U Zlatej rukavičky

Divný a uchylný, přesto jeden nejzajímavějších filmů roku 2019. Herecky tak reálné, že se to jen tak nevidí. Z Fritze Honka ( Jonase Dasslera ) jde strach a jeho ženy jsou hnusné jak noc. To je snad první film, z kterého jsem cítil smrad z TV. Možná by stálo za to ho vidět v 5D kině s efektem pořádného smradu. Film určitě není pro každého. Stačí ho vidět pouze jednou. Přesto každý filmový fanoušek by si ho měl dát. Ten film totiž bude za pár let kultovní. (30.10.2019)

Depresivni pokus odstranit glorifikaci nebo ospravedlnovani seriovych vrahu .K hlavni postave sympatie nepocitite.Je to pribeh s velkou artovou invenzi a novym pohledem na tento subzanr s necim dulezitym ke sdeleni.Psychologicka podstata funguje. Byl bych stastnejsi,kdyby nikdy na film nepolozil oko. (01.04.2021)

Selby? Bukowski? Pelc? Aber nein... Herr Strunk! Tak tomuhle já říkám underground! A s nelibostí a se skřípějícími zuby musím připustit, že ze zhoubného tureckého nádoru v chátrajícím německém těle vymetastázoval minimálně jeden užitečný plod, a tím je Fatih Akin, který Strunkovu předlohu zfilmoval tak geniálně, že mám teď chuť po stu letech zase zajít do knihovny. Ale počítám že až se zítra vzbudím a pojedu s přítelkou na víkendový výlet, rád pustím v lůně podzimní přírody tyhle pekelné výjevy z prostředí hamburské spodiny z hlavy. Každopádně ale extra silný filmový zážitek, okořeněný dokonalou výpravou a dokonalými hereckými i nehereckými typy. P.S.: Děkuju všem bohům, že už nechlastám. (25.10.2019)

(80%) Fíha, tak to byl teda masakr! U ZLATÉ RUKAVICE, to je film, který se jen tak nevidí. Upřímně, ani jsem nevěděl, jak to mám zhodnotit (kolik mám dát hvězd a procent), ale nějak jsem se rozhodl. Za tento odvážný německý počin, bych měl dát 5/5*, ale přeci jen ta brutalita a nechutnost byla tak trochu moc, až se mi trochu zvedal žaludek, ale co. Víc bych filmu nevytýkal, jen některé scény (třeba to dění v hospodě), bylo takové divné, ale co už. Nejvíc můžu vyzdvihnout vizáž a chování hlavního herce Jonase Dasslera, který sehrál roli psychopatického, opilého podivína přímo na výbornou! To jak mluvil, motal se po x panácích – to bylo něco. Samotné násilné scény, na kterých se ten onen psychouš dopouštěl na ženách, byly někdy nechutné. Našlo se tu i dost přisprostlých hlášek, kdy jsem se u některých málem posral smíchy. Závěr filmu byl dokonalý. Opakovaně si to pouštět nebudu, přeci jen by mě nebavilo opakovaně sledovat devastaci starých, ztroskotaných žen. I mě šokovalo jaké detaily nám němci naservírovali. Vidět šílencův penis, prsa 60-70 letých ženských …. No to chtělo fakt kuráž něco takového natočit. Mám nakoukáno dost filmů, takže jsem to po psychické stránce přežil bez úhony, ale i tak je to silné kafe, které ale musím němcům nechat, netradiční a originální počin to je. A ještě prý podle skutečnosti? Uf ….. Rodina Hewitova v Texasu se může jít zahrabat. ;) (06.04.2020)

„HAMBURK 1970. ČÁSTI TĚLA NALEZENÁ NA DVOŘE...“ /// Dalo by se říct, že je to celkem silná antifeministická uchylárna plná násilí, chlastu a vulgarit. Občas mám pocit, že film vznikl hlavně proto, aby provokoval. Záběry na hnusáka prožívajícího delirium, ženská s krámama v prdeli místo v rozkroku… no řekněte sami – nechci nikoho odradit, ale dobrou náladu si odsun neodnesete. Záběry jsou nevybíravý a celý je to spíš drsnej humáč než klasickej horor. A nejvíc je cejtit ten smrad. Fakt, ten smrad z jeho příbytku je všude kolem! Atmosférou, ale i vzdálenejma emocema mi to připomíná film HENRY: PŘÍBĚH MASOVÉHO VRAHA (1986). Není tady moc koho litovat (z mýho pohledu je to tady samá kráva a jeden vůl). A vlastně to ani nemá pořádný vyvrcholení. Stejně jako Trierův „JACK STAVÍ DŮM“ (2018) zaujme Fritz Honka fanoušky filmů o sériových vrazích a otrlý publikum. Ovšem ti na konci okamžitě vyjmenují aspoň 3 „drsnější“ nebo zajímavější snímky. Ale abych jen nekritizoval – i tady se najde několik zajímavých scén, na který se bude „s láskou“ vzpomínat. Třeba na song „Einmal Um Die Ganze Welt“ v podání Káji Gotta. Více zde! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2016 napsal Heinz Strunka, neznám. 2.) Vybírám si jen holky bez chrupu (nemůžou mi ho ukousnout). A taky s hrbem (fláknu ji do čela a celou noc přiráží…). 3.) Konečně uvidím, že není škaredých žen, jen málo vypitýho alkoholu. 4.) Thx za titule „wauhells“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.10.2019)