Klérus

Tohle byl slušnej masakr. Co se mi jevilo asi tak první třetinu jako dost hodně divoká, odvážná tragikomedie se postupně změnilo v naprosto neutuchající těžký drama. Trojice knězů, která nežije zrovna příkladný životy a doslova kážou vodu a pijou víno (pořád jsou ožralí) se dostane do konfliktu každý sám za sebe s ještě mnohem temnějšími lidmi, událostmi a situacemi. Je to fakt slušně vyhrocený, ale neuvěřitelně reálně to působí. Je to příkladná sociální kritika "černoprdelníků" v jak v Polsku, tak vlastně v celé Evropě. Má to naprosto nepředvídatelnej děj, hodně psychologie, hodně sociální dramatiky a hodně drsnej, brutální a smutnej konec ... V celým filmu je spousta naprosto ukázkových WTF scén, který prostě musel být založený na pravdě ... Základní téma je však hanobení dětí církví (sexuální). Za tu odvahu by režisér měl dostat Oskara. Má můj obdiv, ještě tohle natočit v Polsku, to je fakt frajer. (11.12.2019)

„Pochválený buď Pán Ježiš Kristus. Na veky vekov. Amen!” • Poliakom sa znovu podarilo naprosto presným úderom trafiť klinček po hlavičke na jedno buchnutie filmovým kladivom so vskutku pomerne dosť realistickými prvkami, keďže si tentoraz zobrali na paškál i „katolícku cirkev” so všetkým, čo už k tomu azda automaticky patrí: vydieračské spôsoby, alkoholizmus, korupciu, klientelizmus, pedofíliu a podobne → zametanie káuz pod koberec, tak v tom sú teda majstrami sveta, za to by si mali rozhodne odovzdať zlaté medaily; nehádžem hneď všetkých do jedného ["zvráteného"] vreca, ale poľské spracovanie danej látky je jasným odstrašujúcim príkladom v tom zmysle, že sa to neustále deje nielen u našich severných susedov, a vôbec nič sa s tým nikde nerobí, tak predovšetkým na to chcel poukázať tento autor v podobe Wojciecha Smarzowskiho, ktorý bol absolútne nekompromisným v tom, čo chcel vlastne svojim mimoriadne znepokojivým Klérusom zobraziť, a vedzte, že to nie je nič extra príjemné na celkový pocit, že ešte práve teraz, ako píšem tieto riadky, je mi zle od žalúdka z predchádzajúcich nepríjemných scén v nadväznosti na priam autentické repliky troch ústredných postáv, ktorých spoločným menovateľom bolo to, že predstavovali akýchsi, nazvime ich, ako "cirkevných hodnostárov," ak by som mal byť viacej konkrétnym, ktorí sledovali svoje vlastné ciele s meniacim sa pólom udalostí a vzťahov. • Hereckí predstavitelia: Braciak, Jakubik a  Więckiewicz ← ani dokonca nenaznačím, koho presne stvárňovali [kto ich pozná, tak si ich bude vedieť zaradiť], ale napoviem aspoň to, že režisér ma veľmi úspešne vodil za nos, lebo som mal o nich úplne iné predstavy, než aké sa mi nakoniec postupne zobrazili; pracovalo sa na viacero scenáristických úrovniach, čiže treba byť čo najviac pozorným, v opačnom prípade vám unikne hlavná pointa, čo nie je nič príjemné zo strany diváka. • V danej veci sa je už naďalej i zbytočne rozpisovať, pretože stačí raz vidieť, ako o tom sto krát počuť, a následne budete mať o tom dokonalý prehľad. ZBOHOM! (14.09.2024)

Hned jak jsem si poprvé kdesi přečetl, že se tento hraný dokument snaží polská pobočka globální kleromafie ruku v ruce s PiS dostat do trezoru, bylo mi jasné, že to musím vidět! Pan Smarzowski již ve Volyni ukázal, že se do toho nebojí jít velmi zostra, ovšem po zhlédnutí Kléru, ve kterém se opovážil vykreslit skutečné vládce současného Polska jako bandu hrabivých, zkorumpovaných a věčně ožralých smilníků a pederastů (tzn. jako publikovatelnou mírnější verzi reality) šířících a vymáhajících to své demagogické svinstvo bez jakýchkoliv skrupulí jako někdy v 16. století, a od kterých by se nejspíš distancovala i římskomafiánská buňka z Kmotra 3, jsem překvapen, že jej ojciec Rydzyk či nějaký jiný svatý Goebbels (u našich severních sousedů o ně perunžel nouze není) ještě nedal veřejně grilovat. Snad má tedy pan režisér již vybranou bezpečnou emigrační destinaci (v jeho případě se mi zdá nanejvýš vhodný Írán), neb bych byl velmi nerad ochuzen o jeho další „nekorektní“ počin. (07.03.2019)

Poláci se do toho zase jednou pořádně opřeli a natočili krásnou milou oddychovou idylku z církevního prostředí. Úmyslně se vyhýbám názvům jako katolický nebo křesťanský, protože to co v Polsku (a doufám, že jenom v něm) vyvádí církev je docela masakr. Jen je trošku škoda, že filmu padá ve druhé polovině řemen a jeho údernost doplácí na přepálenou stopáž. "Tož čo robíš, kurwa." Pecka, jak mezi sebou faráři mluví. 70% (06.10.2021)

Po syrovém a drsně realistickém (i když skutečnost možná byla ještě drsnější) snímku Volyň, který mne hodně zaujal, jsem se na film Klér těšil a režisér mne opět nezklamal. Opět film podle skutečnosti, určitě dost kontraverzní obzvláště v katolickém Polsku, přesto tam měl ohromnou návštěvnost a film, ve kterém se velice originálně prolínají tři "nezávislé" příběhy hlavních postav a nešvary v církvi, ale vlastně nešvary v celé společnosti, protože celá společnost v určitém slova smyslu degeneruje a proč by to mělo být v církvi zrovna jinak. O peníze přece jde až v první řadě, boj o moc a sexuální i jiné prohřešky (nejenom) mocných jsou ututlávány a zlehčovány a původní zdravé morální a lidské hodnoty dostávají těžce na prdel. Jejich idealističtí nositelé (kterých stále ubývá) jsou čím dále tím více odsouváni na vedlejší kolej, protože být slušný se nevyplácí, ba právě naopak. Povedený casting ústředních postav, skvělá kamera a hudba. Hodně scén bylo natáčeno v Česku, protože v Polsku to bylo nerealizovatelné. O osudu té "visící" páté hvězdičky se rozhodnu až po dalším shlédnutí tohoto vyjímečného filmu. Ale dojmů a námětů k přemýšlení ve mně zanechal požehnaně. Jak to ti Poláci dělají, že v poslední době (nejenom) točí takové silné filmy. (29.09.2021)