Brankár

"Každý má být posuzován podle toho, kým sám je". Slova rabína Altmann jsou autentická, jako je v mnohém autentický celý tento životopisný film. Osud Berta Trautmana, nejprve nacistického vojáka na východní i západní frontě a držitele Železného kříže a po válce především dlouholetého brankáře Manchesteru City, který se ve své době zasloužil o usmíření Angličanů a Němců, je mnoha ohledech pozoruhodný. Velmi oceňuji, že se film netočí jen kolem Traumanovy jistě úctyhodné kariéry a rozhodně to tak není jen čistě sportovní film. Silným tématem filmu je odpuštění a odmítnutí principu kolektivní viny. Odpuštění od druhých však někdy nestačí. Trautmanovi se jeho trauma z války vrací jako bumerang v okamžiku, kdy prožívá velkou rodinnou tragédii. Odpustit sobě samému se za této situace zdá být skoro nemožné, možná ještě nemožnější, než bylo dohrát zápas finále Anglického poháru se zlomeným krkem. V obojím ohledu je životní příběh Berta Trautmana naprosto neuvěřitelný a je skvělé, že se jej podařilo v tomto filmu zachytit. (02.02.2020)

To, co se zdálo nejdříve jako zvláštní odpočinkovka se ukázalo být nečekaně silným filmem. Nejdříve se zdá, že válka nebude hrát žádnou roli, pak je to hlavně o sportovním a intimním úspěchu a pak se válka a intimnost dohromady dělá to důležité. Nakonec se to dokázalo skvěle zkombinovat se všemi aspekty, které si na konci dokázali i dobře hrát s postavami, předměty a s divákovou psychikou. Přeci jen, já mám velice rád popularizaci zapomenutých příběhů. A zde se to navíc podařilo. I s dojemnou tečkou. (01.03.2021)

Poměrně přeceňovaný film, řekl bych. Aniž by jste někdy o Trautmannovi slyšeli, nebo si o něm něco vygooglili, budete dvě třetiny stopáže o krok napřed, protože je to fádní a předvídatelný příběh. Navíc vcelku nudně natočený. Takto jde dělat životopisný film o nějaké superzajímavé postavě, ale ne o neznámém brankáři. Téma vypořádání se s válečnou minulostí a přijetí ze strany Angličanů, tvůrci ničím neobohatili, takže fajn dobovka, ale co dál? Trochu zajímavější byl až přechod do Manchesteru, ale i přes dvě dramatičtější události, je to jaksi bezkrevné. Scénář se otírá o mnohá témata, která by jiskřila, pokud by se do nich tnulo, ale Rosenmüller neměl koule na to, aby diváky(a producenty) poslal do nekomfortní zóny. Zůstal u životopisného klišé. Přitom ten příběh vybízel k zařvání Válka je vůl! Nebo dokonce: lidi jsou bestie bez ohledu na barvu vlajky. Bohužel proběhlo jen zašeptání: mějme se rádi, válka už skončila. (07.08.2023)

Očekávání byla trošku někde jinde. Asi bych čekal životopisné drama o Němci, který se aktivně zapojil do bojů Druhé světové války, ve které byl zajat a ihned po válce začal žít v Anglii a chytat za místní fotbalový klub, ponese o dost větší dávku kontroverze a vyhrocených situací. Takhle je to až hodně sladkobolné a popravdě ani toho fotbalu tam tolik není. Uznávám že Bert Trautmann ušel neskutečnou cestu od ''nácka'' v koncentračním táboře k legendě Manchasteru City, ale tenhle film by tohoto příběhu mohl využít daleko více. Nicméně herecké obsazení je sympatické a když už nic jiného, tak příjemná sportovní dobovka z toho je. (13.08.2020)

Životopisná romance z fotbalového prostředí o německém brankáři Manchester City, který to těsně po konci druhé světové války rozhodně neměl v Anglii lehké. V jeho životě sice zejí bílá místa, což znamená, že se spoustě věcí tvůrci rozhodli vyhnout, ale film je natolik profesionálně natočen, že to nevadí. Fotbal tehdy buď býval dramatičtější, nebo tak aspoň působil na plátně. Proti výkonům těch současných šašků to byla rozhodně paráda. Ale sportovní fandy upozorňuji, že tohle je více romantické drama než sportovní film. (26.06.2019)