Žár

Naprostá klasika "slasher-tématu", která je příznivci opěvována, ale mnoha dalšími diváky kritizována. Film je tak jedním z nekontroverznějších slasherů v dějinách vůbec. Já se rozhodně po shlédnutí řadím do první skupiny. Tvůrci využili v té době již nastavených klišé, která má každá "správná" vyvražďovačka mít. Vypůjčili si řadu "obsahů" z již vzniklých filmů tohoto druhu, ale nejedná se o bohapustou vykrádačku, nýbrž velice kvalitní horror, který ovšem divák musí posuzovat v rámci žánru. Při sledování filmu je třeba vypnout mozek a nepřemýšlet nad nelogičnostmi a detaily. Pak divák dostane jednak docela značnou porci vykreslení toho, jak to na takových "skautských táborech" vypadá a chodí (zde mi to připomínalo spíše jakýsi polodokument o mládeži na letních táborech), a jednak dinamický vyvražďovací nářez. První část filmu je sice zdánlivě o ničem, ale faktem na druhou stranu je, že ani jeden Pátek 13 (ze kterého si film bere rozhodně nejvíce) nevykreslil atmosféru letních táborů tak dokonale. Od první vraždy v táboře se pak již odvíjí v celku brutální napínavá jízda, kde můžeme obdivovat Savinyho na svoji dobu skvělé gore-efekty ( i když často krátce střižené a ne tak dlouze "mučivé" jako v perfektním Prowlerovi (1981)), napětí, děs, skvělé využití temnoty, temných zvuků a hudby, pár lekaček, gradující bezvýchodnost situace a napětí, atd. Pro mne osobně opravdu perfektní, kvalitní a velice zábavný slasher, kterého je mi upřímně líto, že tak beznadějně v dějinách horroru zapadl ... (ženskou postavu vedoucí tábora si zahrála krásná Leah Ayres, která později hrála po boku Van Damma ve filmu Krvavý sport (1988)). (28.04.2008)

Výborný představitel kempového slasheru. Hned z úvodu je vysvětleno co bylo spouštěcím podnětem pro následující kolotoč vražd. Nechybí ani solidní záporák, který k usmrcování svých obětí používá velké zahradnické nůžky. Velkým kladem jsou určitě gore scény. Kamera nabízí celkem dobré detailní záběry a především neuhýbá stranou, vyjma tedy jedné vraždy, kdy uhne na krví pocákané zrcadlo. Samozřejmě ani zde není ušetřeno ustálených klišé žánru, ale bez nich by to nebylo ono. Celkově jde o směsici nejlepších tradičních prvků a jediným záporem je hudba, která je příliš jednotvárná a nedokáže správně vygradovat vraždící momenty. The Burning patří ve svém subžánru mezi to nejlepší a obsahuje hlavně jednu scénu na voru, která vám z paměti jen tak nezmizí. (28.03.2009)

Miramax a bratia Wenstenovci spolu za prispenia strihu Jacka Sholdera a šikovnými maskérskymi ručičkami Toma Saviniho v prekvapivo remeselne natočenom camp slashery, ani zďaleka nevyznieva tak trápne ako prvý Piatok 13teho. Pre mňa rovnaké prekvapenie no nie tak uspávajúce ako staručký Black Christmas (1974). Yes, to na tej plti sa len tak nevidí. (03.03.2008)

Odvar z Pátku třináctého, kde mě víc než vraždění zajímalo, jak tam kluci uhánějí holky, případně se šikanují. Při vraždách sice utěšeně stříká krev (masky a efekty měl na starosti opět Savini), ale v paměti mi uvízla jen scéna s vorem a kánoí a to spíš kvůli té chvilce napětí. Samotný popálený vrah se zahradními nůžkami nezaujal a oproti Pátku nebo Halloweenu se to nezmohlo na výraznější hudbu. (16.10.2021)

Viděl jsem to dřív než kultovní Pátek 13, v dávných dobách VHS a příšerných kopií s jednohlasým dabingem. Jako mladinkého puboše mne to vyděsilo, jako trochlu odrostlejšího postpuberťáka mne to zase neurazilo ani nenudilo. Šablonovité postavy, jednoduchý scénař atd.. ale no a co, dětským strašákům se člověk nemá posmívat. (29.10.2011)