Klérus

"Církev je svatá, ale tvoří ji lidi hříšní…." Nejsem katolík, ale v zásadě se s tímto závěrem ztotožňuji a tak mi to jednoznačně antiklerikální poselství snímku moc nesedlo. Neříkám, že se má zavírat oči před individuálními poklesky některých kněží, zejména pokud jde o zneužívání dětí. Neříkám, že je dobře, že se katolická církev (nejen v Polsku) v minulosti snažila před tímto strkat hlavu do písku, a celé toto bagatelizovat. Ale nevěřím, že tento film nabídl vyvážený pohled na katolickou církev. Nevěřím, že je vše tak černobílé a že jediné, co zbývá, jsou ultimativní řešení, k jakému na konci přistoupil jeden z kněžích. Musím říct, že právě ten závěr mi přišel hodně prvoplánový a jakože na efekt. Věřím, že u řady lidé se ten efekt (ve smyslu vyvolání šoku) dostavil, u mě tedy nikoliv (ač jinak uznávám jisté filmařské kvality tohoto snímku). (07.09.2022)

Uznávaný režisér Wojciech Smarzowski zase jednou tnul do živého, když se ve svém snímku Klér bez jakýchkoliv okolků pustil do kritiky katolické církve. Nenechal na ní nit suchou, i proto jsem překvapená, že se silně věřící Poláci hrnuli do kin v tak hojném počtu. Ještě víc mě však udivil samotný film, a to i přesto, že jsem si o náboženství nikdy nedělala žádné iluze. Bylo mi dost šoufl z toho nekompromisního vyobrazení všech možných neřestí, ve kterých se současní církevní hodnostáři utápějí. (85%) (04.10.2021)

Nemám slabost pro katolickou církev a pro polskou už vůbec ne. Ale jednostranně, tendenčně natočená agitka, v níž se v celé církvi nenajde žádný nezločinec, vyjma jediného vlastně svatého, mne nejen nebaví, ale notnou část stopáže otravuje. Navíc se všechno vleče a velmi zbytečně komplikuje. I tři* vlastně dávám z milosrdenství. (05.09.2021)

Tohle byl slušnej masakr. Co se mi jevilo asi tak první třetinu jako dost hodně divoká, odvážná tragikomedie se postupně změnilo v naprosto neutuchající těžký drama. Trojice knězů, která nežije zrovna příkladný životy a doslova kážou vodu a pijou víno (pořád jsou ožralí) se dostane do konfliktu každý sám za sebe s ještě mnohem temnějšími lidmi, událostmi a situacemi. Je to fakt slušně vyhrocený, ale neuvěřitelně reálně to působí. Je to příkladná sociální kritika "černoprdelníků" v jak v Polsku, tak vlastně v celé Evropě. Má to naprosto nepředvídatelnej děj, hodně psychologie, hodně sociální dramatiky a hodně drsnej, brutální a smutnej konec ... V celým filmu je spousta naprosto ukázkových WTF scén, který prostě musel být založený na pravdě ... Základní téma je však hanobení dětí církví (sexuální). Za tu odvahu by režisér měl dostat Oskara. Má můj obdiv, ještě tohle natočit v Polsku, to je fakt frajer. (11.12.2019)

Hned jak jsem si poprvé kdesi přečetl, že se tento hraný dokument snaží polská pobočka globální kleromafie ruku v ruce s PiS dostat do trezoru, bylo mi jasné, že to musím vidět! Pan Smarzowski již ve Volyni ukázal, že se do toho nebojí jít velmi zostra, ovšem po zhlédnutí Kléru, ve kterém se opovážil vykreslit skutečné vládce současného Polska jako bandu hrabivých, zkorumpovaných a věčně ožralých smilníků a pederastů (tzn. jako publikovatelnou mírnější verzi reality) šířících a vymáhajících to své demagogické svinstvo bez jakýchkoliv skrupulí jako někdy v 16. století, a od kterých by se nejspíš distancovala i římskomafiánská buňka z Kmotra 3, jsem překvapen, že jej ojciec Rydzyk či nějaký jiný svatý Goebbels (u našich severních sousedů o ně perunžel nouze není) ještě nedal veřejně grilovat. Snad má tedy pan režisér již vybranou bezpečnou emigrační destinaci (v jeho případě se mi zdá nanejvýš vhodný Írán), neb bych byl velmi nerad ochuzen o jeho další „nekorektní“ počin. (07.03.2019)