Hodinárov učeň

Jména Plodková, Plesl, Neužil, Krobot stačila, abych se po dlouhé době vypravil na tuzemskou pohádku do kina. Zvlášť představitelka zlé sudičky si film ukradla pro sebe kreací, při níž jsem si vzpomněl na Deppa v prvních Pirátech z Karibiku. Dvojka by se mohla jmenovat Hrobníkův učeň (herzovský pohádkový horor) a trojka Prezidentův učeň (horor říznutý politickou satirou). (22.08.2019)

Trefit se do vkusu diváků se štědrovečerní televizní pohádkou je pokaždé zatraceně náročnou misí. Troufám si tvrdit, že nemají moc rádi experimenty, raději něco tradičnějšího a laskavého. Hodinářův učeň zkouší jít kapku jinou cestou. Máme tu osiřelého kluka, jeho milou, jejího lakotného otce, tři sudičky a mnoho dalších postav, které hlavní hrdina potkává na dobrodružné výpravě za hodinkami, které umí varovat před smrtí. Pokud je hamižnému hodináři nedonese, žádná svatba nebude. Potěší kostýmy i výběr přírodních scenérií, pobaví Viktor Preiss, který je pokaždé sázkou na jistotu. Nejvíc pozornosti ale strhává záměrně zošklivená Jana Plodková, která je mile ulítlá a shrbeně pobíhá ze scény do scény. (27.12.2020)

Velmi podařené dílko - dobří herci, vypointované scény, ucházející námět, supr výprava a dokonce, což je téměř vánoční zázrak, propracovaný scénář i charaktery některých postav. Příběh si pohrává s motivem času a jeho plynutím: hodinky, které ohlašují smrt (zas, ale, k čemu ti to je, když víš kdy přijde? Obranu ti ty hodinky nezajistí - ale nebuďme hnidopiši), časová smyčka v hospodě, časový zámek …. Motiv života jako motýlka a smrti jako smrtihlava fungoval, scény se smrtihlavy působily dokonce strašidelně. …… Milenecký pár byl hezký, ale poněkud mdlý - jen dva mladí hezcí lidé, co se mají rádi, protože.....? No, jednoduše se mají rádi, asi že spolu vyrůstali. Dobře napsaný byl ale lakotný hodinář. I když typizovaná postava, Viktor Preiss mu dokázal vdechnout hrabivost a bezohlednost, aniž by se musel uchýlit ke karikatuře. Skvělá byla i postava jeho manželky - poddajná, neodporující, submisivní - zajímavá figura v pohádce. Dvojpostava Moreny a Živy - dobrý nápad, jen v kostýmu Živy ta dívka vypadala trochu jako trans. Dva bratři-sudičky věčně se škorpící ale fungující jako tandem děj posouvali. Jednoznačné vítězství si však odnesla Jana Plodková jako umanutá a cynická temná sudička. Byla vtipná, rázná a ukoptěná, šla si za svým a trousila nihilistické hlášky. ____ Pohádka má celkově uvolněnou atmosféru a je přesvědčivá. Jen ten kompars by snad nemusel tolik působit jako kompars, dát do davu aspoň jednoho, dva herce, kteří zahrajou víc než jen: Teď nám rejža řekl, že musíme tímhle směrem běžet s vidlemi. SHRNUTÍ. Bylo na čase natočit slušnou pohádku. (03.01.2021)

Patří k nemnoha zdařilým pohádkám posledních třiceti let. Řekl bych "slabší průměr". Jenže vysoko nad standardem pánů Janáka, Karase, Stracha s Epsteinem,... (o Zelenkovi nebo Troškovi nemluvě). Dokonce i zpívaná vložka je zde zapracována tak, že nevadí, neruší, netrapní a může být i přínosem. Rudolfové autorská pohádka je námětem jak má být, celkem dobře napsaná, celkem dobře natočená, jen různé motivy zasloužily nějakého nastínění, celek a detaily snad nějakého ozvláštnění, také některé lidské postavy (zejm. hodinář, dcera, učeň, hostinský) by si zasloužily jistého osobnějšího přístupu. Sudičská trojice je čupr (text, obsazení, sehrání), samozřejmě hlavně Plodkové Lichoradka. A Krobotem nebo Žáčkem se standardní pohádkové role nemusíme bát obsazovat častěji. (28.12.2019)

Od Jitky Rudolfové se mi už kdysi líbil její celovečerní debut Zoufalci (v němž si btw. rovněž zahráli Plesl s Neužilem - pozdější pohádkoví sudičkáři z Hodinářova učně), takže když jsem narazil na tento její poslední film, moc jsem neváhal a dal tomu šanci - a musím říct, že mě to hodně překvapilo - třeba těmi zvláštními jmény většiny postav (Urban, Lichoradka, Rodovít, Rodovoj, Morana), postavou zvířecího muže, úžasnými kostýmy a celkovým výtvarným pojetím, jakož i samotným dějem, který mi přijde v kontextu současných českých pohádek jako relativně atypický a nečekaný, byť se mu některá otravná žánrová klišé nevyhnula (jako např. odpor Laury k domluvenému sňatku a její následné chřadnutí). Celkově to na mě sice působilo dojmem, že to nemohla Rudolfová vymyslet sama a že je to odněkud vykradené - měl jsem v průběhu filmu celou dobu pocit, že jsem něco takového už někde viděl - ale na tom v té současné scenáristické bídě stejně moc nesejde, a hlavní asi je, jestli se to líbí dětskému divákovi, což by mě skutečně zajímalo, protože o tom mám jisté pochybnosti. Btw. moc mi tam nesednul ten Michal Balcar, pro jeho roli mi přišel příliš starý, a naopak mě tam zcela překvapivě nadchnul Miroslav Krobot, kterého jinak moc nemusím, a postava Lichoradky v hereckém ztvárnění Plodkové mi přišla neuvěřitelně strašidelná, jako ztělesněná noční můra, tou její zrychleností, podivným kostýmem, zkaženými zuby a zlou povahou. Celkově si myslím, že ten film asi brzo zapomenu, ale osobně se mi celkem líbil, a rozhodně mě nijak neurážel nebo neiritoval, což o jiných moderních pohádkách už obvykle říct nemůžu. (27.01.2022)