Posledný Mohykán

Na můj vkus si to knihu příliš přizpůsobuje obrazu svému a vybírá z ní jen to, co se hodí, to vše pro to, abychom si mohli odplivnout nad hanebností koloniální nadvlády a ocenit prostotu, statečnost a jiné vlastnosti osadníků. Kromě toho bych dodal, že generál Montcalm se ve skutečnosti snažil celý masakr zastavit a pak vynaložil nemalé prostředky na vykoupení přeživších Angličanů - svých bývalých nepřátel - z indiánského zajetí. Veleschopný generál (mimo jiné porazil čtyřikrát silnější anglickou armádu v bitvě u Cariollonu roku 1758) a pravý kavalír své doby, který by si zasloužil zpracování svého osudu. Když to ovšem člověk vyignoruje, zůstává parádní závěrečná pasáž. Záběr, ve kterém proti sobě stojí Magua a Čingačgůk, navíc podtržený padnoucí hudbou, je jedinečný. (25.11.2005)

Nejlepsi film Michaela Manna a to z jednoho prostyho duvodu, tohle je jeho jedinej film, u kteryho jsem se ani na chvili nenudil. Mozna by mel Mann zase natocit nejakej dobrodruznej snimek a netocit jen kriminalky. Pribeh filmu je docela zajimavej a umi zaujmout, ale prislo mi, ze je misty krapet uspechanej. Najednou je Lewis strasne zamilovanej, najednou je pevnost dobyta atd., ale zas na druhou stranu, aspon se film nikde moc nezdrzuje a diky slusny dylce tu nejsou slaby chvilky. Samozrejme film nema tak vysokou kvalitu porad, kdyz mohykani utoci, tak je to proste vrchol a takovejhle scen by tu mohlo bejt klidne vic. Ale v druhy polovine filmu je to fakt jizda. K tomu tu je jeste skvelej Daniel Day-Lewis a Wes Studi a uchvatna hudba, i kdyz uz jsem slysel lepsi. Neni to na cistejch 5*, ale jak jsem rek, je to Mannuv nej film, takze tech 5* dam. (25.01.2007)

Režisér Michael Mann se tímhle romanticko-dobrodružným kusem, který se z předlohy smyšleného příběhu J. F. Coopera posunul ještě dál k diváckému očekávání, definitivně probil mezi tvůrce, které je potřeba brát vážně. Mannova hvězda začala právem stoupat strmě vzhůru. Kolonizace ve druhé polovině 18. století vypráví příběh dvou bratrů, posledního z Mohykánů Unkase a jeho nevlastního bratra Sokolí oko, bělocha, žijícího mezi indiány, kteří stojí proti nepřátelům v čele s Maguou, přeběhlíkem a zrádcem ve výborném podání Wese Studiho. A chrání dcery anglického velitele pevnosti, do kterých se zamilují. Mann, který předtím svým způsobem změnil tvář televize a poté natočil několik zásadních kriminálních thrillerů, výrazně žánrově uskočil: natočil dobový film, s čestným a vznešeným hrdinou, a rozmáchl se k vizuálně bohatému, epickému vyprávění, kterému vévodí řežba uprostřed panenské přírody při opouštění pevnosti, která padla do rukou Francouzů. Pár chyb najdeme (několik zbytečně delších pasáží, skřípající scény v pevnosti), to si přiznejme, přesto tu máme vizuálně podmanivé dílo se soundtrackem, o kterém bylo napsáno snad už všechno. Poslední minuty našlapané.. (06.12.2015)

Když jde o moje oblíbené knihy, jsem velmi přísná vůči tomu, co filmaři udělají s postavami, které zbožňuji a s kterými dýchám během jejich literární cesty každé písmenko. V tomto případě si (ne)mám na co stěžovat - z knihy nezůstalo nic, jen pár jmen, jejichž používání je v mých očích hříchem vůči překrásné knižní předloze. Dějové změny odsunují indiány na vedlejší kolej a ve středu je zase bělošská láska, zkrátka že tomu Hollywoodu občas není hanba. Plus klasická pompézní hudba, která mě nebaví. (29.11.2008)

Nejlepší film pana Michaela Manna, nejlepší soundrack k filmu od Trevora Jonese a nejlepší filmová role pro Daniela Day - Lewise. Překrásná krajina a výborný příběh. Hned po Braveheart můj druhý nejoblíbenější historický film. Atmosféra, kterou stvořili díky své hudbě Trevor Jones a Randy Edelman je nepopsatelná. 95 % (22.06.2010)