Muzikál aneb Cesty ke štěstí

Tohle je jeden z těch mnoha poetických, až lehce ezoterických filmíků, kterými novodobá česká filmografie disponuje (př. Hany, Laputa, ...). Tahle sorta filmů se snaží být jako těžce artový film a tudíž to není pro šiřší obecenstvo. Je to spíše pro ty, kteří mají rádi psychologii a poetické konverzační blábolení. Tak přesně v těchto vodách pluje i tento (ne tolik zdařilý) "Muzikál." (27.08.2016)

Po filmovo-muzikálním pornu Muzzikanti jsem k tomuto filmu přistupoval podobně jako pyrotechnik ke zrezivělé pumě z druhé světové války poté co ji v místě detonátoru nakopl náhodně bagr při výkopových pracích. Kupodivu se další hrůza nekonala a to ani navzdory serebritkám, které dodala show Tvoje tmář má známý hlas. Nepopírám talent ani Fialové ani Mišíka, ale hojnost s jakou jsou nyní nasazováni budí obavy. Tvůrci si scénář dobře vymysleli, takže skupinka má secvičovat klasiku - Starce na chmelu, páč to tak vybrala komise. V tom je genialita námětu. Divák klasiku zná, zná písničky i melodie, ví o co go a tak si to celé vlastně připomíná v krapet modernějším hudebním angažmá Petra Maláska se soudobými začínajícími hvězdičkami šoubyznysového potěru. Když se natančí a nezpívá, sledujeme vlastně takový prima letní tábor s kupou krásných lokací, pohledných děvčat řešící problémy mladých ať už ve vztazích či v rámci skupiny. Všímavější jedinec si všimne pár vtípků např. v podobě řidiče autobusu, kterého si střihl ,,autobusák'' Kopta či Lauferova hajného, který jde z paseky vyhnat chlapskou skupinu rozespívávajícíc se na pařezech páč tam dělají kravál. Byly tam ale momenty, které jsem nechápal jako bylo zranění jednoho ze členů skupiny i závěrečné kritické sebeukájení Vojtka a hlavně Polívky v autobuse... A to že nedali tu hlavní písničku na závěr, to mně vyloženě naskrkli... Kdybych to měl shrnout, bylo to s ohledem na ostatní podobnou tvorbu koukatelné a to jen dokládá skutečnost, jak děsně na tom dneska naše hudební filmy jsou. Nejvíce mi však připadalo, že film tak trochu vykrádal Starce a možná kdyby si skupinka měla připravit něco neznámého, dopadlo by mé hodnocení o poznání hůře... Dávám tedy za 2 sklínky oleje na hlasivky. * * (08.07.2018)

Opravdu upřímně pohrdám ubohými producenty a všemi, kdo se chtějí přiživovat na něčem, co sami nevymysleli, ale jinak je to úspěšné. A tak vznikl Muzikál aneb Cesty ke štěstí. Filmaři si řekli, že když vezmou hitovky z veleúspěšného muzikálu, který Češi milují a narvou ho mladými talenty, tak to musí fungovat. A ono ejhle, nefunguje. Protože ani po hudební stránce to nezvládli. Zazní dvě nebo tři písně, které jsou sice podložené perfektními tanečními čísly, ale jinak chybí ústřední příběh, který by si troufl vést celým filmem. Ano, ženatý profesor se zamiloval do kolegyně - velmi originální, a studenti se mezi sebou milují a nenávidí. Druhý motiv je vlastně opsaný opět ze Starců na chmelu. A tak lze kvitovat s povděkem snad jen to, že Adam Mišík nehraje konečně namyšleného floutka. Tvůrci filmu asi hodně uvažovali, jak zakončit toto veledílo, aby si diváci mohli oddechnout, že to má alespoň dobrý konec. A tak se na konci všichni omlouvají, jedna mladá herecká naděje předává roli druhé a vůbec jim to nevadí. Zkrátka hezký pokus, ale zcela mimo mísu. Ještě, že to prohlédli jak diváci, tak zdejší "kritici". (23.04.2020)

Asi nejpříjemnější české překvapení letošního roku, pravda moje očekávání nebyla příliš velká, takže to měl Muzikál usnadněný, ale i tak, filmu totiž vyčítám zejména fakt, že je příliš krátký, rozhodně bych přidal víc tanečních a treninkových scén a bylo by to dokonalý, tedy až na Adama Mišíka jeho herecký talent je úrovni stojícího eskalátoru, ale dost už kritiky, tu si tady film od zdejších pozérků vyžírá v míře vrchovaté. Muzikál má v sobě užasnou letní atmosféru, jednoduché zápletky, pohodu, letní pololásky, ty působily bohužel trošku zrychleně, ale to je prostě tou krátkou stopáží, jako by si film předem nevěřil což je škoda protože v jednoduchosti je síla, jo a ty taneční holky to byla jedna kočka za druhou. Zkrátka pěkně se na to dívalo a dobře se to poslouchalo. (29.07.2016)

Jako absolventské představení v DISKu by to ušlo. 1) Jenomže režisérce Slobodance Radunové je 45 let a FAMU vystudovala 18 let před vznikem Muzikálu._____ 2) Taneční pojetí mě nijak neuchvátilo. Atmosféra původní choreografie je v tahu, aniž by ji nahradilo něco zajímavého._____ 3) Nevýrazný scénář i nevýrazná režie dodávají plytkému a snaživě líbivému snímku nevýraznou tvář._____ 4) Nesporně přitažliví herci nedostali příležitost předvést své fyzické přednosti a mnozí z nich ani cokoli jiného. 19letý Adam Mišík moc nezazpíval ani nezatančil, i když oboje dobře umí. 27letý Vladimír Polívka ani 37letý Martin Písařík nedostali prostor uplatnit svůj sex appeal už vůbec. 44letý Roman Vojtek to taky umí rozbalit, což ovšem ve filmu neuvidíme._____ 5) Takže co? Rozblemptaný scénář, režie, taneční scény a nakonec ani sexy kluci nic neukáží (sexy děvčata taky ne). Proč se na takový film dívat?_____ 6) Výstižný koment: anniehall*. (17.06.2019)