Baby Driver

"Vy přepadáte, protože jedete v drogách. Já jedu v drogách, abych mohl přepadat." Doc to naplánoval, Baby odřídil, Cvok si to zdůvodnil, Buddy odstřílel a Darling byla s brokovnicí naprosto k sežrání. Mě se to prostě líbilo, tedy dokud se adrenalinová akce mísila s hudbou, ale jakmile došlo na dětské vzpomínky a na city, tak jsem dostával chuť nasadit si masku Mike Myerse a jít něco přepadnout. Vždyť jsou to moje peníze. Ne jejich. Oni mi je ukradli. A já si je vezmu zpět. Díky, Cvoku, za návod. (12.09.2018)

Premárnený ultimatívny teenage koncept o mladíkovi, ktorý zbožňuje hudbu, všetko okolo neho je cool, vrátane neho samotného, jeho krásnej ženskej a drsného jobu, ktorý má. Bohužiaľ vidieť že Wright má už po štyridsiatke. Ak by sa toho ujal niekto mladší, kto by trochu rozpracoval hlavnú postavu a nevyužíval ju len ako benzín do auta, bol by to punk dekády. (04.11.2017)

Dostal jsem zhruba to, co jsem čekal. Ukázky prezentují Baby Drivera jako dynamickou jízdu, kterou také je. Wrightova režie je svižná, dvě hodinky příjemně odsýpají a není pochyb o tom, že anglický miláček davů má řemeslo pevně v ruce. Akce je přehledná, neustálá přítomnost hudebního podkresu pomáhá udržovat tempo a nechává diváka v příjemném očekávání, co přijde dál... Jenže ono právě nic nepřijde. Scénář je totiž velkou slabinou, příběh se od začátku vyvíjí tím nejpřímočařejším způsobem a nenabídne žádné zajímavé twisty či úkroky stranou. Wrightův svět je formálně vypulírovaný, ovšem obsahově vyprázdněný. Když začnete příliš horlivě dumat nad logikou některých situací, řítíte se do pekel stejně jako můj vlasatější kolega. Závěrečná akce je však dostatečně dlouhá a katarzní na to, abych na scenáristické slabiny na chvíli zapomněl, za což si Wright zaslouží pochvalu. Jak jsem psal, dostal jsem to, co jsem čekal, bohužel ale ne to, co jsem v skrytu duše chtěl. (16.08.2017)

Svižné, vtipné, relativně originální, s perfektní kreací Ansela Elgorta. Je to hezoun, což je v herectví výhoda i nevýhoda, ale hrát umí a tancuje taky moc pěkně. Soundtrack je 100%, jen těch vtípků - ač jsou dobré - mohlo být víc. Dokonalý Kevin Spacey, toho jsem si skutečně vychutnala. Řekla bych, že konec mohl být klidně trochu větší odvaz, než tahle zřejmě moralitka, však film si na nic takovýho celou dobu nehrál, tak proč to kazit, ale budiž, to jde jen o pár posledních minut. Viděla jsem v kině v UK, kde publikum film velmi oceňovalo. A perlička na konec - před filmem běžel trailer na Vraždu v Orient Expressu. Když se poprvé ukázal strašlivý monstrózní knír pseudo-Poirota Branagha, celé anglické publikum propuklo v hlasitý chechot. (11.07.2017)

Brit Edgar Wright to s žánry vždy uměl. Pokaždé to měl vypiplané do detailu, nablýskané, vypulírované. Jenže to mnohdy nepěkně drhnulo na cestě k divákovu srdci. Prostě to bylo prázdné uvnitř. A to je i lehce tentokrát, ač musím s potěšením konstatovat, že tenhle kousek se mi strefil do vkusu náramně. Střih je funkční, hudba si dokonale rozumí s tím, co se děje na plátně. Celé je to promyšlené, hudba se stává další postavou. Vše je sladěné se zvukem. Hošan, který má sluchovou vadu a šrumec v uších musí něčím přebít, a který má song pro každou příležitost, se musí sžít s přítomností lupičů, kterým cosi dluží, a i když se ze závazků vyváže, pořád nemá vyhráno. Jenže coby sakra nebojácný řidič už od vřeštících alarmů nechce prchat. Do toho se objeví sličná servírka, no, co byste chtěli. Každopádně ač je příběh nekomplikovaný, Baby Driver je jedním z nejoriginálnějších a nejstylovějších projektů roku. Jen té ujetosti a černého humoru jsem si přál víc. (22.09.2017)