Jumanji: Vitajte v džungli

Ideální dobrodružná kinozábava v čase, kdy si chcete odpočinout od cukroví a příbuzných. Barbína v tělesné schránce Jacka Blacka dokázala pobavit, Johnson odvádí svůj standard roztomilé almary a Hartovi jsem výjimečně nepřál, aby se jeho život co nejdříve uzavřel pohledem na spodek těl rozzuřených nosorožců. Škoda jen, že si ve formátu, kde je dovoleno vše, nedovolili víc a konec mimo hru nepřinesl otevřenost a eleganci. P.S.: Vzhledem k povaze filmu mělo od Guns N´ Roses na konci hrát spíš Sweet Child O´ Mine.. (28.12.2017)

Po utahaném úvodu přichází džungle. A džungle si zaslouží nejméně 4*, páč je skvostná, aniž bych řešil, co je realita a co pixely. Stromy s nekonečnými provazci kořenů, bujný podrost a vodopád. Dobrodružná jízda krajinou, šílenci na motorkách, masožraví nosorožci, hroch, slon, jaguár? Ale ten žije v Americe...dobře, je to hra. Inspirace Indiana Jonesem nevadí, byť třeba hadi byli až moc digitální. A když jsem si říkal, že konečně žádné retro, objeví se zčistajasna kazeťák a Big Mountain spustí svoji Baby I Love Your Way. Tak jo, Welcome To The Jungle od Guns N´Roses jsem ale uvítal. Odpolední oddechovka rychle uteče a je fajn, že se tvůrci neuchýlili k trapné řachandě, nýbrž jen občas utrousili vtípek pro zasmání. Počítám však, že drobotina v kině legrácku s erekcí neodhalila... (31.03.2018)

Tak jo, nečekala jsem to, ale kupodivu to bylo poměrně dobré. Svižné, sem tam zábavné a šlapalo to od začátku do konce. Nepřišlo mi ani, že by se herecky sáhlo špatně, naopak – všichni slušně zahráli, co měli. Jako odpočinková věc, která bez vytáček navazuje navazuje na film z roku 1995, to splňuje, co má. Silné 3*. (15.12.2019)

Pěkný oddychový film, který chce pobavit a nemá žádné umělecké ambice. Nicméně skládá poctu prvnímu Jumanji a není remakem a je zajímavým pokračováním. Kvarteto herců hernich postav je vybráno dobře a dokáže pobavit. Jsou tam i drobné vtípky na videoherní stereotypy. Asi jsem laskavý divák, ale bavil jsem se. Dávám čtyři hvězdy. (09.10.2018)

Naprosto oddechová limoška s pár vtípky, aneb jak rachitik k neurotičce přišel. Cílovkou by měli být asi tak dvanáctileté děti, nebo patnáctiletí niga bojs. Nejste-li ani jedno z toho pak i vy ve chvílích, kdy v leže se sklenicí kefíru v ruce zkoušíte přefajtovat kocovinu a pobírat cokoliv složitějšího, než přímý přenos oblastního kola v metání šipek na terč, či Prásk! nahrané trouble českých sereblit, vysloveně bolí. (29.05.2018)