Pomsta

Jeho strýcem je kaskadérská legenda Vic Armstrong, synovec Jesse V. Johnson se ostatně řady jeho projektů účastnil coby kaskadér. A pak zkusil režii. Vzniklo několik nevýznamných béček. Pak spojil síly s hbitým (tady navíc dost ostrým) Britem Scottem Adkinsem a začalo se blýskat na lepší časy. A Avengement je možná vrcholem jejich spolupráce. Těch devadesát minut sice jedeme podle šablony, která ale vůbec není zlá a prakticky nenudí. A hlavně dává Adkinsovi prostor pro jeho fyzické schopnosti. I když někoho možná zklame víc chlapských pěstí na úkor pověstné akrobacie. Vlastní krví podražený a zlomený hrdina nachází mezi zdmi nejdrsnějšího britského vězení nový smysl života. A postupně se dozvídáme, z jakého důvodu dostane několik britských zrzků v jedné londýnské knajpě za uši. Čtyři hvězdy nedám, ale našlapané je to náramně. (01.06.2019)

Poctivá brutální řezničina, ve které se zjizvené hovado s vymlácenými zuby rozhodne pomstít lidem, kteří ho podrazili. Tady si Johnson na nic nehraje. Stačilo upravit Adkinsovi trochu fasádu a poslat ho řezat všechno a všechny. Proti němu postavil další mlátičku v podobě Fairbrasse, i když ten tu své pověsti přeci jen zůstává něco dlužen, a standardní potravu pro pěsti okořenil několika známými ksichty jako jsou Moran nebo Gregory. Dostal jsem přesně to, co jsem čekal a ještě něco navíc, protože režisérovi se celému příběhu podařilo vtisknout jistou osudovost. 80% (27.04.2022)

„Nemůžu se soustředit! Drž hubu!“ - „Právě jsi mu ustřelil nohu. Takže to asi trošku bolí.“ Aneb když je slizký záporák zároveň jediná postava, která je alespoň trochu nad věcí…Ústřední hudební motiv nápadně připomínající Morriconeho Chi Mai by mohl být fajn poctou, ale Avengement je Profesionálovi přece jen hodně vzdálený, a to ve všech směrech. V první řadě u něj divák musí vypnout, protože dialogy jsou strašně triviální, řada scén nechtěně úsměvných (bavil jsem se například zájmem posluchačů či dokonalým točením piva) a postavy s jejich motivacemi spíš ploché (Cainovi sice fandíte, ale věříte mu jen tu touhu po pomstě, žádné vyšší ideály, jak se vás o nich snaží tvůrci přesvědčit). Zbývá tak „jen“ solidní akce a hodně brutality ruku v ruce s podařenou choreografií bitek. Což by mohlo leckomu ke štěstí stačit, ale v porovnání s jinými žánrovkami Avengement docela dost zaostává. Režisérův aktuálně jediný zdejší „červený“ film si tak u mě vysloužil slabší průměr, na další jeho kousky si pravděpodobně raději nechám zajít chuť. (25.08.2019)

Mlátička střídá mlátičku, krev stříká, ruce i nohy se lámou, pichá se nožem, mlátí se vším, co je po ruce, a přitom se krásně výraznou britskou angličtinou baví banda pablbů s hlavním hrdinou. Na tohle jsem už starý. Chybí tu kouzlo hlavního hrdiny, ve své době by Seagal v takovém filmu byl asi jedinečný. Adkinse mám rád, ale nemám rád tyto filmy. Sorry. (23.04.2020)

Adkinsove akčné pokusy ma nikdy príliš neoslovovali. Až do tohto filmu. Príbeh je doslova a do písmena primitívny... ale v tom najlepšom slovazmysle! Akcia vo väzení je vyslovene hmatateľne surová a brutálna. A najlepšie na tom je, že Adkinsovmu hrdinovi človek verí každý úder, každú utŕženú ranu a každý výbuch jeho animálnej zúrivosti. Skrátka basa v civilizovanej, tolerantnej, genderovo vyváženej a multikultúrnej Veľkej Británii je PEKLO a divák sa modlí aby neporušil momentálny núdzový stav a neskončil tam na doživotie. Za štyri odolné vylámané čeľuste! Apropo... ono je to neuveriteľne slušné aj po filmárskej stránke a choreografia bitiek je doslova geniálna. (24.11.2020) (24.11.2020)