Život je krásny

Italská zručně natočená oscariáda, kterou ale nikdy nedocením. Na začátku jsem totiž dostal romantickou komedii a protože jsem film viděl bez znalosti premisy, nemohl jsem být připraven na tak razantní zásah do nastolené atmosféry. Přijal bych naprostou změnu stylu vyprávění a proměnu do válečného dramatu, ale pokus o zlehčení pozdějších mrazivých chvil mě ve většině případů spíš znervózňoval. To pak i nejslavnější scéna celého snímku ztrácí na síle. Benigni objektivně vzato umí, námět a vůbec celý vymyšlená dějová kostra stojí za to, ale já se jako jeho publikum necítím. (04.02.2006)

Neskutečně vtipná talijánská love story, kterou Roberto Benigni bravurně zasadil a sladil s dobou tmy 20. století. Alfa a omega celého snímku je už zmíněný režisér, scénárista a představitel hlavní role v jedné osobě, který namíchal ten nejsladší hořký koktejl, jaký jsem kdy okusil. Tohle nemohu jinak než doporučit opravdu každému se smyslem pro humor a špetkou citu. Film jsem si vychutnal (hned dvakrát) v anglickém znění se skvělým lámaným italským přízvukem, jenž dělá z angličtiny jazyk tak srozumitelný, že jsem se úplně s přehledem obešel bez titulků. Bomba! (28.08.2013)

Přiznám se, že jsem měl tehdy na Benigniho spadeno (stejně jako na Zamilovaného Shakespeara), protože jsem byl přesvědčený, že vedle Zachraňte vojína Ryana nemůže být daný rok na předávání nejprestižnějších filmových cen nic lepšího, a že nějaký příběh z koncentráku nemůže překonat intenzivní vylodění v Normandii. Díky tomuhle kousku se nicméně humor dostává na místa, kde nikomu nemůže být do smíchu. Energický Guido je číšník. Guido se zamiloval do učitelky Dory. Mají spolu roztomilého klučinu. Nad Itálií se stahují mračna. Hitler sílí. Žid Guido musí se synem do koncentračního tábora. Zoufalá maminka nežidovka se do transportu doslova vnutí. Následují nevinná lež, dětská bojová hra a silný humanistický příběh. Situační komedie se láme v dramatický příběh, který je dojemně uchopený, kouzelně zahraný a sebejistě zrežírovaný. Roberto Benigni se filmovému světu představil jako skvělý komik a výtečný vypravěč. Bodoval doma v Itálii, v Cannes, na Evropských filmových cenách, na Filmových cenách Britské akademie, na Oscarech.. a hlavně u samotných diváků. Oba palce nahoru!! (17.01.2019)

První film, který jsem s Benignim viděl a potom už jsem se sním jen vozil s kopce. Příběh, který je tak šíleně smutný, ale přesto se musíte smát. Takového člověk bych chtěl poznat. Člověk, pro kterýho žádná situace není trapná, nevyřešitelná. Vše bere s humorem i když jde vážně o život. První polovinu filmu se jen čllověk směje situační komedii s prvky romantiky, ale potom když jsou odvedeni do koncetračního tábora, je zde drama, ale i zde je plno scének, kterých se musí člověk smát. A vezme te si z tohoto filmu jediné poučení, které dokážu vyjádřit třemi slovy: ŽIVOT JE KRÁSNÝ. Pro italy: La Vita è bella. (12.06.2004)

A jaké máte vlastně politické názory?-(na děti:)Benito,Adolfe,nechte toho!.. Co jste říkal?-No ale nic. Velice nápaditý a originální, přestože naprosto nereálný a naivní pohled na hrůzy druhé světové války. Italský humor mi není příliš blízký, i když tady se alespoň na začátku našly opravdu výborné a vtipné scény. Hlavní postava mi však svým přehnaným optimismem a energií byla prostě nesympatická a celkově mi Guido připadal křečovitý. S příchodem do tábora film začal mít sice zajímavější příběh, ale celkově to bylo takové málo uvěřitelné, i když sympatické.. Jde z toho sice taková pozitivní nálada, ale raději dávám přednost dramatičtějším filmům. (20.07.2012)