Amnestie

Moderní "hollywoodský" audiovizuál ve slovensko-českém filmu, který nepůsobí nepatřičně ani směšně? Politické Amnestii se to podařilo, i když v ambiciózním scénáři si toho na sebe naložila hodně (celá vězeňská vzpoura se vešla do nějakých deseti-patnácti finálových minut) a přes pečlivou přípravu ne všechno plynule dotáhla ke spokojenosti. Nepřesvědčené 4 * (22.02.2022)

O amnestii a leopoldovské vzpouře je to vlastně až v závěrečné půlhodině. Do té doby film mapuje především dobu těsně před převratem, kdy se prakticky ve stejné míře věnuje vězňům i lidem na svobodě, přičemž jejich osudy jsou vzájemně propletené. A to se mi líbilo víc než samotné nepokoje. Zásluhu na tom mají především výborně napsané postavy, které až na trestanecké výjimky nepůsobí lacině černobíle. Zejména u person z řad disentu si toho cením. Tím ale nechci říct, že by se film pouštěl do nějaké laciné revize dějin a házel disidenty do jednoho pytle s exponenty bývalého režimu. Jen z nich prostě dělá lidi a ne svaté obrázky. Něco do sebe má i samotná atmosféra věznice a věrně je vykreslený i samotné přežívání uvnitř. A bavila mě i jemná porevoluční kritika beroucí si na paškál bryskní převlékání kabátů. Problém jsem neměl ani s herci a ač jí obyčejně moc nemusím, Geislerová mě tady potěšila. 85% (02.07.2020)

Strašně nervná kamera a zběsilý střih ve scénách, které jsou akční už samy ve své podstatě (týká se to mj. dlouhé řádky minut v úvodu), mi udělaly z Amnestie deprimující zážitek daleko víc, než bylo potřeba. Jde o čistě můj subjektivní dojem, se kterým se míjím s představou režiséra, ale ve filmu s historickým tématem (ač tedy z nedávné minulosti) bych se obešel bez onoho pojetí ve stylu akčního thrilleru a taky bez patetických efektů v podobě zpomalených pádů. Jako příspěvek k 30. výročí "sametu" to nebylo špatné, ač roztříštěné v takové spoustě drobných příběhů, se snahou pospájet toho co nejvíc do jednoho celku s občas nepravděpodobnými vztahy. Propuknutí vzpoury ve věznici konfrontované s politickými projevy může působit i trochu jako agitka, ale má to rozhodně dobrou myšlenku o tom, že svobodu si ani v případě změny režimu z totality na demokracii nezaslouží všichni... zvláště když je někdo za mřížemi pro několikanásobnou vraždu. Pokud jde o mé hodnocení, důstojné tři hvězdičky potvrzuje zejména Aňa Geislerová v zralém výkonu v roli napůl invalidní disidentky Miriam a její zajímavý osobní příběh kolem historie se zabaveným obrazem z dílny Josefa Čapka a zestátněného domku (s majitelem, který je sice eSteBák, ale poctivě pečuje o zahrádku a dokáže mít koneckonců pozitivní vztah i k člověku z opačné strany politické barikády). Celkově mi jednou vidět stačilo, ale svůj velký význam tenhle film určitě má. 70% (05.12.2019)

Pomalé, rozvláčné, nevýrazné. 1)  V kuchařské terminologii bych film označil za vlažnou polévku co dům dal respektivě co poloprázdná spíž poskytla._____ 2)  Film nabízí dvě dějové roviny: amnestii a související aktivity ve vězení a převrat a související aktivity popřevratové. Dohromady to příliš nefunguje. Chápu, že soustředit se čistě na vztahy v base by bylo scenáristicky i z tvůrčího pohledu podstatně obtížnější. Škoda, že se o to tvůrci alespoň nepokusili._____ 3)  Na scénáři je vidět určitý nadhled (konečně!) daný nejen časovým odstupem od zobrazovaných událostí, ale očividně i faktem, že film dělali Slováci se svým kritickým vztahem k Havlovi a Čechům vůbec. Prostředí věznice je vylíčeno velmi přesvědčivě, prostředí disidentů (před převratem i po převratu) už méně._____ 4)  Zaujali mě 42letý výstižný Gregor Hološka (vězeňské kápo Vlk) a 41letý Ján Jackuliak (poručík Hromzík) zahraný s jakýmsi nádechem moudrosti._____ 5)  Nejvíce se mi líbil 32letý přitažlivý Juraj Bača (hlavní postava karatista Drahomír Lupko). No aby ne._____ 6)  Vadilo mi, že chvílemi bylo špatně rozumět._____ 7)  Pěkný koment od srdce: JitkaCardova*****. (12.07.2022)

Poctivá filmařina div ne hollywoodského střihu. Bohužel včetně vylhaného příběhu vězně hrdiny, zasazeného do “historické” rekonstrukce skutečné vězeňské vzpoury, jejíž dramatický průběh dostal ve filmu deset minut. Vězeň hrdina byl od začátku do konce vážně smolař. Obyčejný lupič, jemuž se Havlova amnestie bůhvíproč vyhla a stal se tak (pro klukaluku poněkud nepochopitelně) součástí vzpoury těch nejhorších muklů. P.S.: Žádnej Čapek neměl na počátku devadesátek hodnotu miliónů, už vůbec ne portrét dědečka paní disidentky. To by se spláchlo jednotkami tisíc. (29.05.2021)