Zlomok sekundy

Poměrně sympatické scifíčko plné hlášek a zábavných situací díky kterým člověk rád přehlédně i některé režijní a scénáristické kixy. "Chemie"mezi dvěma hlavníma postavama funguje, atmosféra je hezky ponurá.. Finální naháněčka ale vyzněla hodně nešikovně a do prázdna, takže na ty 4 se to u mě prostě nevyšplhá... Ale jinak fajn. (27.05.2014)

Tak Maylam urobil veľmi dobre, že si svoje monštrum nechal pre publikum až do záverečnej sekvencie vo vačku. Napätie tým pádom vybudoval slušné. Keď si tak pomyslím, že by nám "to" ukázal niekde v polovici, tak by film stratil akékoľvek kúzlo. Ono to s tým zaplaveným Londýnom nie je až tak horúce, či skôr studené, takéto prostredie by sa dalo využiť určite lepšie. Ale Split second má svoju špecifickú atmosféru a najmä dvoch policajtov, ktorých by ste hneď chceli preplieskať a možno budete na konci na opačnej strane barikády a držať palce ich protivníkovi. (14.04.2018)

Už je to nesmierne dávno, čo som videl tento “polo komediálny horor”. Odstúpom času podaktoré scény pôsobia naozaj “vtipne”, no Ja som sa tak či onak bavil. Gore je nádherné, akurát že ho mohlo byť trošku viac, artmosféra zas vďaka všetkej tej špine v kombinacii s potkanmi a háveďou okolo, dostatočne umocnená v uveriteľný “post-apo” svet. Rozmýšľam nad štvrtou, a možno ju aj dám .. (28.12.2020)

Béčko jako řemen z Rutgerovy útočné brokovnice, odehrávající se v Londýně za časů, kdy na místní burze rapidně stoupaly ceny akcií deratizačních firem a továren na gumáky. Strojeně drsné, neskonale naivní, s akčními scénami pochybné hodnoty a tunami klišé (kdo mi najde z daného období film, v němž je policejní šéf vyrovnaný, klidným hlasem hovořící zen-buddhista, co v návalu rozhořčení použije maximálně slova jako zlotřilec či ničema, má u mě bod a neskonalou úctu). Ztracené body vrací nejen interakce mezi glykemikem Hauerem a jeho rezervovaným parťákem, který pod tíhou okolností přejde ze slabého čínského čaje a den starého rohlíku na nervy obalující cukrové speciality, ale i třeba na žánr neobvyklé zařazení písně Nights in white satin. Mimochodem, celé to byl stejně nesmysl a totální sci-fi. Ne že bych nevěřil na třímetrové zrůdy, co přijímají lidskou DNA a strkají vyrvaná srdce do ledniček, ale jak mohlo globální oteplování přinést takovou pohromu, když podle pana profesora neexistuje..? Prostě nonsens a od Maylama falešné větičky.. (24.07.2015)

Užiť si vo filme možno nanajvýš naozaj odpudivú víziu Londýna (tú sám za seba musím ale patrične vyzdvihnúť, je skutočne pôsobivá). Ak si na to divák potrpí, vidieť sa tu dajú taktiež síce menej realistické, ale nemenej nechutné kvantá krvi a vnútorností. Hauerovi a akémusi Neilovi Duncanovi to pred kamerou na rozdiel od iných postáv, ako sú barové tanečnice či lovci potkanov, vcelku "sekne", avšak tým výpočet pozitív končí. Monštrum za sebou zanecháva nejaké astrologické pseudoodkazy, nad ktorými sa vo filme medituje, ale nedozvedáme sa vlastne, s kým máme tú česť (ufo, satan či geneticky zmutovaný šialenec, ktorý si myslí, že je satanom [posledné dve možnosti sú vo filme nadhodené, samozrejme, nezáväzne])? Rovnako je scenáristicky odfláknutá štruktúra deja. Väčšinu stopáže čakáme, čo za milú osôbku to ten vrah bude, no čakanie nám spríjemňuje iba banálne potulovanie sa dvoch detektívov po meste. A keď dôjde k záverečnej konfrontácii, tá nie je ani akčná, ani logická (náznak SPOILERU: najskôr je nepochopiteľne statický Hauer, potom pre zmenu beštia), ani patrične vygradovaná. Hrozné béčko; sklamanie, ktoré je pre mňa o to horšie, že som na zhliadnutie celého filmu čakal viac ako 15 rokov. (01.09.2010)