The Haunting

seriálová událost roku...Flanagan od samého začátku velmi dobře veděl co chce a na seriálu je to hodně znát.Ta úroveň detailů,kterých si ani nelze na první dobrou všimnout je skoro až ohromující,stejně jako práce s kamerou,světlem,hereci (to co zde předvádí hlavně děti je silné kafe).Vše je navíc umocněno tím,že Haunting of Hill house není primárně o strašení nebo lekání.To vše je tu záležitostí spíše druhého sledu.Prim tu hraje místy hodně silné psychologické drama jedné rodiny,která je natolik sympatická,že seriál dokáže i ve slabších mometech ždímat emoce.Celou sérii jsem spolu se ženou zblajznul jedním dechem a těch 10 dílů se nakonec zdálo málo...100% (10.11.2018)

Prvá séria za mnou a musím povedať že The Haunting of Hill House je maximálne komplexnou štúdiou strachu a ľudskej psychiky so sympatickým posolstvom. Ide vskutku o žánrovú lahôdku so skvelým a presvedčivým hereckým ansámblom, ktorá sa zaryje do pamäti ešte na nemalú chvíľu. 1.séria ponúka plejádu postáv s absolútne bravúrne napísanými charaktermi. Nechýba žiaden detail, všetky motivácie fungujú na maximum a sú uveriteľné. Vďaka tejto výhode si divák môže nájsť svoju obľúbenú postavu alebo tú, s ktorou sa najviac stotožní, teda sa v nej určitým spôsobom nájde. Najviac charakteristickým prvkom Flanaganovho najnovšieho diela je miestami až dychberúca znepokojivá, desivá, temná až depresívna atmosféra. (15.04.2020)

Kdyby se tvůrci tohodle "nonsensu" rozhodli, že danou množinu postav a jejich vzájemných vztahů usadí do čistě dramatického formátu (klidně líznutého mysteriozním backgroundem), mohla by z toho být úžasná light verze Six feet under pro novou generaci. Problém je v tom, že THOHH se prezentuje primárně jako duchařský horror a v téhle rovině selhává na celé čáře. Je sice chválihodné, že se zde odvážně rezignovalo na prvoplánové lekačky (doprovázené ostrými zvuky hrnců padajícich na betonovou podlahu) ale jinak je to bohužel klišé vedle klišé. Dům vydesignovaný do nejstupidnějšího horrorového kýče může děsit snad fakt jen američany. Bubáci (když už se náhodou ukážou) se snaží být tak cool až jsou vlastně absurdní a směšní. Dvě základní časové linky vyprávěné paralelně vedle sebe se sice snaží mít v rámci celku smysl, ale automaticky tak odpadá polovina napětí, protože divák hned z kraje ví, komu všemu se nic nestane. Duchové vkládání do obrazů jsou spíš jen dodatečnou zábavou (a reklamním tahem) pro fandy než něčím co by skutečně jakkoliv podprahově působilo na diváka. atd atd.. Na druhou stranu je to z mého pohledu na solidní 3 rudé, protože vykreslení vztahů mezi dospělými sourozenci a jejich otcem, je tak vrstevnaté, citlivé a technicky, místy až onanisticky (v dobrém slova smyslu) vypiplané (jedním příkladem za všechny budiž těžká, snad 15minut dlouhá scéna rodinné hádky natočená na jeden záběr), že seriál prostě nelze jednoduše smést ze stolu jako sračku. Navíc to má krásné romantistické finále které na takové citlivky jako jsem já prostě funguje :) (19.11.2018)

prvni dil nic moc.. :( nesedi me ten styl vypraveni..uvidime co se ztoho stane dal..celkem dobrej konec..druhej dil furt nuda..nejlepsi na tom bylo to asi jak jim pochcipali kocky v krabici..tvle zatim 6dil..docela nahovno vole takovy nic no..nechapu hodnoceni pokud nebude nejaky brutalni top zvrat a konec.. (21.10.2018)

"I've lived with ghosts since i was a kid. Since before I knew they were even there. Ghosts are guilt, ghosts are secrets, ghosts are regrets and failings. But most times....most times ghost is a wish." Když jsem jako malý capart viděl Blair Witch a Kruh, řekl jsem si, že ta traumata za to prostě nestojí a nebudu se dívat na duchařiny. Míjel jsem za ta léta spoustu údajně hustejch filmů a hodně mě to jako filmovýho maniaka mrzelo. Pak přišly Dušičky '14 a já se hrdě postavil jednom ze svých největších strachů - strachu z duchů - a pustil jsem si po sobě několik tvrdých duchařin. Té noci jsem málem umřel, ale teď tu hrdě píšu komentář jako jediný přeživší Dušiček '14 #goodtimes. Přesně jak se říkalo v tomhle seriálu - "Svému strachu se můžete buď poddat anebo s ním bojovat". Já bojoval a vyhrál. To nás dostává k dnešku. K Dušičkám '18. V prvé řadě posílám thoughts and prayers všem, kteří už tu s námi nekráčí. V druhé řadě bych chtěl říct, že tohle dílko od Netflixu je jako celek kurva strašně krásný. Je to život. Strach. Bolest. Nenaplněné sny. Minulost. Démoni v nás. To není o strašidlech. To je o nás. Tohle musíš milovat. Tohle musíš vidět. Místy až nebeská hudba, zrovna poslouchám soundtrack a kolabuji (Beginning of the End Movement I je TOP shit pro všechny uplakánky jako já). A ta závěrečná skladba? Tož to drbu ty vole. Dneska jsem brečel. A jdu pokračovat. A tuším, že dnes uvidím ducha. Ještě však nevím v jaké podobě. Budu vás informovat. Love y'all. Sincerely, Jakub! <3 (02.11.2018)