstane napořád Kleopatrou jedině Elizabeth Taylor, já jsem ale díky tomuto snímku navždy získal Gaia Julia Caesara. Hlavní podíl na tom má Rex Harrison, který dokázal tohoto velkého muže ztvárnit lidsky, a přesto mu vtiskl vůdčí charakter, silnou osobnost i neopakovatelné charizma. A momenty jako Kleopatra poprvé u Caesara, průvod Římem či závěrečná lodní bitva mě dokázaly ohromit přes svou letitost i dnes... (27.09.2015)

Takmer 60 rokov starý film tak ohúril svojou výpravou, že pre mňa predstavuje nový level veľkoleposti. Plus fakt, že 4 hodiny nenudili, či pridaná hodnota v postave Richarda Burtona. Ten mi totiž prišiel na vojvodcu nesmierne vzťahovačný a trucujúci, čo by som ešte pred 2 rokmi označil ako nezmysel, ktorý je príliš pritiahnutý za vlasy, aby som ho veril hoci aj reálnej postave Marca Antonia. Dnes mi to však pripomína plačka Matoviča. A Kleopatra bola drahá nevesta, podobne ako mafiánsky poskok na čele nášho parlamentu. Inak Elizabeth Taylor tiež výborná. Jej posledné slová mali filozofickú hĺbku, vďaka ktorej som si znovu spomenul, že sledujem film antických rozmerov, nie slovenskú politiku v historických kulisách. (11.09.2022)