Pád rímskej ríše

"Velka civilizace nebyva zevne premozena driv, nez se sama znici zevnitr." Pravdiva myslenka a jedna z mala chvil (ktere bych spocital na prstech jedne ruky), kdy mi tenhle film neprisel jako ztrata casu. Jinak je to v 95% utrpeni az na pudu. Od filmu, ktery je defacto predlohou "Gladiatora" (2000) jsem cekal zatracene vic. Ale ten rozdil neni propastny. Ty dva filmy jsou jak z uplne jinych galaxii! A nezachranil to ani Alec, ani Sophie. Dokonala ukazka toho, jak je moderni filmozrout (tim myslim i sebe) odlisny od divaka poloviny 20. stol. Dneska se BOHUDIK toci velkofilmy jinak. Tohle je velkofim jen co do poctu komparsistu a koni, jinak jsem absolutne necekal, ze snimek ze zlateho veku Hollywoodu bude tak priserny. Charakterizuje ho jedno slovo. TEZ-KO-PAD-NY. Tak jak ho pisu. Misty jsem si az trhal vlasy (a musel si dat 2x pauzu), jak neskutecne natahovane (nekolik minut) byly sceny ruznych pruvodu, pochodu, pohledu nebo i bitek. A do toho zadny dialog, zadne drama, zadna velka akce. I bitvy vypadaji jak kdyby se kluci mlatili klackama. Sophie celou dobu jen pouli oci a dela dojemny plac, az jsem si rikal, proboha tohle ma byt ta slavna Lorenova? I Alec nestoji za nic, jeho myslenkovy rozhovor pred smrti absolutne nedaval smysl. Podobne scena s povozy, kdy se Commodus a Livius bicikuji (doslova). A bylo toho spousta, kdy jsem si rikal "WTF! proc to tam vlastne je". V deji jsou navic zretelne casove skoky, ale nikde neni hlaska typu "Po xx letech". Takze behem peti minut posle cisar Livia kamsi k severni hranici, kde probehne opet nesmyslny monolog k barbarum, aby byl opet Livius povolan do Rima. V jinych scenach zase neni patrne, kde se dej odehrava. Rise rimska se rozprostirala na trech kontinentech, ale reziser divakovi neda jediny napis "tady onde v tuhletu dobu" jako v jinych filmech a navic to casto vypada, jako kdyby vsichni byli od sebe co by kamenem dohodil - hlaska typu "jedu do Rima, pokud se nevratim do vecera, posli armadu" vyzniva trapne v dobe, kdy kun denne zdolal max par desitek kilometru. Pritom se dej odehrava v Rime a pak na samotnych hranicich, cili presuny musely trvat tydny. No proste traparna. Cely dej pusobi jak rozplizle bahno, ale casove zlomy a transporty jsou v radu sekund. Zadne emoce ve mne nevzbudil ani ustredni vztah Livia a Lucilly. Hudba je take uz hodne retro (zlaty Zimmer!) a tak jedinou hvezdu (kterou silou vule davam, abych to nezatratil do odpadu) je napr. za ten proslov v senatu (kde jsou ty myslenky celeho filmu vlastne hezky v jedne scene) a za dobre kulisy (dunajske opevneni, Forum Romanum...) - kde je ale proboha Koloseum?? - to mi nikdo uz nepovi. Kdyz jeste vzpomenu zaverecny souboj s Commodem, jehoz choreografii byl asi poveren nejaky hodne letity chory kmet, a kdy jsem nechapal, proc se nebiji alespon meci, ale temi nemotornymi kopimi, tak proste na tomhle Mannove filmu neshledavam absolutne nic, co by mohl divakovi v 21. stoleti nabidnout. At zije Ridley Scott!! ze nas remakem zachranil od smrti nudou! (24.04.2014) (menej) (viac)